Skoro jednu dekádu všichni fans čekali na návrat jednoho z nejlepších lyriků, jenž je zapsán zlatým písmem v historii daného žánru, a to nejenom díky účasti v A Tribe Called Quest, Q-Tipa. Vzhledem k tomu, jaké měl Q-Tip "štěstí" na vydavatelství, nikdy nevyšlo jeho druhé album "Kamaal the Abstract", a tak LP s pořadovým číslem 2 vychází až nyní s názvem "The Renaissance". Na druhou stranu však notnou pauzu mezi oběma vydanými deskami můžeme považovat za věc pozitivní, jelikož Q-Tip zraje jako víno a osmatřiceti pouze dokazuje, že je rapper v nejlepších letech.
Q-Tip je hudební génius, a to doslova. Ukažte mi, prosím, interpreta, který stojí za celou, ale opravdu celou deskou. Ukažte mi rappera, jehož texty mají smysl a nejsou pouhým pětačtyřicetiminutovým žvástem. Ukažte mi rappera a především producenta, který si produkuje kompletní (s jedinou výjimkou v podobě beatu od J Dilly) desku sám a k tomu ji celou zkomponoval na živé nástroje. Ukažte mi rappera, který utáhne celou desku úplně sám, pouze s výpomocí čtyř vokálních složek v refrénech. Když si chci koupit album, tak nechci slyšet kompilaci 15 producentů a 20 rapperů, chci sólovou desku mého oblíbeného interpreta, za kterou dám i své poslední peníze. Ano, přesně tohle je případ legendárního, a v tomto případě se onen přívlastek "legendární" opravdu nebojím použít, Q-Tipa.
Q-Tip je král atmosféry. Jeho dokonale přirozená flow Vás nechá příjemně proplouvat zmiňovanou třičtvrtě hodinkou a nenechá Vás ani na chvilku vydechnout. Vydáte se na příjemnou plavbu s kapitánem, kormidelníkem, průvodcem a vedoucím kulturního programu v jedné osobě, který Vás hned od prvních tónů titulní skladby "Johnny Is Dead" unese na svou vlastní vlnu a i kdybyste chtěli, nepustí Vás. Leč Vy chtít nebudete.
Q-Tip rapuje stejně dobře, jako 15 let zpět za dob největší slávy A Tribe Called Quest, ale "The Renaissance" zní i přesto naprosto současně. Tahle deska nemá boombap zvuk druhé poloviny devadesátek, ale boombap zvuk roku 2008, který i přes notné rozdíly zní stejně famózně, jako jeho slavnější bratr, protože Q-Tip je přesně tím, kdo onen nový sound vymýšlí a dolaďuje do nejmenších detailů a vrací zlatou éru hiphopu zpět do centra dění, a to s naprostou originalitou, kterou podkresluje na živé nástroje zahranými podklady, jenž zní, jako by Q-Tip nahrál desku s The Roots, ale přitom budete mít stále čest pouze s Jonathanem Davisem, který už dvacet let dělá ten nejpoctivější hiphop.
Celá deska je hlavně hrozně kompaktní a celistvá. Ve chvíli, kdy zapnete na svém přehrávači tlačítko "Play", poslech desky skončíte až v čase 3:32 u poslední skladby "Shaka". Pokud chcete zažít 45 minut čisté hudebnosti a pokud si chcete na tuto dobu zpříjemnit celý den, zapomenout na všechny starosti a jen si užívat výbornou muziku, nemůžu nic jiného, než "The Renaissance" doporučit přímo Vám.
Tracklist:
1. Johnny is Dead
2. Wont Trade
3. Gettin Up
4. Offishal
5. You
6. Fight/Love (featuring Raphael Saadiq)
7. ManWomanBoogie (featuring Amanda Diva)
8. Love
9. Dance on Glass
10. Life is Betta (featuring Norah Jones)
11. Believe (featuring D`Angelo)
12. Shaka
