Výstižně pojmenovanou formaci The Cinematic Orchestra (TCO) založil v roce 1999 tehdy třicetiletý Jay Swinscoe. Jay v té době pracoval pro zavedený nezávislý label Ninja Tune v jižním Londýně, kde měl na starosti zahraničí prodej. Do Londýna přijel ze Skotska přes Yorkshire a Cardiff a měl za sebou kariéru backgroundového basáka a kytaristy v různých kapelách. Kromě toho se věnoval dýdžejingu a měl spoustu nápadů ovlivněných jeho láskou k jazzové base, rytmickým sekcím a filmovým soundtrackům. Takže zatímco denně expedoval alba Mr. Scruffa a Coldcut do Španělska a Skandinávie, ve volných chvílích začal pracovat na první desce TCO.
Motion
Swinscoe se ujal role vedoucího kapely a shromáždil kolem sebe skupinu neohrožených jazzových muzikantů, s nimiž natočil debutové album, které všem vyrazilo dech. Posluchači pořadu Gilles Peterson´s Show na Rádiu 1, a nejen oni, ho zvolili albem roku. Tahle deska akcentuje vše co je na Cinematic Orchestra filmového a časopis Uncut o ní napsal, že „je jako ten nejdrsnější, neóny ozářený hollywoodský thriller, který jste kdy viděli, plný nenadálých zvratů, prodchnutý hlasy tisíce femme fatale a předem ztracených soukromých oček, a to všechno zremixované a přepracované do jediného důmyslně vysamplovaného audio vyprávění“.
Po „Motion“ následovalo v roce 2001 album remixů skladeb jiných hudebníků („Remixes 98-2000“). Mělo větší ohlas u hudebních kritiků a upoutalo na sebe pozornost renomovaných deníků. List The Guardian pěl chválu na Jayův cit pro prostor a jeho smysl pro detail: „Je děsivé, jak málo kdy se v současné hudbě najdou tvůrčí jedinci, kteří ve své práci vycházejí z bohatých vědomostí a zvou posluchače do svého světa, ve kterém je učí poslouchat hudbu jinak než jsou zvyklí.“
Every Day
Jestliže "Motion“ bylo zaměřeno především filmově, pak druhé album s názvem "Every Day“ podtrhovalo orchestrální zaměření kapely. Nad tím, zda je skutečně vycizelovanější než album první, lze polemizovat, ale nelze mu upřít nekompromisní postoj. Ve své kategorii, v době, kdy se na scénu vracely hvězdy popu, skutečně nebylo běžné, aby album sestávalo ze sedmi tracků po deseti minutách. Je jasné, že Cinematikové dobře vědí, co dělají, a dělají to dobře.
V roli koproducenta a spolutvůrce se Swinscoem na "Every Day“ spolupracoval baskytarista Phil France, jehož jazzové zázemí výborně doplňovalo Jayovy technické vědomosti a syrový přístup. Společně odletěli do Saint Louis, kde natočili legendární zpěvačku Fontellu Bass (slavnou interpretku písně „Rescue Me“ s Art Ensamble of Chicago) na single „All That You Give“ a „Evolution“. Obě skladby se pak staly součástí alba. Z domovské scény oslovili rappera Roots Manuva z jižního Londýna, nominovaného na hudební ceny Mercury a Brit Award, který nazpíval sebezpytnou píseň „All Things to All Men“.
Na desce současně vystoupila legenda moderního jazzu, bubeník Luke Flowers, který coby mladá hvězda s Francem několik let hrával šňůry severského jazzu. Ze stejného prostředí pochází i další muzikant z Manchesteru, zcestovalý klávesista John Ellis, který si na desce zahrál a vyrazil s kapelou i na turné. Toho teď nahradil Steve Brown, třetí chlapík z Manchesteru, který s TCO začal hrát na počátku projektu Muž s kinoaparátem a už s ní zůstal. Dalším členem formace je čtyřiadvacetiletý saxofonista Tom Chant, stálice světové scény neortodoxního jazzu, který je považován za jednoho z nejlepších interpretů free jazzu ve Spojeném Království. A konečně je tu dýdžej PC, který stál u zrodu Ninja Tune, řadu let patří k oporám studiových nahrávek labelu a je neodmyslitelnou součástí projektu DJ Food.
Na singlu "Horizon“, který není součástí alba, si zazpívala rtuťovitá zpěvačka Niara Scarlett. Čtyřiadvacetiletá Niara s kapelou poslední rok koncertuje a je ke spatření jak v dokumentu o kapele, tak na jejich DVD s živými vystoupeními. Sama skládá a píše písně a poprvé uspěla v soutěži Popstars: The Rivals (ekvivalent reality show Superstar) se singlem „Sound of the Underground“.
Živá vystoupení
V posledních třech letech hráli TCO kde se dalo, na všech myslitelných pódiích a při nejrůznějších příležitostech. Profrčeli Jazz Café, Jazz Bop i jazzový klub Ronnieho Scotta. Dokonce hráli šňůru koncertů po severní Americe, která vyvrcholila prestižním vystoupením před koncertem Johna McLaughlina v Central Parku, a to celé absolvovali poněkud punkově nacpaní vzadu v dodávce.
Na své koncertní šňůře projeli Německo, Japonsko, Itálii a Portugalsko. Vystoupili také na řadě festivalů, například to byly festivaly Homelands a Essentials v UK, Sonar ve Španělsku, Celerico de Basto v Portugalsku, North Sea a Drum Rhythm v Nizozemí, Cannes ve Francii, Fuji Rock v Japonsku a Montreaux ve Švýcarsku. Dvakrát byli hlavními hvězdami festivalu The Big Chill. Velkou událostí bylo také jejich vystoupení na týdnu živé hudby Rádia 1 v Birminghamu, kde si zazpívali i Roots Manuva a Ricky Rankin. Na základě birminghamského úspěchu pak přijali pozvání i na loňský ročník pořádaný v Nottinghamu.
Mezi jejich úspěchy v živém koncertování se řadí i ceremoniál, na kterém Sdružení amerických režisérů ocenilo Stanleyho Kubricka za celoživotní dílo. Fanoušci vzpomínají i na to, jak byl londýnský klub Hanover Grand u příležitosti křtu desky „Every Day“ vyzdobený rudým sametem a čínskými lucernami a tehdy nová zpěvačka Niara Scarlett si to pěvecky rozdala s Fontellou Bass. A v poslední době se jim podařilo vyprodat klub Shepherd´s Bush Empire, kde rozjásaní návštěvníci tak radostně poskakovali, že se pod nimi skoro utrhly všechny tři galerie.
Dýdžejing a Loop
Jak Swinscoe, tak PC jsou současně věhlasní dj´s a pár mejdanů už po světě rozjeli. Kromě toho Jay se svými kolegy DJ Kat a Ben Drewem (Ben se stará o projekce na živých vystoupeních) každý měsíc pořádá akci zvanou Loop. Na Loopu se scházejí DJ´s, kteří na místě vytvářejí vlastní soundtracky ke svým oblíbeným filmům. Za dva roky existence této akce už se na scéně vystřídali například Fourtet (‚Tron‘), DK (‚Wildstyle‘), Demus (‚Brazil‘), D.Groove (‚The Harder They Come‘) a Hefner. Loop se momentálně pravidelně koná v klubu Bridge and Tunnel v Hoxtonu.
Živá hudba k filmům
Vzhledem k tomu, jaké renomé si TCO udělali v Portugalsku asi nikoho nepřekvapí, že je Portugalci oslovili s nabídkou, aby napsali novou hudbu k slavnému avantgardnímu filmu Dzigy Vertova Muž s kinoaparátem z roku 1929. Jejich živé vystoupení s novým soundtrackem otevíralo ceremonii, kterou severoportugalské město Porto oficiálně převzalo titul Evropské město kultury 2001.
Swinscoe sice o Vertovovi slyšel, ale nikdy jeho Muže s kinoaparátem neviděl. Tento nápad a následná objednávka hudby k filmu vznikly díky Dariovi Oliveirovi a Miguelovi Diasovi. Oba se řadí k odborníkům na film a filmovou muziku a více než deset let jsou pořadateli Festivalu krátkých filmů ve Vila do Condo. A protože Jay je velkým obdivovatelem autorů filmové hudby jako jsou Bernard Hermann („Taxikář“, „Ptáci“, „Na sever severozápadní linkou“) nebo John Lurie („African Summer“, „Mimo zákon“), vrhl se do projektu s obrovským nadšením. Při přípravě projektu mu pomohlo i to, že v předešlých letech vedl svůj filmový klub Loop.
Samotnému živému vystoupení předcházelo horečnaté zkoušení kdesi v jihovýchodním Londýně. Když pak TCO zahráli svůj soundtrack v honosném divadle Coliseu v Portu pro publikum čítající tři a půl tisíce diváků, dostalo se jim odměny v podobě desetiminutových ovací vestoje. Ve finále byli dokonce nucení vylézt z orchestřiště na pódium a přidat něco ze své ostatní produkce, protože fanoušci zkrátka odmítli odejít!
Po úspěchu v Porto vystoupili TCO se svým soundtrackem ještě dvakrát živě v Istanbulu a poté v Edinburku a Glasgow na Triptych festivalu. V divadle George Square v hlavním městě Skotska hráli za promítacím plátnem. Když se po představení plátno zvedlo a odhalilo živé hudebníky, polovina publika tím byla doslova ohromená.
V listopadu 2002 měl Swinscoe to štěstí, že získal trochu nahrávacího času v legendárním soundtrackovém studiu Whitfield Street v Londýně. Spolu se smyčcovou sekcí a perkusistou Milo Fellem se TCO podařilo během dvou dnů nahrát zřejmě definitivní verzi soundtracku k Muži s kinoaparátem. S živou verzí tohoto soundtracku objížděli TCO kina a filmové festivaly po celém Spojeném království, což sklidilo ohromný úspěch.
The Cinematic Orchestra letos tráví hodně času ve studiu při natáčení nového alba a zároveň se vydali na další šňůru koncertů, při které poprvé navštíví také Česko.
