Tahle dvojka má již za sebou debutové album "Slova" a bylo načase se jich zeptat, jak dle nich album obstálo, jaké na něj byly reakce a jak přijímají kritiku. Samozřejmě nás zajímalo, co plánují do budoucna, takže pokud jste nastoupili do vlaku jménem BPM, tak právě teď máte možnost se dočíst aktuální dění okolo této dvojice.
Desku již máte nějakou dobu venku, jaké jsou ohlasy? Je jasné, že Váš styl není úplně tradiční a proto muselo být celkem zajímavé sledovat reakce. Jaké jsou ohlasy a jak jste na ně reagovali vy sami?
L – Náš původní cíl byla tato deska, ale samozřejmě nás napadlo jaký ty reakce asi budou a jsem celkem překvapenej, že nepřicházejí ty negativní, jelikož jsem celkem očekával velkou vlnu negativních ohlasů na ten styl, kterej my razíme, a to nepřišlo, a myslím, že již máme vybudovanou úzkou posluchačskou základnu.
P – Tak nečekal jsem, že budou takhle pozitivní, ale spíše než reakce od takovejch těch diskutářů a známejch by mě zajímal názor lidí ze scény, abych veděl jak oni to vnímaj, protože si myslim, že ta scéna by se měla nějak vzájemně reflektovat a ty reakce by měly být vzájemný.
L – Šli jsme do toho jako úplný blázni, vědomi, že přicházíme úplně s něčím jiným,ale myslím, že pomalu začínáme ty lidi přesvědčovat, že to má určitou hodnotu.
Tak pro jakoukoliv scénu je dobré, když nabízí pestrost, ale zárověn by mohl být váš styl ušitej bič, jelikož lidi by si mohli říct, že tohle je parta basníků, která mimojiné i rapuje a asi kdyby jste přišli s další deskou, která by byla úplně někde jinde…
P – Tak rozhodně další deska se ponese v podobném stylu, ale produkčně to bude asi někde jinde, jelikož debut se nese v takovim kavárenskym stylu a to zjištujěme i na koncertech.Nejde o to, že by to byl kalkul aby ty koncerty byli energičtější, ale sami se chceme vyvíjet a objevovat nové věci a nevracet se jen ke starým.
L – Teď si říkám, co by asi lidi řekli, kdybychom přišli s deskou plnou synťáků, který mě začali poslední dobou celkem bavit, i když trochu jinak, než to dnes letí. Lidi by to asi možná neskousli, ale je to to samí, jako když Bod Dylan dělal folk a najednou přišel s elektrickou kytarou, tak na něj lidi házeli rajčata. Takže je to trochu paradoxní situace – lidi si tě někam zaškatulkujou a ty pak přijdeš s něčím uplně jinym. Buď jdou s tebou dál nebo se odvrátěj.
Vaše texty mají určitou charakteristiku. Jsou to věci, pod kterýma si člověk může představit nějaký příběh, vyvolat nějakou emoci a jestli právě tahle škatule nebude omezní v dalších textech.
L – Tak já si myslím, že ne. Neměla by.
P – Tak já třeba nechci psát rap o rapu, i když třeba teď se pohybujeme mezi tou scénou a jedem ty koncerty, tak tě to trochu stahuje k tomu psát rap o rapu, jelikož slyšíš různý názory a občas tě to trochu pobouří, ale právě k tomu nechci sklouznout, jelikož to je dle mě kámen úrazu týhle scény a myslim, že spousta rapperů dřív psalo texty o nějakym svém podvědomí, o životě, o prožitcích, ale časem to sklouzlo, jakmile rozjeli nějakej svůj bizz, jestli se to dá tak u nás nazývat, k psaní těch “rap o rapu“ textů. I když je to kolikrát i z nedostatku času a pohodlnosti hledat téma nebo ho nějak zajímavě zpracovat.
Narazili jste na vaše koncerty. Představa, že si to teď čte někdo , kdo vás nezná a pak by si poslechl vaší desku by mohl dostat pocitu, že by byl někde na recitačním věčírku a potom někde v klidu u kávy zahrajou BPM. Není tohle taky taková škatule, jelikož je jasný, že jdete někam hrát a dnes ta mladá generace možná jen mává ručičkama, ale nevnímá, o co moc jde.
L – Tak třeba nedávno jsme hráli v Českejch Budějovicích a bylo to na nějaký ultra diskotéce. My jsme ale tušili do čeho jdeme, tak jsme hned vybrali pouze ty energičtější věci a fungovalo to celkem, ale pak jsem si říkal, že proč právě nedat ten opak. Udělat extrém a jít proti proudu a přijít tam jako autista a dát jen ty vyklidněný věci. Asi by to bylo trochu šílený, ale i to je cesta. Stát tam skromně ve svetru jak kokos proti dětem co jsou opilý limonádou a jedou si tvrdě trance.
P – Ale je pravda, že ta naše deska vyzní, jakože by sis na ní měl někam přijít do kavárny, nebo do nějakýho sálu, kde si to v klidu poslechneš. Ale už když jsme to natáčeli, tak jsme věděli, že s tim nemůžem někam naběhnout a že lidi budou skákat a rvát si vlasy, to ne.
Ale byli bychom rádi, kdyby rapový posluchači byly otevřenější a ne jenom klasický "kýčaři“. Bylo by celkem fajn, kdyby na koncerty přišli lidi s podobnými zájmy jako my, nějaký studenti, který mají větší uměleckej rozhled. Ale nakonec je to jedno, jsme rádi, když naší hudbou někomu něco sdělíme.
A jak vy to máte, jakože někdo jede rap 10 a víc let a zpočátku se motal okolo nějakých aktivit, ať už grafitti, break atd. Lidi by mohli mít pocit, že jste intoušové s knížkou v ruce, co píšou básničky a najednou začli rapovat.
P – Tak já myslim, že jsme se okolo toho motal dost, ale postupem času jsem zjistil, že mi to jako úplně nestačí a rozhodně nejsme básničkáři, co žačli včera rapovat. Všechno šlo ruku v ruce a samozřejmě to pubertální flákání a tak, to všechno bylo.
L – Jasný, vyrůstal jsem na Wu a rozhodně nejde o nějakou násilnou stylizaci. Nejsme akademickej hip hop. Jen jsme přinesli něco novýho a ne uplně klasickýho.
Už tady padlo slovo jako emoce, intelektuálové atd. Poslední dobou se objevilo několik názorů, které vám přišívají nálepku emo rap. Jak na to reagujete.
L – Tak je celkem paradoxní, že tady funguje nějaká vlna a trend, která nám to přišívá, ale nemá cenu na to reagovat, ale přesně naopak dělat svoje věci dál. A navíc, pokud jsou emo rap Atmosphere, tak jsem klidně emo…
Tak i protosi myslím, že proto je dobře, že tady funguje i level jako právě vy.
L – Tak je to i tim, že je tady skoro všechno stejný, kdybych těch alternativ bylo víc, tak to lépe zapadá do té mozaiky pestrosti, ale to se neděje a proto možná stále ještě vypadáme podivně což je pro mě trochu úsměvný.
Tak první krok máte za sebou. Jak se vidí BPM teď? Šlo jen o jednorázový projekt nebo chcete být fungující kapelou, která chce směřovat dál. Další deska, klipy, nějaký experimenty v podobě živejch nástrojů, vizualizace atd.
P – Tak zpočátku se jednalo o jednorázovém projekt, ale vyvinulo se to do podoby, kdy chceme jet dál a rozhodně plánujeme druhou desku a přesně jak si se ptal, tak chceme nějaký živý nástroje, nějaký vokály a posunout to i produkčně. A co se týče mě, tak bych chtěl časem udělat čistě producentskou desku.
Takže druhá deska BPM ještě tento rok?
L – Desku bysme rozhodně chtěli stihnout tento rok, jelikož nějakej materiál již máme a snad to do konce roku dáme.
Jak již jsme několikrát zmínil, tak Váš styl je na ČR specifický a lehce si dokážu představit na vaší druhé desce spojení s jiným stylem. Víme, že Nohavica jede polskej rap již řadu let nebo Xavier Baumaxa atd.
P – Tak Baumaxu bych já dal.
L – Ale já ho nesnáším, takže jen přes mojí mrtvolu.
P – Ale řešíme nějaký hostovačky, Lenkou Dusilová by k nám sedla fér.
A kdyby jste řekli, koho byste tam chtěli mít?
P – Tak z ˇČech např. WWW a určitě s Katem, kterýmu už jsme něco pouštěli a dá se říct, že to je takový první ofiko jméno, který by se tam mělo objevit.
L – Tak Kata jsem hodně chtěl, jelikož on je jeden z mála, koho tu respektuju jako textaře.
A co BPM poslouchají v českejch věcí. Kdyby si měl brát i věci, který třeba nevydržíš od začátku do konce,ale nejdeš tam pár věcí, který maj životnost.
P – Tak určitě HDP od Prago, WWW do určitých nálad, Pio mě bavěj a rád se na ně jdu někam podívat, Superz občas pobavěj a Toxic Funk jsem jel hodně často a to bych chtěl říct, že je možná škoda, že spoustu lidí se vydalo jejich cestou a možná kdybychom to udělali taky, tak to máme pohodlnější, ale vím, že to my nechceme. Z producentů určitě Wich a možná i proto dám občas Indyho.
L – HDP vydržím celý. PIO mě bavěj.
Občas se od vás objeví i sólo track. Máte v tomhle ohledu nějaké ambice nebo se spíše jedná o produkční přetlak?
L – Tak, tím že Pavel i produkuje a já furt píšu, tak určitěj přetlak tu je, ale teď dávám maximální prioritu BPM.
Paulie, ty si nedávno vypustil track "Nedám si říct", kde jsi dal jasně najevo tvůj názor na momentální dění na scéně. Je to tak, že chceš dát najevo, že vždy si pojedeš dál to svoje. Myslíš si, že tvorba, jako ta vaše má šanci dostat nějakou širší podporu?
P – Tak samozřejmě by bylo daleko jednoduší se přizpůsobit tomu stylu, kterej teď jede, ale to právě není náš případ a na tohle úplně kašlem. A tenhle text je takovej ten rap o rapu text, který nechci moc dělat. Prostě jeden večer sem to nějak napsal a poslal do světa.
L – Kdybychom tomu nevěřili, tak to neděláme.
Nedávno jste hráli s Little Brother a dle i tvý produkce mi přijde, že to je přesně kapela, která Vám sedí. Je to tak, že i doma posloucháte takovýhle kapely?
L – Tak je to vtipný no. Nedávno jsem dostal jejich originál a pak ti někdo zavolá, že máš před nima vystupovat.
P – Přeně tak a byl to pro nás velkej svátek hrát před nima. Mám hodně rád produkce jako 9th Wonder, Nicolay a teď třeba Hocus Pocus, Hi-Tek , Premier atd.
Když už jsi narazil na ty Hocus Pocus. Máš třeba ambice to dělat jako 20Syl, kterej si nahrává plno živejch nástrojů sám?
Tak samozřejmě, že bych rád,ale nejsem hudebník, takže maximálně pozvat nějaký známí aby něco nahráli a to pak použiju. On je vážně hudebník, takový ambice nemám.
A nakonec jedna nečekaná. Kde info o vás a nejbližší koncerty?
Tak buď na www.basnicipredmikrofonem.com nebo myspace, kde jsou napsaný i koncerty nebo odkaz na případnej booking vystoupení.
