Allido / J Records / Sony
2005
Pravděpodobně málokdo z vás zaregistroval Rhymefestovu nezávisle vydanou desku „Raw Dawg“ z roku 2001. Zato kolem jeho spoluautorství na Kanyeho Grammy oceněném songu „Jesus Walks“ se vzbudilo rozruchu až až. Tím se Rhymefest dostal ven z davu nenápadných MC’s a stal se sledovaným jménem. Pak přišel singl „Brand New“ (původně určený pro Westovo album „Late Registration“), který ale díru do světa neudělal. Teprve další, letos vydané singly mě donutily nastražit uši.
Ať už to byl videoklipový „Fever“, „Dynomite“ s hutným beatem od Just Blaze nebo koneckonců i „Brand New“, všechny singlovky nasvědčovaly tomu, že album „Blue Collar“, jehož „dělnický“ název symbolizuje tvrdou práci, potěší spíš příznivce Commona než Ying Yang Twins, a to jak po textové, tak po hudební stránce. Rhymefest, pokud se zrovna nevychloubá nebo se vás nesnaží pobavit, je hodně otevřený, vypráví příběhy, mluví o problémech svých i ostatních a podělí se s vámi o dojmy a zkušenosti ze svého života. V jednom rozhovoru jsem našel větu, která to vystihuje: „Nejsem nějakej debilní rapper se čtyřma slovama v zásobě, který mluví o ‚keeping it real‘ ve své čtvrti. Zeptejte se mě na politiku, na Bushe, na cokoliv, a budem si rozumět.“ I když jede vážněji, neznamená to, že vás nepobaví. Snad každý text proloží vtipnými metaforami či hláškami, hraje si se slovy a používá dvojsmysly.
Fest začínal jako freestyler, takže nikoho nepřekvapí častá přítomnost battle rýmů a vychvalování sebe samotného. Na druhou stranu, jak bylo řečeno, jde i hlouběji. V „All I Do“ rozebírá svůj každodenní život se všemi stránkami. O kus dál si povzdechne, jak (nejen) jeho holka zahýbá, jinde si dělá starosti o ty, kdo vstoupili do armády, plná problémů je pak „Devil’s Pie“, kde se dostane snad ke všemu, co ho trápí, od politiky přes finanční situaci až k rodině. Pro oddych se vám naštěstí dostane i věcí udělaných čistě pro zábavu, jako třeba ironická „Brand New“ s beatem, který Kanye udělal už před několika lety. Tím je album vyvážené a nemůžete mu přisoudit jednoznačné přívlastky jako „battle“ nebo „uvědomělé“.
Když přejdeme k instrumentální části, Rhymefest si většinou umí dobře vybrat. Překvapivě nejméně mě nadchnul Kanye West, jehož „Brand New“ beat je na něj průměr. Trochu zmatek mám v tracku „Sista“. Totožný beat měli totiž 213 ve skladbě „Another Summer“, pod kterou se podepsal Kanye, ale v bookletu Rhymefestova alba je uveden chicagský homeboy No I.D., který jinak přispěl nejvíce kousky. Ať už je autorem kdokoliv, tenhle sampl už jsme kromě 213 slyšeli u Commona, Tweet, Alicie Keys nebo Ill Al Skratch, takže jeho výběr není zrovna originální. Jinak nemohu říci, že by se tu nacházel vyloženě špatný beat. Kromě všech zmíněných jsou tu ještě Cool & Dre, jejichž dva podklady patří k těm nejlepším, a především svěží Mark Ronson, jehož veselých beatů nemám nikdy dost. Třeba závěrečná „Build Me up“ čerpá ze skladby od The Foundations a po jejím doznění se neubráním prozpěvování refrénu v podání opilého Ol‘ Dirtyho. Zajímavým kouskem je „Stick“ v produkci od Animal House, kteří originálně zkombinovali klasiku „Peter Piper“ od Run-D.M.C. s moderním minimalistickým zvukem, který když se tu rozjede, okamžitě se mi vybaví David Banner.
„Blue Collar“ bych v pár slovech popsal jako skvělé album pro milovníky klasického zvuku, které nabídne různá témata, ale bohužel i několik průměrných tracků.
Rhymefest – Blue Collar:
01. Feel Free (Intro)
02. Dynomite (Going Postal)
03. Brand New (feat. Kanye West)
04. Fever
05. All I Do
06. Get Down
07. More (feat. Kanye West )
08. Chicago-Rillas (feat. Bump J., Mikkey)
09. Stick
10. All Girls Cheat (feat. Mario)
11. Devil’s Pie
12. Sister (feat. Mike Payne)
13. Mr. Blue Collar (Interlude) (feat. Malik Yusef)
14. Bullet (feat. Citizen Cope)
15. Tell a Story
16. Build Me Up (feat. Ol‘ Dirty Bastard)
