Už je to skoro rok, co jsem udělal poslední rozhovor a i když to vypadalo, že Sbíráš? Sbírám. Sbíráme! skončilo, tak s radostí oznamuji, že tomu tak není. Jen jsem musel dát, kvůli změnám v osobním životě, na chvíli celý projekt bokem. Pro další rozhovor jsem znovu vyrazil do Prahy, kde na mě čekal producent a hudebník Adam Urban, kterého můžete znát pod pseudonymem Renk. Před rozhovorem jsme si dali crate diggin‘ v oblíbeném pražském antikvariátu Aurora a pak jsme se přesunuli k Adamovi domů, kde se rozpovídal o své sbírce a jeho nové desce.
Vzpomeneš si na první setkání s vinylovými deskami?
Rodiče měli sbírku, tak jsem s něma od mala přicházel do kontaktu. Moc je nehráli, ale měli jsme je dlouho v jedné takové skříňce. Občas jsem si na nich pouštěl pohádky, blbnul na tom a zkoušel to škrábat. Jednou ty desky dali pryč. Já jsem se k tomu dostal zpětně, protože jsem sháněl samply. Půlku sbírky jsem dostal zpátky za flašku rumu.
Rodiče nebyli naštvaní, že jim škrábeš desky?
Oni mi vždycky nějakou vyřadili. Jak jsem říkal, doma to moc nehrálo a jedinou věž, která to přehrávala, jsem měl v pokoji.
Co byla úplně tvá první deska?
Byl to Spejbl a Hurvínek – Abeceda slušného chování.
Jak dlouho sbíráš?
Když to vezmu od toho bodu, kdy jsem vědomě začal sbírat, tak to bude asi 8 let.
Co byl ten hlavní impuls, že jsi začal sbírat desky?
Hrozně se mi ten formát líbil. Baví mě na tým, že je to hmatatelný, je to věc kterou máš doma, můžeš si přečíst kdo tam hraje a nebo si vychutnat suprovej obal.
Zaměřuješ se na určitý druh hudby?
Hodně se rozmýšlím za co utratím své peníze. Teď hodně kupuji jazz, funk a občas soul. Jinak mám desky všech žánrů a občas koupím něco mimo, když je to něco co mě zajímá.
Máš i nějaké “guilty pleasure“ desky?
Koupil jsem spoustu takových desek, který jsem kupoval kvůli samplům. Veděl jsem, že ta deska je absolutní úlet a nebo úplný nesmysl, ale koupil jsem to, protože tam byl zvuk, co se mi líbil. Teď už od toho upouštím a kupuji to co budu poslouchat.
Jak by jsi popsal svoji sbírku?
Velmi krásná hudba. Já jsem právě v určitým bodě najednou narazil na to, že ta hudba se mi líbila, tak jak je a já už jsem neměl potřebu to samplovat nebo jinak upravovat. Sbírka je teď z velké části jazzovo-funkovo-soulová. Mám ale i hromadu desek jiných žánrů, od rocku po klasiku.
Máš systém, podle kterého si organizuješ sbírku?
Podle žánru. Když hraji z desek, tak je vytahám a mám je někde bokem, takže to nemám všechno vyskládané v policích.
Máš spočítané, kolik desek máš ve sbírce?
Kdysi jsem to počítal, ale teď už dlouho ne. Řekl bych, že tak kolem 600 až 700.
Jakou audio sestavu používáš?
Mám 2 studiové monitory Alesis, zvukovou kartu Focusrite a mixák od Omnitronic. Gramofony mám Technics 1210 s jehlama Ortofon.
Jak jsi se dostal ke 2 Technicsům?
Docela srandovně. První byl na inzerát a jel jsem k nějakýmu týpkovi do Nuslí. Bydlel v úplně rozpadlým baráku, kde nesvítily světla a používali svíčky. Uprostřed mini obýváčku, narvanýho věcma, byl stolek, kde ležel Technics a mixák. Druhý jsem koupil od týpka úplně novej. Měl ho v původní krabici s návodem a se všema obalama. Ten jsem koupil, když jsem jel na Hip Hop Kemp a vyzvedával jsem ho na Barandově. To už bude nějakých 5 let.
Máš oblíbenou desku?
Mám rád všechny své desky, ale v poslední době si často pouštim třeba Coltrane – Giant Steps, kterou jsem dostal od přítelkyně. To jsem schopnej si poslechnout 10x tam a zpátky.
Přítelkyně nemá problém s tvým koníčkem?
Nemá a hodně mě v tom podporuje. Ona má hudbu ráda a je hudebně založená, hraje na flétnu a zpívá. Občas jí taky něco koupím.
Takže si nestěžuje, když jedete na dovolenou a ty jdeš do obchodu s deskama?
Myslím si, že je velice tolerantní. Často tam se mnou vydrží i x hodin než to proberu. Musím jí pochválit.
Máš oblíbený obal?
Joe Henderson – Mirror Mirror.
Při nakupování se zaměřuješ i na určité druhy obalů?
Dřív jsem to dělal hodně, ale teď se spíše koukám kdo tam hraje, kde je to natočený a podobně. Samozřejmě i teď ten obal je nějaký vodítko. Někdy se díky tomu nad tým zapřemejšlíš, když to není něco očem víš, že to bude úplně super.
Když nakupuješ desky, tak preferuješ internet nebo kamenné obchody?
Určitě kamenný, na internetu skoro vůbec nenakupuji. Internet občas projedu, kdybych tam něco našel, ale nikdy mě to nezasekne tolik, že bych to koupil. Ale vím, že když mi má přítelkyně kupuje desky, tak z větší části používá internet.
Máš záchytné body, které používáš při nákupu neznámých desek?
Žánr, interpreti, rok vydání, vydavatelství, stav desky, obal a cena.
Máš interpreta, o kterém víš, že když ho koupíš, tak nikdy nesáhneš vedle?
Třeba Coltrane, protože to byl geniální člověk. Cokoliv jsem od něj slyšel, tak mě vždy určitým způsobem zasáhlo.
Jaké místo, kde jsi nakupoval, bylo pro tebe nejzajímavější?
Rád jsem jezdil do Bruselu, shop Veals&Geeks. Jezdili jsme tam s produkční agenturou mého kamaráda a vždy jsem tam utratil celou výplatu.
Kolik desek nakoupíš průměrně za měsíc?
Většinou to mám tak, že když jdu nakupovat, tak si průměrně koupím 5 až 10 desek. Občas si koupím jen 1 a pak mám období, kdy si 2 měsíce nekoupím žádnou.
Co považuješ za svůj nejlepší nákup?
Těžko říct, ale třeba dlouho jsem sháněl album Honey od Ohio Players. Sehnal jsem to na vinylové burze v Plzni. Nebo funglovky od Blue Note po 100,- při výprodeji v shopu v Plzni na Americký.
Kolik si nejvíc utratil za jeden nákup?
Asi okolo 3000 až 4000 korun.
Jaké 3 desky jsi si koupi naposled?
Tak naposled jsem koupil Charlese Lloyda, pak jazzovou výběrovku, kde je spousta věcí od Milese Davise po Boba Jamese. Poslední je Gene Ammons – Juganthology , který byl best pick dne.
Jaký je tvůj jednorožec? Deska kterou hodně chceš a nedaří se ti ji sehnat.
Určitě je to Stan Getz/Gilberto nebo Antonio Carlos Jobim – Wave. Výborný skladatel a pianista.
Jaký je tvůj negativní zážitek s deskama?
Jednou jsem jel na skateboardu ve Varech a měl jsem v ruce obrovskou krabici desek, batoh a brašnu. Udělal jsem nějakou blbost a spadl jsem s tím, desky se rozletěly a já se v nich vyválel.
Zmiňoval jsi, že občas hraješ jako DJ. Používáš vinyl a nebo digitál?
Používám oboje. Někdy to kombinuji, když mám dlouhé sety a pak podle potřeby beru jenom digitál a nebo jenom desky.
Jelikož produkuješ hudbu, tak když jsi samploval, používal jsi jenom desky?
Když jsem samploval, tak většinou z desek. Taky jsem kdysi použil nějaké empétrojky, ale pak od toho upustil a zůstal jen u desek. Myslím si, že je to o přístupu k věci.
Všechny tvé alba, co vyšly, tak jsou na vinylu. Je to záměr vydávat hudbu jen na vinylu?
Je to určitě záměr, protože vinyl milujeme a je to krásná věc. Ale celý se to děje hlavně díky Pufazovi. To on stojí za Humble Grooves a je vlastně i exekutivní producent těch desek.
Další alba budou taky vycházet na tomhle nosiči?
Nová deska AB ORIGINE právě vyšla i na vinylu a samozřejmě také digitálně.
Daří se tvá instrumentální tvorba prosadit v zahraničí?
U nového alba se o to budem hodně snažit, protože distribuce v zahraničí je hodně důležitá, ale není úplně jednoduché navázat ty správné kontakty. Ta muzika musí být skvělá, protože to posíláš někam, kde je strašně moc takových lidí jako jseš ty. Dobrý příklad je Petijee, který vydal skvělou desku, tak tam se to povedlo dostat i za hranice. Cesta tam je, ale musí se dodat kvalitní produkt.
Než se deska vydá, tak máš finální slovo nad celkovým výsledkem? Myslím tím obal, výběr skladeb a podobně.
Starám se defakto o všechno. Dám dohromady umělce, natočim to, vyřešíme obal a předám Pufazovi už hotový materiály, pak spolupracujeme na promu a řešímě vše okolo. Dělalo na tom spoustu skvělých lidí, není to jen můj sólo produkt. Obrovskou práci na novém albu odvedl třeba Pavel Sušanin, který se staral o zvuk a opravdu to neměl jednoduché.
Co plánuje Renk / Adam Urban do budoucna?
Bude se vše točit okolo nové desky. Snažím se dát dohromady band, tak uvidíme, jak to dopadne. Plánujeme křest a občas někde budu pouštět desky. Také se nově starám o produkci a provoz v Pekelném Baru v Praze na Andělu, kde již brzy zveřejníme první akce.
https://www.facebook.com/renk.humblegrooves/