Když jsem na loňském HHK pěkně zblízka z pódia sledoval vystoupení Kidz In The Hall, ještě jsem je zdaleka nepovažoval za tak vynikající skupinu jako dnes. Jistý internetový hype měli tihle dva absolventi University of Pennsylvania už ke konci roku 2006, kdy na znovuzrozeném legendárním labelu Rawkus vyšla jejich prvotina School Was My Hustle, a tak jsem si jejich koncert nenechal ujít. Ten ani zmíněná deska mě ale o jejich příslušnosti k extra třídě nepřesvědčily. Double-O sice na beatu podal slušný výkon, ale osamocený Naledge na micu to prostě neutáhl. O to více jsem byl překvapený po poslechu prvních tracků z The In Crowd a posléze i celého alba, kterému mimochodem jejich nový label Duck Down ve spolupráci s Major League vytvořil takovou reklamu, jakou jsem u počinu vydaného na nezávislém labelu dlouho neviděl. Ušla snad jeho přípřava vaší pozornosti?
School boy fresh with Mr. Lifesaver jsou zpátky s mnohem rozmanitější deskou, než jakou vydali před dvěma roky. Jak už ostatně avizovali dlouho dopředu, chtěli na ní ukázat, že bez problémů zvládnou různé styly. Dočkáme se tak oldschool pecek, aktuálně znějícího skoro až pop tracku "Love Hangover" s úžasnou Estelle na featuringu, několika kolaborací s kolegy z labelu a v tracku "Lucifer’s Joyride" dojde dokonce i na dnes tolik populární vokodér. Double-O se do toho obul, dodal na desku vynikající beaty a dokázal svoji univerzálnost. Se dvěma tracky mu navíc vypomohl Black Milk, a tak na albu uslyšíme i trochu tolik milovaného detroitského zvuku. I přes zmíněnou přehlídku stylů je zachován jednotný rukopis, a tak je vše víceméně v pořádku.
Celá plejáda hostů se pak stará o to, že deska se příjemně poslouchá a nenudí. Nejvíc mě z nich dostal Mic Tyson, na jehož nové album čekám asi jako Bobby na nápad na vtipné přirovnání, nicméně i ostatní svoji práci zvládli výborně, a to včetně pro mě neznámých MCs. Kapitolou samou pro sebe je pak remix singlu "Drivin‘ Down The Block" s elitní sestavou ve složení Pusha T, The Cool Kids a Bun B, který mi ale připadá na albu stejně zbytečný jako 2 remixy "Grindin’" na Lord Willin’ od Clipse – přestože mě baví, slyšet bych ho tam prostě nemusel. Zpovědi "Inner Me" by poslední místo v tracklistu slušelo víc.
Suma sumárum se jedná o více než 50 minut feel good music. Není to nejlepší album, které tenhle rok vyšlo, a dost pravděpodobně to není ani nejlepší album, které Kidz In The Hall kdy vydají. Je ale dost dobré na to, aby vám po jeho poslechu bylo jasné, že téhle skupině se vyplatí věnovat pozornost.
Kidz In The Hall – The In Crowd (Duck Down / Major League, 2008)
- Intro
- Blackout ft. DJ G.I. Joe
- Paper Trail ft. Phonte
- Drivin’ Down The Block (Low End Theory)
- Lucifer’s Joyride ft. Travis McCoy
- Snob-Hop ft. Camp Lo
- Mr. Alladatshit ft. Donnis & Chip tha Ripper
- Love Hangover ft. Estelle
- Let Your Hair Down ft. Skyzoo & Lil Eddie
- Middle Of The Map Pt. 1 ft. Fooch (co-prod. Black Milk)
- Middle Of The Map Pt. 2 ft. Black Milk & Guilty Simpson (co-prod. Black Milk)
- The In Crowd ft. Tim William
- The Pledge ft. Sean Price & Buckshot
- Inner Me
- Drivin’ Down The Block Remix ft. Pusha T, Bun B & The Cool Kids (Bonus Track)
