Letošní podzim bude asi největší koncertní nálož, jakou naše země zatím zažila, pokud přijedou všechna ohlášená jména. Funkdoobiest byli jedni z prvních, kdo se u nás během nabitého podzimu ukázali, a to v rámci O2 World Music Festu, kde se ve spodním patře představily i různé kapely ve stylech ska, punk nebo funky. Nás ale zajímá jen legendární trio z L.A., které podle line-upu mělo začít v jedenáct.
V tu dobu ještě hrál DJ Tuco, díky jehož setu nemohlo čekání snad nikomu vadit. Tuco sázel jednu kalsiku z 90. let za druhou a líp na koncert party, která poslední desku vydala před deseti lety, navnadit nemohl. Když se za gramce postavil DJ Ralph M, na nic zbytečně nečekal a koncert mohl začít.
Funkdoobiest dali přesně to, co většina lidí od koncertu zřejmě očekávala – klasickou rapovou show bez zbytečné omáčky. Hymnama nabité je především album „Which Doobie U B?“ a z něj se taky nejvíc hrálo. Publikum si už od začátku vyžadovalo „Bow Wow Wow“, při jejímž rozjezdu to vypadalo, jako by spíš hrála „Jump Around“, ale ani hity jako „The Funkiest“, „Wopbabalubop“, „Freak Mode“ nebo „Funks on Me“ (zajetý do úderné instrošky od Amerie) nezůstaly bez odezvy. Son Doobie a Tomahawk Funk pobíhali ze strany na stranu a koncert se jim evidentně líbil. Vřelá odezva publika v tom určitě hrála roli. DJ Ralph M dostal prostor ukázat, že na gramcích neumí jen zapínat start/stop, ale i dobře škrábat a jugglovat.
Nijak převratný koncert to sice nebyl, ale nevidím důvod, proč by z něj někdo měl odcházet zklamaný. Zazněly skoro všechny singly, hrálo se ze všech alb a dohromady to dalo něco přes hodinu čistého hip-hopu. Je vidět, že Funkdoobiest jsou časem prověřená kvalita a ne zoufalci, co dají půlhodinový playback, zmizí ze stage a za pár měsíců i ze scény s odlivem aktuálního trendu. Dokonce se tentokrát Abatonu vyhly jeho typické problémy s vedrem, namačkaným publikem a frontama a ani ten zvuk nebyl tak špatný.
P.S.: Funkdoobiest oznámili, že na příští rok připravují album „The Golden B-Boys“.
