Na poli české hiphopové produkce se opět děje něco významného. Debutuje mladá producentský tvář, která si našla zalíbení v muzice nejen od 9th Wondera a J. Dilly, ale také Black Milka či DJ Premiera. Boskovického Inphyho už můžete znát například z kompilace Whimsy Beats, která patří k tomu lepšímu z loňského roku a kterou vydal label Everydays, jenž se také postará o Inphyho prvotinu. Je-li český hip-hop něčím specifický, pak je to nadprůměrné množství opravdu povedené muziky. V tomto ohledu pak není Inphyho uvedení se na scénu ničím zásadním. Podstatné ovšem je, jak se hodlá uvést. Za tímto účelem totiž nedal dohromady kolekci nejpovedenějších beatů ani netoužil po vlastní producentské desce, ale vsadil na originalitu, tedy na koncept remixové desky. Ukázky z výsledného The Remixtapu znějí více než dobře, a Inphyho beaty jsou takřka k nerozeznání od podkladů, do nichž běžně rapují lidé jako Rapper Big Pooh, Kev Brown či Duojah Raze.
1) Ahoj. Koncem února se definitivně objeví venku tvůj první sólový počin The Remixtape. Dříve, než ho ale probereme, tak si neodpustím, abych to neudělal trochu zajímavější. Prý máš rád Japonsko. Proč?
Zdravim. Už odmala mě fascinovali ninjové, byl jsem mimo ze seriálu Samurai Jack, miloval jsem japonský videohry jako Metal Gear Solid nebo Final Fantasy, potom si mě začalo dostávat anime a jednoho dne jsem objevil japonskou produkci aka Shingo Suzuki nebo Nujabes a zamiloval jsem se.
2) Četls Haruki Murakamiho?
Momentálně mám rozečtenou knížku After the Quake a zatím se mi to líbí.
3) Když člověk poslouchá tvojí dosavadní tvorbu, tak to vypadá, že po hudební stránce tě Japonsko příliš neovlivnilo. 9th Wonder, J. Dilla, klasika, jasně, ale čím přesně si získali právě tebe?
Výběrem samplů, bicíma, celkovým feelingem. Je toho hodně a něco z toho se nedá ani moc popsat, např. Dillovy Donuts. Na 9thovi mě hodně baví jeho snare, u Dilly zase schopnost vysamplovat prakticky cokoliv. Každopádně mě neovlivnili jen oni. Kromě dua 9th-Dilla pak ještě Black Milk, Kev Brown, Oddisee nebo DJ Premier.
4) Přiznám se, že „How I Could I“ je jedna z mých nejoblíbenějších na Whimsy Beats. Jak ty hodnotíš tuto kompilaci? Máš tam nějaké favority?
Hodnotím ji určitě pozitivně, jsem rád, že sem se na ni taky podílel. Je to jedna z, dalo by se říct, že i mála, desek, který mě baví celý od začátku do konce. Favority určitě mám – hodně se mi líbil Sasa a jeho Samurai Valley, Sinuz s Just Do Beat nebo Only Summer od Fudjy.
5) Původně měl The Remixtape vyjít už v lednu. Čím to, že se nakonec zpozdil prakticky o dva měsíce?
Asi tím, že jsem hroznej perfekcionista. Nechěl jsem vzít pár beatů, dát do toho acapelly, nějak to smíchat a vydat to. Ty remixy mě musely bavit a musel jsem s tím být spokojenej. Potom se to trošku protáhlo i s Intrem, každopádně na únor/březen už nic měnit nechci.
6) Ukázky z něj zněly více než slibně. Řekl bych, že jsou poměrně dobře zaměnitelné s tvými vzory. Dokážeš si ale představit někoho v Česko-Slovensku, kdo by se jich dokázal zhostit minimálně stejně dobře jako rappeři na tvém tapu?
Děkuju, jsem rád, že se to tu někomu líbí. A určitě. Je možný, že jsem na někoho zapomněl, každopádně si dokážu představit na mým beatu lidi, jako je Idea, Pio Squad, Paulie a Lipo, Ryes, Kato, Khomator a v neposlední řadě Oliver Lowe nebo Cao Avantgard.
7) Ostatně, koho ty vůbec posloucháš z domácí scény? Kromě BPM teda.
Víceméně jen to, co už jsem napsal. IdeaFatte, Pio, Prago Union a lidi z Everydays. Z producentů si hodně cením třeba DTonata, kterej je pro mě pán už jen kvůli tomu, že udělal beat pro Dudleyho Perkinse.
8) A obecně mimo hip-hop? Co takhle přehled tvých pěti nejoblíbenějších originálů?
Mimo hip-hop poslouchám soul, jazz, funk a občas si podle nálady pustím rock nebo nějakou anglickou kytarovku. Snažim se být otevřenej, co se týče žánrů, a nebýt vyhraněnej jen na hip hop. Pokud je to kvalitní hudba – rád si ji poslechnu.
A pět nejoblíbenějších originálů:
William Bell – I Forgot To Be Your Lover (Dilated Peoples – Worst Comes To Worst),
Curtis Mayfield – Love To Keep You In My Mind (9th Wonder – Brooklyn In My Mind),
Motherlode – When I Die (J Dilla – Donuts Intro),
Joseph Koo & Wang Fu Ling – The Killing Fight (Dilated Peoples – Work the Angles),
Curtis Mayfield – Back Against The Wall (Rapper Big Pooh – Scars)
9) Existuje něco, co tě v hudbě totálně nebaví? Ať už v české, nebo zahraniční.
Krátce – špatná hudba. Ať už špatná, co se týče kvality, nebo špatná, co se týče záměru. Nechci na nikoho ukazovat, každopádně pokud je to jen bezmyšlenkovitá směs nástrojů a textu, tak mě to fakt nebaví. Potom „zneužívání“ titulů MC a DJ (viz třeba Bandzone). A co ze srdce nenávidím, ale s hudbou jako takovou to moc společnýho nemá, je „tančení hip hopu“ (taneční kroužky pro děti, barvou tepláků sladěný „taneční“ skupiny atp.).
10) Říká se často, že český hip-hop má ohromné množství výborných producentů, minimálně ve srovnání s rappery. Čím myslíš, že to je? (Proč nám jde lépe beat než rap?)
To netuším. Češtinou to určitě nebude, protože se tu najdou lidi, kteří s ní dokážou udělat něco neskutečnýho (Kato…). Možná bude něco na tom „co Čech, to muzikant“.
11) Ty sám jsi v rozhovoru pro Royal Flush řekl, že tě texty nikdy moc nezajímaly. Jakto? Nic ti nedávají?
Neřekl jsem, že mě texty nezajímají, jen že mě beaty zajímaly vždycky o něco víc. Z části určitě proto, že jsem hodně věcem dřív nerozuměl, a taky asi i proto, že jsem hrál na bicí a měl sem prostě blíž k instrumentálům. V poslední době je to tak padesát na padesát, i když trošku pořád převažují ty podklady.
12) The Remixtape je tedy vyřešen. Máš už nějaké plány, jak to bude pokračovat dál?
Plány si opravdu nedělám moc rád, protože mi většina z nich stejně nevyjde. Každopádně teď budu mít hodně práce s maturitou a na beaty nebude moc čas. Co bych ale rád udělal, je něco s výše uvedenými jmény (Idea, Pio…). Potom dál dělal beaty a posílal je lidem, co mě baví, a pak se uvidí.
13) Dočetl jsem se, že už šest let hraješ na bicí a nějakou dobu také na klavír. Nepřemýšlel jsi o tom, že bys k samplům nahrál i nějaké vlastní motivy?
Nedávno jsem udělal můj první beat bez samplů a bavilo mě to. Bylo to trošku něco jinýho než dělat čistě samplovaný beat, ale byl jsem s výsledkem spokojenej, takže v budoucnu si možná budu něco dohrávat. Každopádně jsem sample-head, miluju poslouchat starší desky a hledat v nich něco, co se dá použít, takže většina mé produkce bude pořád o samplech.
14) Jak to vůbec vypadá s muzikou v Boskovicích? Je tam kam zajít, s kým se bavit, co dělat?
S muzikou v Boskovicích to vypadá celkem bledě. Z „hip-hopu“ mě tu nic neoslovilo, ale je tu pár lidí, kteří jsou sice žánrově někde jinde, ale jejich hudbu si rád poslechnu. A co se týče akci – občas se tu něco objeví (např. 5.2. tu byli IdeaFatte), ale jinak to tu opravdu za moc nestojí.
15) Oukej. Tady bych to asi ukončil. Díky moc za rozhovor. Ať se daří!
Není za co, já děkuju.
