Tak je to tu. Velkej hráč a naše vídeňská spojka Brenk Sinatra má venku album Boss Spieler University.
Osobně mám rád beatmakers, který přicházej s deskama, který můžete poslouchat pořád. A u Brenka vím, že když vytáhnu něco z desky Gumbo z roku 2008, tak to prostě maká. To samé se týká Gumbo 2: Pretty Ugly z 2011, Midnite Ride z roku 2015, Midnite Ride II z roku 2019. Do toho ještě přihodím projekt S3 s Miles Bonny nebo věci s MC Eiht.
A co čekat od Boss Spieler University, desky který vyšla na jeho labelu Wave Planet Records?
Na první dobrou je potřeba vyzdvihnout, že poznáte jeho zvuk. Prostě, pokud znáte jeho tvorbu, tak víte, že to je on. Druhá věc je ta, že to není kolovrátek, který začne a bude 17x stejný. Třetí věc, že prostě celé drží. Nic tam není navíc. Neslyšíte z toho jenom kopák nebo že tam převyšujou hajtky a máte pocit, že slyšíte jen je.
Za jasný taháky považuju Bawss 21, Hangin’ out the Sunroof, Parkplatz Pimpin’ a One Mo’ Nite (feat. Saiko).
Na Boss Spieler University Brenk opět ukázal, že je jeden z nejlepších, co evropská beat scéna nabízí.
Jediné, co bych vytknul je to, že deska není na Bandcampu a furt si myslím, že je lepší poslat peníze přímo umělci než se soustředit čistě na Spotify etc.
