Jedna z největších hiphopových akcí letošního koncertně bohatého léta proběhla v uplynulém víkendu. Festival Hip Hop Allstars nevsadil na žádné superstars, ale line-up se skládal ze známých a oblíbených jmen, která by si milovník hip-hopu neměl nechat ujít.
Nejprve ke koncertům. Nevím, jak je to s československými zástupci, ale všichni zahraniční headlineři v pořádku dorazili, což při tolika jménech nebývá na podobných akcích pravidlem. Kromě toho je třeba vyzdvihnout, že všechny hlavní hvězdy podaly přinejmenším solidní výkon a v neposlední řadě dávám palec nahoru na výborný zvuk na O2 Main Stage. Byl jsem přítomen převážně u US koncertů, takže se v krátkých reportech omezím jen na ně.
The Beatnuts sice nerozválcovali dav tak jak by mohli, ale kdo zná víc než „Watch Out Now“ nemohl odejít nespokojený. Prvních asi 40 minut se jelo především ze starého „Intoxicated Demons EP“ a jejich prvního alba. Kromě singlovek jako „Do You Believe“ nebo „No Equal“ se možná až moc času věnovalo věcem, které znali jen nejvěrnější fandové, a bohužel nedošlo na hymny jako „Find us“ nebo „Let’s Git Doe“, které by naživo určitě způsobily stejné peklo jako hity „Watch Out Now“ nebo „No Escapin‘ This“, které konečně rozeskákaly publikum v poslední části koncertu. Jinak Beatnuts si klasicky rozdělili role tak, jak jim to vyhovuje, tedy JuJu hlavní rapový tahoun a Psycho Les především za gramcema, a během svého komunikování s publikem prozradili, že dělají na další desce.
Kool Keith uzavíral páteční večer. Jeho doprovodem byl Kutmasta Kurt, který do davu před koncertem dobrou půlhodinu chrlil hymny ze svojí produkce, a druhý MC, jímž byl zřejmě Ultramagnetic parťák Ced Gee (i když o to, že mám pravdu, bych se rozhodně nevsadil). Keithova show byla složená snad ze všech období jeho kariéry, počínaje klasikami od Ultramagnetic MC’s a projekty z posledních let konče. Protože toho nahrál víc než kterýkoliv jiný rapper, přichystal si pasáž, kdy jel pouze refrény snad dvaceti svých pecek. Keith ukázal, že má charisma, dokázal vás do koncertu vtáhnout a rozesmát svými dárky pro publikum, když davu věnoval dámské spodní prádlo a několik starých erotických časáků.
Alkaholiks zajeli trochu jinou show než v Roxy a věnovali se více svým sólovkám. Zpočátku to vypadalo, že přijel pouze Tash, což se naštěstí nestalo. J-Ro ho doplnil po několika prvních trackách a bez jeho účasti by dojem z koncertu určitě nebyl tak dobrý, protože mě nejvíc bavila právě jeho část a společné pecky pod hlavičkou Liks. Celkový dojem shodil výkon publika, které nejen že se nesešlo ve velkém počtu, ale většinou ani neznalo hymny jako „Daaam“, což byl bohužel i problém jiných koncertů.
Papoose byl ten, kdo si svoji show nejlíp připravil. Tenhle MC se ve Státech pomalu stává hvězdou a po jeho představení věřím, že hvězdou opravdu bude. Jeho album vychází v září a české publikum dostalo několik horkých ochutnávek, u kterých Papoose nezapomněl zmínit produkci některého z nejžavějších beatmakerů a jméno slavného hosta. Samozřejmě došlo i na bomby z mixtejpů a taková „Alphabetical Slaughter“ byla zabijácká i jako acappella. Pap si vzal na pomoc dva hypemany, kteří s ním byli dokonale sehraní co se týče doplňování i pohybů, a dohromady ukázali plný význam slova „show“. Pro mě nepříjemnější překvapení, možná proto, že jsem od něj nic velkého nečekal.
Guru byl naopak ten, od něhož jsem si nejvíce sliboval a nakonec odešel z pocitem, že to mohlo být lepší. Bohužel nedorazila vokalistka Dionne Farris, takže zpívané refrény, které jsou právě ozdobou Jazzmatazz shows, jely z playbacku. Měl jsem možnost vidět záznam koncertu z doby, kdy vyšel třetí Jazzmatazz a kromě zpěvu mi dost chyběla i kompletní kapela, která se musela omezit jen na dva členy, z nichž jeden ale zvládal rovnou 3 nástroje. Ale byl bych nerad, aby to vyznělo, že Guru stál za hovno. Na Gang Starr klasikách se snad nedá nic zkazit a dav na ně podle očekávání reagoval nejbouřlivěji. Co se týče songů z Jazzmatazz sérií, moc jich nezaznělo a ty co zazněly byly především z posledního čtvrtého dílu.
Nakonec bych uvedl pár různých dojmů, které jsem si odnesl. Především jsem čekal větší návštěvu – v době mého příjezdu v pátek večer jsem odhadoval maximálně 1500 lidí, během hlavních koncertů se ale odkudsi nashromáždil víc než dvojnásobný počet. Navíc, jak jsem uvedl, velká část lidí evidentně neznala žádné tracky od headlinerů. Co si pamatuju, snad nedošlo ani na žádnou žádost o přídavek. Po posledních koncertech bych čekal masivní přesun do stage s DJ’s a velkou párty do rána, většina lidí ale měla jiné představy.
Návštěva se ale ukázala jako ideální, což se projevilo hlavně v čekání na barech, za jejichž počet dávám pochvalu, a na jiné občerstvení, jehož výběr by pro příště organizátoři naopak mohli rozšířit. Jinak v malém prostoru festivalu jsem ocenil hlavně Cinema klub, kde se dal příjemně zabít čas při čekání na koncert. Když k tomu přidáte ještě vydařené počasí, mohli jste si užít povedenou akci a vidět hodně kvalitních vystoupení, což můžu říct i o několika jménech, která jsem nezmiňoval, především o energických Roll Deep. Pokud se na příští rok chystá další díl, organizátoři můžou určitě zlepšit některé věci jako řešení a obsazení prostoru. Jinak si myslím, že na Hip Hop Allstars by se po skončení léta mohlo vzpomínat na jednu z těch lepších akcí.
