Dřívější člen kapely Swollen Members má ve své diskografii hodně přes desítku alb a jen v poslední době přidává krátce po Vermilion a Dog River další. Vermilion vyšlo před necelým půl rokem a má stejné parametry jako Airport – Moka kompletně sám na produkci i mikrofonu.
Pokud by se přistoupilo na obligátní srovnání, pak zní Airport špinavěji a neupraveněji. Moka Only to říkal již v našem rozhovoru a Airport to jen potvrzuje. Airport, ačkoli používá spoustu vokálních samplů, je hrubší. Vermilion sice také nebylo příliš uhlazené, přesto byly znát nároky většího labelu. Legendary Ent. nechali Mokovi volnou ruku výsledkem je 17 skvělých pecek. Většina z nich netrvá déle než 3 minuty a celková stopáž alba ukazuje málo přes 40 minut. Moka opět dává na konce skladeb jiné beaty, což při poslechu tvoří Airport trochu nepřehledným, ale zase zajímavější.
Moka není žádný filosof a kritiku vlády či konspirační teorie přenechává jiným. Jeho krédem je, že muzika má bavit. Nebýt příliš složitá a zase ne extrémně jednoduchá. Většinou dává dvě sloky a nechá track dojet jiným beatem. S obsahem si nedělá starosti – píše o věcech, co vidí kolem sebe. Nevypráví složité příběhy, spíš popisuje situace, ve kterých se nachází.
Airport se úžasně poslouchá a je jedno zda soustředěně či jako kulisa. Nemá strukturu alba s výraznou první polovinou a slabší druhou částí, Airport je vyrovnané, celá deska si drží stejnou náladu. Moka Only je daleko od toho se vyčerpat, má talent a tak dělá hodně dobré muziky. Airport je toho důkazem.
01. Airport
02. Potent
03. Not Possible
04. Its Done Pt.2
05. My Trains
06. Todays The Day
07. Sunshowers
08. Gettin Over
09. However Ya Want It
10. Milk
11. Droppin Off My Bags
12. Lets Get It
13. Hey Now
14. I’m Mellow
15. Its March Now
16. Buttered Trumpet
17. Do Somethin!
