16/12/09
Blind Deaf
www.myspace.com/tafrob
www.blinddeaf.cz
Nepamatuju si z hlavy, kdy jsem napsal svou první recenzi, ani kolik jich dohromady bylo. Vím ale, které se mi povedly nejlépe a které bych zase dnes napsal jinak. Nejvíc mi leží v hlavě právě debutové album brněnského rappera Tafroba, kde jsem spíše než dané dílo recenzoval Tafroba jako takového. Od naprostého zatmění mysli mě sice zachránilo střízlivé hodnocení, ale tím to snad bylo ještě horší. Nemá smysl to v případě albové dvojky „Sup“, která vyšla v prosinci u labelu Blind Deaf, dohánět. Bylo by to opět mimo realitu, tedy určitě ne k prospěchu věci. Důležité je nicméně si tuto skutečnost uvědomit, a to nejen kvůli minulosti, ale především přítomnosti. Se „Supem“ mám totiž především tentýž problém. Anebo má problém Tafrob? Tím se budeme zaobírat v následující recenzi.
Čti dále:
Tafrob s druhým albem již brzy. Sleduj rozhovor, kde se dozvíš vše podstatné
Co čekat na české scéně do konce roku?
CZ/SK souboj: PSH vs. Rytmus vs. Tafrob vs. BPM
Nejprve nastiňme kontext. Po rozpadu ZW Cirkusu a ukončení slavné freestylové kariéry zabodoval Tafrob u posluchačů s deskou „Není co ztratit“, jejíž úspěch symbolizuje nejen solidní prodejnost, ale také dnes už v podstatě legendární koncert na Hip Hop Kempu 2007, vyznačující se snad nejlepší atmosférou, jíž jsem byl u českých hiphopových koncertů svědkem. Pozornost si Taf získal jako skvělý rapper s charismatickým projevem a nezaměnitelným hlasem a zároveň zvláště jako muž dvou tváří; na jedné straně fascinovala fanoušky jeho bad boy nátura, na straně druhé ocenili také jeho upřímný přístup, když jako jeden z prvních, tedy když to ještě nebylo v módě, odhalil své tragické dětství ve skladbě „Chtěl jsem mít“. A právě soubojem těchto dvou pohledů je vymezena deska „Sup“, kterou její autor prezentuje jako dospělé dílo.
„Proč si pořád myslíš, že mě znáš“, ptá se Tafrob sice neurčitě, ale nám se to hodí. Opravdu si nemyslím, že bych Tafroba znal. Přesto si myslím, že jako jeden z mála českých rapperů dělá muziku, jež zásadně zaostává za jeho intelektem a schopnostmi. Když si člověk poslechne „Supa“, to pnutí je patrné každý momentem. Nerad bych tady psychologizoval či spekuloval víc, než je vhodné, ale stačí se jen podívat na tracklist, a člověk hned vidí tu rozpolcenost. Jak jinak si totiž vysvětlit, že mezi nejosobnějšími a asi nejlepšími skladbami jako „Stydím se“ a „Vzpomínky na včerejšek“ je zařazena asi nejhloupější věc Tafrobovy kariéry „Poslední panna“. (Je tam sice ještě přemýšlivá „Proč“, ale ta jen potvrzuje mé podezření o Tafrobově rozpolcenosti, jíž si je sám vědom.) Tafrob na ní sice názorně předvádí svou největší přednost, kterou je vynikající postřeh, schopnost do detailu prokouknout určitý jev a vystihnout ho v textu tak úplně jako nikdo jiný – upřímně jsem z líčení poslední panny znechucen, cíle bylo dosaženo. Totéž nicméně Tafrob dělá i v případě satirického „Největšího Čecha“, kde se s nadhledem vypořádá s čecháčkovskou mentalitou a především s jejím rasismem, což jsou témata vděčná, ale nikdo je tu ještě náležitě nezpracoval. Pokud chtěl Taf skutečně udělat dospělou desku, nechápu, co na ní „Poslední panna“ dělá.
Bad boy v. citlivý chlapec, král nočních klubů, co má rád módu a hry, v. talentovaný glosátor společenského dění, jenž má v životě jasno. „Sup“ předně vypadá, jako by jeho autor nedokázal dostát úkolu, který si sám udělil. Nevidím v tom žádný kalkul. Sám Tafrob si sice uvědomuje, že ho poslouchají zejména náctiletí, ale nebylo by fér cokoli takového předpokládat. Můžeme se proto jen dohadovat, proč je deska takovou, jaká je. Anebo na to jdu úplně špatně a měl bych Tafroba chápat mnohem komplexněji, jak si každý člověk žádá? Jako rappera, který přece může na jedné desce mít tak protichůdná témata, jako je roztažení křídel orla skalního, protože prostě život sám je natolik složitý a mnohovrstevnatý, že přece i hudební album by tomu mělo odpovídat. To už se rozhodněte sami. Co se týče hodnocení… aby z toho nebyl jen výlet do umělcovy duše, rozpolcený dojem mám i ze samotného výběru beatů. Sup je z větší části odpovědí na elektro-rap, na rychlé rovné beaty, jež sice výborně podkreslí „Největšího Čecha“, ale v jiných případech jsou prostě příliš ploché, minimálně v porovnání s „Není co ztratit“. Nejpřesvědčivější složkou je pak nakonec rap sám. „Sup“ jako takový není špatný, to nic ale podle mě nemění na tom, že je zbytečně pod Tafrobovými možnostmi.
Tafrob – Sup
1. Sup (prod. by DTonate)
2. Slzy, krev a pot (remix prod. by Billy Hollywood)
3. Největší čech (prod. by Dysmusax)
4. Tvůj idol (prod. by Billy Hollywood)
5. Laciné ne (prod. by Not For Kids)
6. Sexdrug feat. Kudi D (prod. by Dup X)
7. Gamer (prod. by DJ Opia)
8. Šaty dělaj člověka feat. Otecko, Jay Diesel (prod. by DTonate)
9. Stydím se feat. Radikal (prod. by DJ Jazzy)
10. Poslední panna (prod. by DTonate)
11. Proč? (prod. by DJ Fatte)
12. Vzpomínky na včerejšek (prod. by Dup X)
13. Všechno co mám (prod. by Dup X)
14. To sou oni (prod. by DTonate)
