Bratislavská Incheba ve svém areálu už potřetí za poslední rok uvítala rapového velikána, legendu. Nejspíš proto, že už se venku začíná ochlazovat, se akce od červnové návštěvy Black Eyed Peas přesunula z open airu pod střechu arény, která se na první pohled zdála trochu malá na akci takového formátu. Už před osmou hodinou tu čekala dobrá tisícovka lidí, celkový počet návštěvníků bych si odhadnout netroufal, ale přes číslo 2000 bychom se přehoupli.
Neustále opakovaný blok reklam ztichnul okolo osmé, kdy se za Technicsy postavil Orion. Ten žádnou desku příliš dlouho ohřát nenechal, což se mi líbí. To bohužel nemohu říci o selekci desek, z nichž podstatná část pocházela z labelu AV8, což mě nutilo dívat se každou chvíli na hodinky, kdy už to skončí. Po krátké taneční vsuvce přišel na řadu Trafikův typický set složený ze současných klubových hymen, který mě potěšil více. Ve chvílích, kdy „penerský“ DJ hraje pár posledních tracků, už se v hale téměř nedá hnout.
Nepříliš dlouhé čekání na headlinera vyplnily hity jako Omarionův „Entourage“ nebo „Hustlin‘ (Remix)“ od Ricka Rosse, jehož načasování bylo přesné, protože Jiggova třetí sloka byl poslední neživý rap, který zazněl před hlavním hřebem. Pak za mohutného křiku obsadil druhý stůl s gramofony DJ Green Lantern a bez většího zdržování se spustilo to, kvůli čemu všichni přišli. Další, ještě zběsilejší řev podal jasnou odpověď na otázku, zda jsme ready, a rozjela se první pecka „What More Can I Say“. Následující čtvrthodinu vyplnily hity z alb „Blueprint“ a „The Black Album“, do nichž Jay-Z, oblečený do trička s lebkou a zezačátku tajemně zahalený v kapuci, sahal ten večer nejčastěji. Je třeba určitě zmínit doprovodné efekty, které dodávaly koncertu velkolepější atmosféru. Kromě šlehajících ohňů nebo padajících papírků to byla hlavně obrazovka, na níž se promítaly sestřihy z videoklipů ke skladbám, které momentálně Jigga rapoval, nebo ukazovala jiné související záběry či slova.
Překvapením pro mě byl Memphis Bleek, jehož Mr. Carter zavolal na pódium po prvních asi deseti minutách. Ten plnil roli hypemana a ze svého repertoáru si vystřihl jen jeden singl a hostovačku. Oba MC’s byli dobře secvičení, takže jakmile Jigga přestal, Bleek ho doplnil. Jay-Z ví, jak udělat show, která nenudí. Vybíral většinou ty nejznámější singly, z kterých často vynechal poslední sloku, protože jeho hudební konto je dost bohaté na to, aby si mohl dovolit zahrát 2 minuty od jednoho tracku, vrhnout se na další a zaplnit tak hodinu a čtvrt, během které nemáte pocit, že by některé kousky zahrál jen proto, aby vyplnil čas. Takže pokud od něj neznáte jen collabo s Linkin‘ Park, uběhne vám ta doba opravdu rychle, a navíc vás nikdo nezdržuje proslovy o politice a podobně. Zkrátka dostáváte hit za hitem s malými přestávkami, během nichž se brooklynská hvězda potřebuje ujistit, že umíte udělat pořádný „noise“ nebo vám nedělá problém sestavit z vašich dlaní diamantový symbol.
Zklamaní jste mohli být akorát tehdy, zajímají-li vás hlavně první 3 alba, protože k nim se Jay vrátil jen pro několik málo singlů („Can I Get A…“, „Hard Knock Life“ nebo „Money Ain’t a Thang“). Osobně jsem byl s tím, co zaznělo, spokojen. Desku „Bluenprint“ mám od něj nejradši a dostal jsem z ní snad polovinu. Chybět nemohly ani klubové záležitosti jako „I Just Wanna Love U“ či „Dirt Off Your Shoulder“, potěšila i přítomnost „Beware of the Boys“ a oba singly, které udělal s Beyoncé. Odchod z pódia nastal chvilku před jedenáctou, ale to si publikum samozřejmě nenechalo líbit a zavolalo Jiggu zpátky na „Big Pimpin'“ a „Encore“. Konec přišel v pravý čas, protože dalších 15 minut bez kapky vody bych zřejmě nepřežil. Poslední, co upoutalo mou pozornost, byl z rukou sestavený diamant na plátně, pod nímž bez jakýchkoliv podrobností svítil nápis „November 21“. Skutečnost, že Jay-Z se chystá natočit první videoklip ke svému připravovanému albu, mi napovídá, co se toho dne asi stane.
Výlet do Bratislavy za to určitě stál a celou show kazil akorát zvuk. Přesto nemám pocit, že jsem viděl něco nepřekonatelného. Možná jsem se neměl pár dní předtím dívat na záznam Jayova „Unplugged“ koncertu… Kdo ví, každopádně jsem rád, že když ne my, tak aspoň Slovensko konečně zve na svou půdu hip-hopové superstars. Kdo bude další?
