M.E.D. aka Medaphoar vystoupil 17. ledna společně s Guilty Simpsonem v pražské Lucerně, po koncertě si reprezentant západního pobřeží našel chvilku na povídání o albu „Classic“, lidech jako 2Pac, J Dilla a došlo i na prvního černého prezidenta…
1.11. 2011 vyšla tvoje druhá řadová deska „Classic“, po 5ti letech od alba „Push Comes To Shove“. Nemůžu si odpustit otázku, proč jsme čekali tak dlouho?
Víš co, všechno má svůj čas (smích). Od vydání první desky jsem měl spoustu koncertů, featuringů, několik zajímavých projektů na kterých sem dělal, ale čas „Classic“ prostě přišel až teď. Možná se to všechno táhlo dlouhou dobu, ale mám z toho alba hodně dobrej pocit.
Na nové desce je celkem 10 tracků v produkci od Madliba. Všichni víme, že Madlib je úžasný producent, ale jaká s ním byla spolupráce, jaký je ve studiu?
Madlib ve studiu působí jako hodně osamocený člověk, ale on sám se tak určitě necítí, protože tam má všechny ty svoje nástroje, mašinky, ale nikdo vlastně přesně neví jak to dělá (smích). Působí hodně koncentrovaně, ve studiu maká na svých „beat CDs“. On prostě pracuje jinak, 20 projektů najednou a když s nim děláš, není to jako být s „everyday producers“, protože nemá čas na to být jen tak s někým ve studiu, je hrozně vytížený, udělá beat, řekne ti takhle to je a ty to musíš respektovat, protože Madlib je multitalentovanej člověk, dá se toho od něj hodně naučit. Myslím, že nikdo s nim nemůže být s ním ve studiu bez toho, aby mu zaplatil fakt velký prachy (smích). Madlib rozhodně nemá rád, když by si od něj dostal beat a pak si s ním něco dělal, chtěl ho upravovat a tak… Udělá svojí práci, chce být u všeho, nahrávání, masteru atd. Madlib je celkově hrozně záhadnej člověk, což je vlastně jenom dobře, je prostě úplně jinej.
Titulní singl alba „Classic“ je podle mě jeden z nejlepších tracků roku 2011, feat. Talib Kweli, který v refrénu říká „J Dilla, 2Pac time travellin“. Můžeš říct něco o svém vztahu k 2Pacovi a Dillovi?
Vyrůstal jsem na 2Pacovi, mam hodně vzpomínek, které jsou spojeny s jeho hudbou. Vždycky když slyším nějaký jeho track, přenese mě to do časů, kdy jsem ho poslouchal, co jsem dělal a tak, víš co tim myslim. 2Pac byl „westcoast cat“, prostě „J Dilla, 2Pac time travellin“, cestuješ časem, vzpomínáš, některý lidi tu budou vždycky, protože jejich hudba…wau, tyhle dva jsem chtěl vždycky mít na svym tracku…
A J Dilla? Na rozdíl od 2Paca jsem ho znal osobně, oba dva pro mě znamenají něco víc…2Pac kvůli hudbě a vzpomínkám, J Dilla taky kvůli vzpomínkám, znali jsme se osobně hodně dobře, byl sem s nim na tour, odstěhoval se z Detroitu a přišel do LA, trávil jsem s ním hodně času, tohle byla hrozně důležitá část mýho života.
Myslíš si, že 2Pac má na Západě takový respekt, jaký by si zasloužil?
Jasně. Víš co, je třeba rozumět tomu, že každej žije život plnej rozporů, život je plnej změn. Jeden rok cítíš tohle a pak je to zase jinak, vyrůstáš, měníš se, ale to je normální, prostě život. 2Pac byl taky takovej, byl plnej „thug“ mentality, vzteku, vášní, různých myšlenek, ideí. Ale měl hlavní vášeň a tou byla hudba a černošské hnutí. Respektuju ho maximálně, nezáleží na tom, co lidi říkají, jeho hudba byla pro mě prostě hrozně silná.
Mluvíme o západním pobřeží, na albu „Classic“ je westcoastová hymna Where I´m from…
(skočí do otázky)…Yeah, doufám a přeju si, aby to OPRAVDU BYLA westcoastová hymna, a chtěl bych říct všem zasranejm westcoastovejm DJs, respektuju Vás, ale měli byste hrát tuhle bombu a ne všechny ty gay sračky (smích). Možná teď mluvim i ke svejm kámošům, ale prostě jenom hrajte tuhle pecku!!
Když už je řeč o westcoastu, koho ty osobně ceníš, ať v minulosti nebo současnosti, kdo tě baví na západě?
Respektuju všechny na západním pobřeží, respektuju ty, který respektujou sami sebe a hudbu, kterou dělají. Ok, jestli nerespektuješ mě, seru na tebe, ale já osobně respektuju všechny. Víš co, rap není žádná pohádka, nic lehkýho, je to fakt těžký, jestli se tim chceš živit, musíš pracovat tvrdě, aby si byl úspěšnej. Důležitý je bejt upřímnej k sobě a svojí hudbě. Respektuju všechny true niggaz, jebat fake niggaz. Srát na všechny rádoby gangbang westcoast hustlery, nechci bejt zbytečně negativní, ale prostě nejdůležitejší je vždycky dělat to co opravdu seš. Nechci podporovat nic takovýho jako lidi, který mluví negativně, to je samý zabiju tě, ale oni nejsou vrazi, to je samej gangster, ale nikdo z nich není gangster. Tohle všechno pak ovlivňuje děcka. Jestli nejsi nic takovýho, tak o tom nemluv, takhle to cítím.
Ok, co si tedy myslíš o beefu Common versus Drake?
(smích)…myslim, že to je fajn, prostě sranda, rozhodně zajímavej beef. Myslim, že je to určitě dobře pro hip-hop. Kdyby někdo dissoval mě, určitě bych mu ukázal, že sem lepší než on a udělal bych něco jako brácho, sem překvapenej, že ses do mě pustil, a natočil bych skvělý tracky, který by ho zničily, no a tom by to mělo bejt. Common je pozitivní rapper, i když tady se pustil do Drakea ve stylu, že je zpívající děvka a tak, opřel se do něj fakt tvrdě (smích), ale hip-hop je sport, je to zápas. Lidi to mají rádi, nahrávají se tracky a je to fajn, ale důležité je, aby šlo jenom o hudbu, žádný násilí, zabíjení, z toho nikdo nic nemá. Ztratil sem mámu a když někoho ztratíš, nikdo z toho nic nemá, je to prostě ZTRÁTA.
Posuneme se k dalšímu tracku z tvojí desky – „Blaxican“. Je to jeden z lyricky nejsilnějších tracků na albu, co bys řekl k téhle pecce?
Blaxican je asi ten nejvíc real song, jakej sem kdy napsal. Já sám jsem míšenec, napůl Hispánec, napůl černoch. Vyrůstal sem v jižní Kalifornii, kde jsou velký problémy mezi těmahle dvěma skupinama. Musel jsem si vybrat stranu za kterou budu, protože prostě nešlo kámošit s oběma. Začal jsem se víc poflakovat s černochama, protože moje pleť je prostě tmavší, ale choval jsem se k oběma stejně. Na střední pak byly velký problémy mezi černochy a Hispánci, spousta bitek a já se vždycky rval s černochama proti Hispáncům. Pamatuju si, jak mě jednou napadli nějaký Mexikáni a přiběhl tam učitel a začal křičet, vždyť on je taky Mexikán, nechte ho bejt…a oni něco jako, to je přece jedno, vypadá jako černoch…
Všechny tyhle problémy vychází z hodně tvrdých vězení v Kalifornii, tam jsou kořeny těch konfliktů. Hispánci se tam rvou s černochy, běloši se rvou s Hispánci, to je jasný, ale když přijde na černochy, Hispánci se spojí s bělochy proti nim. Tohle je pak stejný i na ulicích, Kalifornie je prolezlá gangy, který jsou všude. V gangu všichni čekají na to, že půjdou do vězení, ví to, protože prostě dokud si nebyl ve vězení, nejsi gangster, lidi tam žijou podle toho, taková je místní mentalita, tomu prostě neutečeš, tak to je.
Ale hlavní důvod, proč sem napsal tuhle věc – nedávno zabili Hispánci mýho dobrýho kámoše, střelili ho přímo do srdce. Proběhlo to na ulici, viděli černocha, stylem „nikdo nic neví“ a bylo to, prostě jenom tak. Byl to můj nejlepší kámoš, vyrůstali jsme spolu, znal sem jeho mámu, rodinu. Když měl pohřeb, požádali mě o řeč, ale nemohl sem mluvit…dívám se na jeho mámu a říkám si, co tu kurva jako dělám? Muj homie umřel a já sem o tom chtěl udělat track, chtěl sem, aby byl můj hlas slyšet. Dodnes je tenhle song pro mě ta nejvíc real pecka, jakou sem kdy udělal.
Tohle byla tvoje vážnější stránka, politická pecka „Blaxican“, ale pak je i M.E.D. a jeho záliba v kouření zelené byliny (smích). Udělal jsi hodně vtipný video „Medical Card“. Občas se divím, že takováhle propagace hulení je ve Státech vůbec možná, v Evropě je situace přece jenom o dost volnější, takže jak to je s hulením ve Státech?
Co se týče hulení trávy v klubech, někdo to jde, někde ne. V Kalifornii se obecně hulí hodně, je to jednoduchý, kousek od mýho baráku je asi 10 weed shopů, je to podobný jako v Amsterdamu, akorát si to musíš oběhat. „Medical Card“ je zábavnej song, všechno jde ze mě, přirozeně. Ten beat je hodně mocnej, myslim, že nikdo by ho nezabil tak jako Madlib.
Co tě čeká do budoucna? Vydal jsi skvělé album, plánuješ spolupráci s novými producenty, hosty?
Můj osud je v mých rukou. Vím, jak tenhle byznys funguje, rozumím tomu, kde mám být, přežijou jenom ti nejsilnější. Mám v hlavě spoustu projektů, ale upřímně, celá moje budoucnost je spojená s propagováním jména M.E.D. Chtěl bych vydat další album na Stones Throw, dělat víc hudby, hostovaček, točit víc videí. Miluju to, co dělám a byl bych rád, aby o mně lidi věděli.
Na závěr pojďme trochu jinam. Poslední tři roky strávila Amerika pod vedením prvního černého prezidenta v historii. Barack Obama nastoupil do úřadu a vypadalo to, že se všechno rázem změní, ale není tomu tak. Jak hodnotíš ty osobně poslední 3 roky s Obamou?
Víš co, nejsem úplně „politickej“ člověk, ale do určitý míry to sleduju. Rozumím tomu, že celá kampaň byla hodně vyhajpovaná, ale upřímně, Amerika je v prdeli a není nikdo, kdo by mohl věci změnit takhle rychle. Obama možná udělal nějaká špatná rozhodnutí, v kampani nasliboval spoustu věcí, ale splnit je, to je to nejtěžší. Ve finále nejde o to, jestli je prezident černej nebo bílej, důležitý je jestli prezident udělá něco dobrýho pro zem a pro děcka.
Opravdu pro tebe nebylo důležitý, že prezidentem byl zvolen černoch??
Ale tak samozřejmě, jeho zvolení byla největší věc pro černochy v americké historii. Je to samozřejmě skvělý, černoch je prezident USA. Na druhou stranu, on není superman, nemůže změnit všechno svinstvo, proti němu stojí spousta tlaků, lidí, jenom on sám to nezvládne. Ale určitě si myslím, že jeho zvolení byla velká věc pro Ameriku. Černý prezident je fajn, ale jenom to nestačí. Důležitá je komunita, všechno je na lidech, který by se měli snažit a nečekat, že to někdo udělá za ně…. (přemýšlí)…já určitě nebudu říkat nic špatnýho o svým bratrovi! (smích) Možná, že udělal pár blbejch věcí, ale myslim si, že je to pozitivní člověk a snaží se dělat to nejlepší, válka v Iráku snad skončila a to je fajn.
Chtěl by si říct něco na závěr?
Mír celýmu světu. Následujte svoje sny. Nezáleží na tom, co říkají druhý, žijte si svůj život a dělejte si, co chcete (smích).
další rozhovory:
FRANK NITT – Těšte se na nové nahrávky Frank N Dank
DWELE: Řekni svojí holce, jak se cítiš při poslechu těchto skladeb…
14KT: Nechci vydělávat na Dillovi
DARU JONES: Jsem pozitivní případ v umírajícím hudebním byznysu
