Vždy se dalo čekat, že 518 přijde se sólovkou a ta doba nastala. Sólo je vždy velkým krokem a milníkem každého rappera. Byl jsem zprvu trochu ve skepsi, a to hlavně po posledních černokrevných bang bang výstřelech, a když si člověk projede jeho vývoj z role našeptávače, repertoárové pohody, přes razantní přitvrzení na Rap’N’rollu, tak ty pochyby jsou na místě. A jak tedy zní Vladimír v roce 2008?
Již název dává najevo, že tu 518 bude ve více podobách. Jednou jako gorila, jednou jako architekt nebo X-kmen či Bony a klid. Není to ale tak, že se potřebuje za něco schovat, a tudíž hrozilo, že by se sám stal obětí svých vlastních vizí a nešlo se pohnout nikam jinam. Celé je to o myšlenkovém pochodu a dle momentálního stavu. Jednou je to striktní gorila utržená ze řetězu, která demoluje, na co přijde. Jednou je to učesanost a přesnost architekta, kterej ve svý stavbě potřebuje mít vše s přesností milimetru. Pak se ale přižene gorila a vše zboří a ještě se stačí vysmát architektovi do ksichtu. Je to nekonečnej příběh jeho nálad a stavů.
Sólo je se představení sám sebe, otevření sám sebe, prostor na ukojení svejch věcí a to 518 přesně dělá. Na jeho desce jsem čekal komiks, viz "Kung-fu rap", čekal jsem jeho urvanost, viz "Gorila", což je i track v podobě přesný příručky na pochopení jeho stavů. Je to upřímný, přitom děsně zběsilý. Čekal jsem i totální úlet, viz Anděrovská "Chci k ohni blíž". Upřímnost je to, co od sóla očekávám. Očekávám, že se dozvim, koho že to poslouchám, kdo že to je a jakej je jeho příběh, viz "Nespoutáš mě". Překvapivé, ale i dost originální je to , že Vladimír přinesl novej příběh, a přesně tím myslim tracky Santa Claus, Děti prázdnoty či H.C.H.B. Není to textově schovávačka, není to rým o rýmu, ale příběhy, co nejsou podané lopatou (rozuměj přímočarost, která je kolikrát stokrát lepší) styl, ale architektonicky učesané s dávkou postupného odhalovaní a zrání. Tady bych si jen dal občas velkej pozor, aby hranice mezi originalitou nesklouzla k trapnosti, že je to prázdný, bez obsahu, bez šance přežít prvních pět poslechů. Vladimír zabodoval. Došlo i na klasiku jako "518" či "Boogie Down Praha" a sedlo to přesně jak mělo. Jsem rád za věci jako je Boogie Down Praha, jelikož některý věci se musí pořád připomínat (jen mi ve výčtu chybí Richard) a konečně slovo TOP je opravdu TOP a ne to co nová generace má již za slovo ze slabikáře.
Hosti zajeli standard a např. forma střídačky ve "Smíchov – Újezd" (policajt aka Vetřelec?) je dobré oživení, jen snad LA 4 by mi tam pro míru uvěřitelnosti seděl daleko víc než Hugo, ale OK. Vorel je šílenej, ale stějně mu to člověk sežere, on má totiž to, co všichni víme, že on je rap. Prostě hovado se všim všudy. Jen doufám, že na jeho dalšim projektu uslyšim i něco víc do hloubky a déle trvajícího. To, že tam je Lešek již všichni ví a je to rozhodně zajímavá volba. Proč někoho samplovat, když ho můžu mít live.
Producentsky jsem celkem uspokojen, jen se nemůžu zbavit pocitu, že se někam ztratila basa, že to málo kope (pozn. – test 1 – běhám a zkoušim ve všem možným, jakej to má zvuk, ale nikde mi po puštění a různého nastavování a zkoušení hlasitosti nic netrhá střeva, nevibruje, nemlátim hlavou o futra – test 2 – pouštim jiný CZ/SK Cds a zvuk Bengora nebo LA4 mě prostě mrdá víc) ,ale třeba to byl záměr, aby to bylo více elektro, bez důrazu na klasické spodky.
Když budu krátce jmenovat, tak Trafik je na dobrý cestě a rozhodně posun. Enemy. Enemy, už to vydej. TOP. Wich je Wich a jsem rád že zas nasolil věci jako "Boogie Down Praha " či "518". Zbytek dle očekávání.
Co pro mě deska přinesla? Není to asi do budoucna album, který bych sjížděl celý, ale rozhodně album, kde si několik věcí pouštim opakovaně a rád, což se u CZ alb moc nestává a jejich životnost je velice krátkodobá. Dalším, příjemným a nečekaným jevem je, že mě to zas nakoplo. Nakoplo zase víc sledovat tuhle hru zas i tam, kde už se moc nepohybuju a krom hraní, psaní, vydávání desek, dělání koncertů a fetování originálů mě to zas vrátilo čekovat, co se děje venku, projet častěji Graffneck, zavolat Pastovi, kdy bude další číslo, zavolat Mírovi, kdy bude další Radical. A za to díky.
Tak to je Vladimír aka Vladímr Brož. Naspal Pufaz aka Rudolf Rokoš. A to celé na Cream.cz aka Nekrademe, Nevypalujem, Kupujem.
PS : Smrt snippetům. Je to matoucí nástroj.
tracklist:
01. Intro
02. 518 (produkce Wich)
03. Václavák feat. Kateřina Winterová (produkce DMX crew)
04. Pražský producenti jsou top (produkce Mike Trafik, Wich, Enemy & Sifon)
05. H.C.H.B. feat. Ivan Hoe (produkce Enemy)
06. Gorila (produkce Wich)
07. Nenechám si vzít svůj klid feat. Orion (produkce Mike Trafik)
08. Kung-fu rap feat. X-Kmen (produkce Wich)
09. Děti prázdnoty feat. Lešek Semelka (produkce Mike Trafik)
10. Nemůžu se zalíbit všem feat. Ivan Hoe (produkce Enemy)
11. Smíchov – Újezd feat. Hugo Toxxx, Orion (produkce Mike Trafik)
12. Nespoutáš mně feat. Ridina Ahmedová (produkce Mike Trafik)
13. Santa Klaus feat.a Bony a klid (produkce Enemy)
14. Vítěz sebere všechno feat. James Cole, LA 4 (produkce Enemy)
15. Chci k ohni blíž (produkce Sifon)
16. Boogie Down Praha (produkce Wich)
CD k recenzi poskytl Bigg Boss.
