Pokud tři velké nahrávací společnosti bojují o to, abyste u nich mohli vydávat, a tuhle bitvu vyhraje Def Jam, musí ve vás být něco výjimečného. Kombinace úchvatných pěveckých dovedností a umění hrát na klavír, navíc ve věku pouhých čtrnácti let, byla tím důvodem, proč byl o dnes již sedmnáctiletou Karinu mezi major labely takový zájem. Čekalo by se, že takhle talentovaná zpěvačka se za podpory tak silného labelu stane okamžitě hvězdou, která bude bourat hitparády a počítat prodeje minimálně v řádů statisíců. To se ale zatím neděje a první album „First Love“ vychází zcela v tichosti. Dělal se kolem Kariny jen zbytečně velký rozruch, nebo je chyba někde jinde?
U zpěvačky s takovýmhle potenciálem byste čekali, že bude chtít svůj talent naplno předvést a dát najevo, že není další novou hvězdičkou s hezkým obličejem a šikovnými producenty. Karina ale občas vypadá, jako by se toho bála. Každá skladba zní jinak, což dělá album nejednotným. Chybí osobitost, styl, zkrátka něco, podle čeho byste idendifikovali, že posloucháte Karinu. Věděli jste, že aktuální singl Cassie byl původně určen pro Karinu, ale ta ho poslala dál, protože se k ní nehodil? Na tomhle albu je několik tracků, s nimiž klidně mohla naložit stejně. Třeba hned první skladba „90’s Baby“ se veze na populární vlně tanečního syntetického R&B a zní jako něco, co bylo původně složeno pro Ciaru nebo Janet Jackson. Podobně by se dalo mluvit i o pár dalších věcech.
Jeden společný jmenovatel ale přece jenom všechny songy mají, a sice, že odpovídají jejímu věku. Karina si nehraje na dospělou, tohle je zkrátka album od teenagera, i když s některými skladbami se klidně ztotožní i starší posluchači. V první řadě album nabízí klasické zamilované skladby jako „Can’t Find the Words“, která by se možná neztratila ani v českých rádiích. Méně radostné myšlenky v hlavě náctileté holky představují skladby „Can You Handle it“, aneb „své kámošce se věnuješ víc než mě“, a „They Ain’t Gotta Love You“.
Dobrá polovina skladeb má ale hlubší sdělení. „Baby Baby“ je vzkaz klukům, kteří v holkách vidí jen sexuální objekt: „I ain’t giving you whatever you want boy / I ain’t another toy in your toy box.“ Dramatická (možná až moc) „16 @ War“ poukazuje na různé problémy, s nimiž se vypořádává náctiletá holka během svého vyrůstání v ghettu. Vůbec nejlepší část alba si ale Karina nechala na samotný závěr. Škoda že to jsou až poslední tři tracky, které demonstrují její velký hlas a talent. Titulní skladba „First Love“ není vzpomínka na prvního kluka, ale vyznání lásky k hudbě, v němž nechybí porce emocí.
Největším skvostem celého tracklistu je ovšem „Slow Motion“, kde Karina zpívá jen za klavírového doprovodu o vztahu, který nechce uspěchat. Když ve „Slow Motion“ slyšíte, co ze sebe Karina dokáže vydat, musíte se ptát, zda bylo opravdu nutné dávat na album tolik tuctových tracků, které mohly posloužit jako výplň na albech průměrných zpěvaček. Zůstala tu bohužel spousta nevyužitého potenciálu a nezbývá než doufat, že příští album bude nápaditější, že si Karina najde vlastní zvuk a třeba přitom více využije své dovednosti s klavírem. I tak jde ale o solidní start a už jenom kvůli závěrečným třem skladbám stojí „First Love“ za vaši pozornost.
Karina – First Love:
01. 90’s Baby
02. Baby Baby feat. Lil‘ Mama
03. Can’t Find The Words
04. 16 @ War
05. Winner
06. Can You Handle It
07. The Love We Got
08. They Ain’t Gotta Love You
09. Slow Motion
10. Can’t Bring Me Down
11. First Love
