Kdybych s Distraktem nedělal rozhovor a neznal jej, hádal bych podle poslechu, že pochází z New Yorku a miluje styl 90. let. Jeho album s jednoduchým názvem Distraktions totiž připomíná dobu, kdy byl hip hop ještě čistý a nezkažený penězi.
Distrakt sám v rozhovoru řekl, že je rád, když má prsty ve všech aspektech své muziky, tudíž fakt, že sám odprodukoval 21 tracků, tolik nepřekvapuje. K jeho dobru je nutné přičíst, že sampler ovládá skvěle a rozhodně by jako producent nehledal práci dlouho, protože tak 4 – 5 tracků se dá považovat za velmi zdařilé. Jeho styl mi trochu připomíná Beatnuts – takový veselý funky zvuk. To je asi nejpatrnější z mé oblíbené pecky "Fish Grease".
I mikrofon Distraktovi nijak nepřekáží. Vzhledem k tomu, že si sám obstarává veškerý rap, stlačil album do 40 minut, čímž zde nevznikají dlouhá monotónní místa. Kolikrát se pak pouští do velmi zajímavých schémat – třeba v “Drugs“ popisuje, jak na vás účinkují veškeré návykové látky, a hned v následujícím “Grind“ vysvětluje svůj tvrdý boj v hip hopu. Zde navíc bere celou skladbu jako vyprávění o „ní“, čímž celé téma zhmotňuje – podobně jako to udělal kdysi Common v “I Used To Love H.E.R.“ nebo nedávno Zion I v “Bird´s Eye View“.
Musím říct, že po poslechu a rozhovoru Distraktovi jeho upřímnost a férovost věřím. On skutečně nechce nic víc než dělat dobrý hip hop a dokázat přimět co nejvíce fanoušků jej poslouchat. Za nejlepší tracky považuji: “Fish Grease“, “Grind“ a “#!*@ Ain’t Sweet“.
01. Intro
02. Few Bars
03. Fire Escape
04. Interlude
05. #!*@ Ain’t Sweet
06. Drugs
07. Grind
08. Don’t Get Mad
09. Lessons
10. Interlude
11. Stereotypes
12. On The Reg
13. Money Yo
14. BIC
15. Nothing Worst
16. Greed
17. Dings
18. Dirty Record
19. Fish Grease
20. Too Bad
21. Outro
Snippets a objednávku najdete na webu Fat Beats.