Kanada – země s velkou rozlohou, už menším počtem obyvatel a velmi bohatou hip hop scénou. Pro naše první interview s umělcem z této země jsme zvolili Scott Da Rose, který v současnosti řídí jeden z tamních nejlepších labelů, Endemik Music. Kromě toho, že Scott sám tvoří a také vydává kvalitní muziku, je pořád hrozně příjemný a milý člověk, takže…
Ahoj Scotte, jak je? Pojďme na ten rozhovor.
Nedávno jsi vydal nové album One Kind Of Dead End. Četl jsem samé pochvalné recenze. Jak to se zpětnou vazbou vidíš ty?
Většinou dobrý. Spousta lidí si to skutečně užila, ale pro některé to bylo příliš rozmanité. Poslední skladba například vyžaduje dlouhý a soustředěný poslech, takže to chvíli zabere si ji užít. Patří ale k mým nejoblíenějším. Je tam skyté varování lidem, aby věděli, za čím si stojí – takové rychlé epické upozornění. Ale ano, zdá se, že se to líbí.
Četl jsem tvůj vlastní popis One Kind Of Dead End a často říkáš, že jsi předělal bubny, aranže, atd. Jsi perfekcionista?
Do jisté míry určitě. Možná i do té otravné míry. V jednu chvíli se desky už radši zbavím, jinak bych ji upravoval donekonečna. Často si připravuji věci dopředu a když pracuji s vokalistou, tak pak rád upravuji skladbu po položení vokálů, aby to dohromady lépe sedělo. Poslouchám hodně Pet Sounds a to mě nutí dělat pečlivěji.
Na albu máš kluky z Japonska, Austrálie, atd. Je pro tebe důležité pracovat s lidmi z jiných zemí, nebo je to jen náhoda?
Je to důležité a zároveň i náhoda. Možná, že celý život je jen náhoda. Třeba toho kluka z Austrálie jsem poznal přes email. Posílal mi něco o někom jiném, ale zjistili jsme, že máme hodně společného a tohle z toho vzešlo. Nejdříve mne jen požádal o práci na jedné pecce, jenže když to bylo hotové, věděl jsem, že to musím mít na svém albu. Pokud to půjde, budeme v budoucnu spolupracovat určitě více. Jinak také miluji japonský hip hop – ne vše, ale většinu. Gramma Music, což je label se kterým v Japonsku kooperujeme, řídí skvělí kluci a my jen doufáme v další spolupráci. Je důležité spolupracovat s lidmi z ostatních zemí, dát hlavy dohromady a sledovat, co nádherného z toho vznikne.
Nedávno jsi se objevil na Nucciniho albu Matters Of Live And Death. Vím, že tvůj otec pochází z Itálie, ale jak si se dal dohromady s Nuccinim, který je rovněž Ital?
Nucciniho jsem potkal přes Bleubirda, který jej zase potkal přes Siaze ze Zucchini Drive. Nuccini je na stejném labelu jako Zucchini Drive. A být napůl Ital mi s Nuccinim jen pomohlo. Udělal pro mě remix, který byl vydán na albu v Japonsku.
Myslím, že Bleubird se stává více a více populárním. Věříš, že on je tou příští velkou věcí? Může uspět na mezinárodní úrovni? A mohl by si nám říci více o jeho připravovaném albu rip u$a?
Rád bych tomu věřil, že uspěje. Jeho muzika se velmi rychle vyvíjí, takže doufám, že s ním fandové dokáží držet krok. Je to neuvěřitelně pracovitý a poctivý kluk, což by mu s popularitou mohlo jen pomoci. Své druhé album vydává v Japonsku, takže vidím nárůst počtu jeho fandů především tam a pak také v Evropě. Rip u$a bude venku v lednu na CD a 2LP (vinyl pak vydají HecRecs v Holandsku). Jak bylo dobré Sloppy Doctor, tak tohle je mnohem lepší. Hrozně se zlepšuje jako textař a dobře si vybral producenty, kteří odhadnou jeho styl (Nuccini, Skyrider, Instruments, Shortfacedbear a další). Jsem hrdý být součástí toho alba a zajišťovat jej s mým labelem Endemik.
Vydávat budete také Lost Zoo Keys And The Animal Spirits That Haunt Them od Filkoe176. Kdo je to a jak si jej potkal?
Filkoe176 je kluk z Clevelandu, USA (ale teď žije v Seattlu). Je členem Jerk Circuit (s Bleubirdem, Tweetch a SignOne) a potkal jsem jej skrz Bleubirda. Minulý listopad strávil týden se mnou a ´birdem a nahráli jsme dvě pecky – jednu pro Nucciniho a jednu pro rip u$a. Také se objevil na mém albu (v “Outline Of A Valentine“). Filkoe je hrozně fajn kluk a dělá výbornou muziku, takže bylo jen logickým krokem, že jsme s ním začali spolupracovat a že jej vydáme u Endemik. Album zatím vypadá dobře. Téma je založené na vymřelých živočiších jako ocelot (kočkovitá šelma), zvláštní typ papouška, sifaka (lemur, druh opice) a další úžasná stvoření.
Třetí plánované album je od Sontiago. Už o tom víš více? Myslím, že je manželkou jd walkera. Neplánuješ třeba vydat jejich kolaborační album? Bylo by to první manželské album v historii hip hopu 
Jo, Sontiago je jd walkerova žena a já byl první, který je dostal do jedné pecky. Můžete to také najít na mém One Kind Of Dead End (“Promo Promo“). Její album vyjde ve stejnou dobu jako Filkoeho. Žádné přesné datum, ale ty tracky které mi zatím poslala přímo miluji. Rapuje tam i zpívá a ta vášeň spolu s myšlenkou to trhají na kusy. V hip hopu není moc holek a už vůbec tolik holek, které by si zasloužily pozornost jako Sontiago. Pokud jd walker a Sontiago udělají dohromady album, tak prasknu nadšením ještě dříve, než to vydám. Myslím, že by se mnou měli udělat takové blues/hip hop album…a ano, věřil bych tomu, že by to byla první manželská deska v historii hip hopu.
Kam chceš Endemik dostat? Co je tvým cílem?
Cíl každého labelu je stát se známějším a být schopen vydávat muziku, ve kterou věří. To je také můj cíl. Vydávat hudbu vyžaduje poctivost, ale zároveň je to ohromně vzrušující. Pokud budu moci pokračovat vydávat skvělá alba a naši umělci budou moci spokojeně žít, bude můj cíl skoro splněn.
Halifax se zdá být kanadskou hip hopovou Mekkou, je to jako Oxnard (kde žijí Madlib, Oh No a další). Proč tolik kvalitních rapperů a producentů pochází/pocházelo zrovna z Halifaxu? Máš pro to vysvěltení?
Myslím, že záleží, jaké sortě hip hopu dáváš přednost. Podle mě si Halifax prožil zlaté časy okolo roku 2000. Nejsem si jistý, zda pro to je vysvěltení, proč byli všichni tak dobří. Možná byli trochu znuděni a chtěli experimentovat a lidé z Halifaxu si skutečně z ostatních moc nedělají.
A proč lidé z Halifaxu většinou dělají ten abstraktní hip hop (nebo jeho alternativní verzi)? Proč upřednostňuješ ty sám tvořit tenhle typ muziky?
Nedokážu mluvit za ostatní. Hádám, že u mě osobně to vychází z života v Halifaxu a mými ranými hip hopovými vlivy. Možná to je tím podnebím v Halifaxu. Zima a zataženo. Když jdu dělat muziku, vyjde z toho tenhle zvuk. Dokonce i když se snažím vytvořit přesně specifický typ beatu, zvrhne se to nakonec do něčeho jiného. Jsem si jistý, že to má, co dělat s věcmi, které mě ovlivňují a kterých je sakra hodně.
Jaký je tvůj názor na ostatní kanadské umělce, kteří dělají (řekněme) typický hip hop – Eternia a Swollen Members? Máš rád jejich muziku? Potkal jsi je už někdy? A mají oni rádi tvojí muziku?
Bavilo mě album Balance od Swollen Members, ale od té doby jsem jejich muziku neslyšel! Tvorbu Eternie neznám, ale podle toho, co jsem slyšel, je velmi dobrá rapperka. Nikoho z nich jsem nepotkal a ani nemyslím, že znají moji muziku. Ale Eternia a Bleubird se navzájem znají.
Kolik desek (jako Endemik) tak prodáte? Mám na mysli, jaké jsou vaše průměrné prodeje s jedinou deskou. Byl jsem docela překvapený, když jsem četl, že Jesse Dangerously prodal „jen“ 2000 kusů jeho EP Inter Alia (ale to je jen to, co jsem četl). Podporují vás kanadští posluchači? Kupují desky?
Nevím nic o Jesseho prodejích, ale Kanada má podporující posluchače. Většina lidí však kupuje, co jim je předhozeno, a bohužel spousta kluků nemá prostředky dát o sobě vědět každému. Tenhle průmysl je takhle nastavený – můžeš se dostat dovnitř a tvrdě pracovat, ale zabere to čas dostat se dál. Muzika se mění hrozně ryhle, takže musíš dát fandům vůbec šanci to koupit.
Jaká je dneska kanadská scéna? Jste všichni zadobře? Máte hip hop magazín? Hrají vás rádia?
Kanadská scéna je podle mě příliš roztříštěná. Je tady spousta částí země s lokální scénou a mnoha rappery. Mě se líbí hlavně Clothes Horse Records ze Saskatoon – Soso, Epic, Recyclone a Thesis Sahib. Také fandím Johny Hardcore z New Founland, Ghettosocks, Dave Pal a EMC z Halifax a Toolshed z London. Je spousta hip hopu, který se mi líbí a každý zní jinak. Jsem kámoš s každým, s kým jsem delší dobu ve styku. O nějakých beefech sice slyším, ale co vím, tak nikdo nemá beef se mnou. Teda já vím, že s nikým beef nemám. Máme dobré rádio, které nás hraje. Mé album se zatím objevilo na 4 stanicích. S našimi dalšími deskami se chci na rádia zaměřit více. Co se týče komerčních rádií, tak ty nás bohužel nehrají, pouští většinou classic rock, top 40 billboard a R´n´B.
Co je v plánu pro Scotta a Endemik dál?
Já osobně pracuji na nové muzice pro Filkoe176 a Sontiago (jak bylo řečeno dříve) a většinu jejich alb i mixuji. Pracuji také se dvěma německými umělci: Audio88 a Eric Crasher. Trochu jsem pomohl i sosovi s jeho novým albem. Mám také v zásobě nový projekt s Recyclone a jedním řeckým rapperem. Dohromady bych se měl dát i s Ghettosocks. Chtěl bych dělat více, ale mám málo času. S labelem to již bylo uvedeno snad vše. Bleubirdovo nové album v lednu 2007. Filkoe a Sontiago pak na jaře. Mám i pár dalších nápadů, ale zatím nic konkrétního. Tweetchovo album by mělo vyjít příští rok. To je vůbec mé nejočekávanější album. Nemůžu se dočkat, až to uslyším.
A je tu konec. Díky za čas, trpělivost a ochotu. Pokračuj ve své dobré práci. Přidáš ještě něco?
Děkuji, kamaráde. Kontrolujte www.phonographique.com pro všechny naše desky. Ještě jednou díky.
