S rappery z jihu Spojených Států to u nás nikdy nedopadlo zrovna nejlépe. Buď vůbec nepřijeli, jako třeba Lil Wayne či Young Buck, nebo zanechali velmi špatný dojem, jako Mike Jones. Tím, kdo mohl onu špatnou reputaci napravit, byla jedna polovina legendárních UGK a ikona jak dirty south music, tak i celé rapové scény, Bun B. Jelikož obě sólová alba zmiňovaného emceeho byla kladně přijata jak odbornou veřejností tak fanoušky a jelikož se dalo očekávat, že Bun B bude sahat i do repertoáru UGK, vystoupení v pražském nepopulárním prostoru Abaton slibovalo již před akcí zajímavou podívanou.
Bez chyby to však nebylo a tak začněme negativními stránkami věci. Line up byl dodržen téměř na minutu přesně a tak okolo jedenácté večerní nastoupil Bun B před slušně zaplněný hlavní sál Abatonu. Nejednou si King of the Trill vypomohl half playbackem a pro někoho mohlo být také zklamáním, že čerpal především ze svých sólových alb a tvorbu UGK připomněl hlavně díky nepřekonatelné "International Players Anthem", a co třeba mě mrzelo nejvíce, byla délka vystoupení, která se pohybovala okolo pouhých třiceti minut.
Leč dav si vynutil přídavek, který energií překypující Bun B rád splnil, a tak si všichni příchozí mohli vyslechnout paradoxně vrchol večera, kdy Bun B zahrál několik svých známých hostovaček. Bylo tedy ke slyšení "Country Cousins", "Paper Planes Remix" či "Where´s da G´s".
Špatné to rozhodně nebylo, to v žádném případě, ale asi jsem holt od stylera typu Bun B´ho čekal o trochu víc. Bun B nechal na pódiu litry potu, ale i díky detailům, které jsem zmínil v úvodu, tomu prostě něco málo chybělo, ale jinak přece jen převládala spokojenost.
