12/12/09
BPM Records
Začneme trochu ze života, ostatně jak taky s BPM jinak. Během posledních dvou týdnů jsem si poslechl všechny hiphopové desky, které vyšly na česko-slovenské scéně v loňském roce. Má zvědavost byla dokonce tak velká, že jsem od začátku do konce sjel nejen Davida Steela a „Masaker“, ale také aktuální mixtapy „H.P.T.N.“ a H16, což už je skutečně výkon, na který jsem pyšný. Až na pár výjimek mě nic v podstatě nezaujalo. Pár trefných hlášek sem, pár zajímavých podkladů tam, ale nic zásadního k čemu by se mělo cenu vracet. Horší průměr, lepší průměr, průměr, v pořádku, asi nemá smysl mít přehnaná očekávání. Jenomže pak přijdou „Horizonty“ od BPM a veškerá laskavost jde stranou. Bráním se srovnávání nesrovnatelného, pokud jde o určité žánry, ale vlastně o ně vůbec nejde. Rozhoduje umělecká hodnota díla a tu „Horizonty“ na rozdíl od většiny ostatních bezesporu mají.
Nejlepší česká deska roku 2009? Může být, a to navzdory tomu, že se jedná o druhé album v diskografii, jež je vždy problematické potom, co debut zaznamenal tolik pozitivních ohlasů. Není to otázka pouze BPM, ale obecně všech muzikantů, kteří musejí naplnit vysoká očekávání svých fanoušků a zároveň se ve své tvorbě posunout dál. Přešlapování na místě není žádné umění. BPM to pravda měli jednodušší v tom smyslu, že se na scéně uvedli zcela netradičně. Jejich poetické, výhradně pro poslech určené písně rozčeřily stojaté vody českého rapu, na koncertech ale moc nefungovaly. Žádný umělec se nechce chytit v pasti jednorozměrnosti, protože život sám má více rovin. Budoucnost BPM tedy byla jasná – udělat uvolněnější desku, která bude s to rozhecovat publikum a která se zároveň nezřekne předností, jež kapele přinesly své posluchače. To se povedlo, asi jak jen to nejlépe šlo.
Čti dále:
Co čekat na české scéně do konce roku?
CZ/SK souboj: PSH vs. Rytmus vs. Tafrob vs. BPM
BPM posílají druhý klip z desky Horizonty
Úspěšný první singl „Chill“ předznamenal podobu „Horizontů“. Aby něco mohlo začít, něco jiného zase musí skončit, jak se dozvídáme i v titulní skladbě. Beaty se přidržují zavedené formule spočívající v samplování melodického soulu a funku, kam DJ Wich nenásilně zapadne. Spolupráci s Míškem lze hodnotit jen jako posun k lepšímu, je znát zvláště ve zvuku desky. Nacházejí se zde ovšem i nezvyklé přísnější věci, včetně rootsovského „Trháku“, jenž dokazuje, že i party hit může disponovat nápaditým textem a originálním zpracováním. „Umím hrát víc postav, klapka, jedem, druhá sloka – BPM“, rapuje Paulie a jasně dává na srozuměnou, že nehodlá být otrokem jedné představy posluchačů. To Lipo naopak spíše rozvíjí téma sociální stratifikace, přičemž demaskuje romantizující představu předměstí, a především se vymezuje vůči narýsovanému způsobu života, jenž sice vyhovuje společenským konvencím, ale radosti z něj se moc nedostává. Každý si z rapperů BPM může vybrat svého favorita. Důležité však je, že představují jeden druhému odlišné pojetí, a to jak tematicky, tak co se týče flow. Paulie je daleko uvolněnější, Lipo zůstává u naléhavého projevu, což se výborně doplňuje. Jistě. Někde Lipo tlačí moc na pilu, až chytí křeč, a Paulie zase působí flegmaticky tam, kde by nemusel. Oba dva ale ukazují i svou druhou tvář jako Paulie ve zmíněném „Trháku“ a Lipo v refrénu „Horizontů“, takže to neberme tolik fatálně.
Povedly se náramně obě hostovačky. Lyrik i Kato přispěli výbornými slokami a my musíme jen doufat, že konečně dojde na sólovky. Zvláště Kato se zhostil svého partu v „Doba je jenom jedna (ale já mám nejradši, když jsou čtyři)“ tak skvěle, že by většina tuzemských rapperů následovala producenty do McDonald´s, kdyby J. Dilla ještě žil a rappeři měli v sobě kouska soudnosti. Zpět k protagonistům. Možná jsou dvě konkubíny na jednu desku moc, možná bych uvítal ještě jednu skladbu, která by nebyla pouhým protažením dřívější tvorby, ale zásadním způsobem by reflektovala osobní vývoj obou rapperů. Možná musím více naposlouchat bilancující a polemicky i aktivisticky laděný závěr „Horizontů“, díky kterému není pouhou hezkohrajkou, ale své místo mezi hiphopovými počiny si obhájí dlouhodobě. Možná si jen hledám alibi pro udělené hodnocení. V každém případě, tohle jsou „Horizonty“, jistojistě jedna z nej desek loňského roku.
BPM – Horizonty
01)CHILL
02)HORIZONTY
03)DOBA JE JENOM JEDNA (feat. Kato)
04)HLÍDKY NOCI
05)KAVÁRENSKÝ ANONYM
06)CESTA FLORENCIE – ŘÍM (feat. Habbiel)
07)VLCI A LVI
08)TRHÁK
09)PŘÍBĚHY Z PŘEDMĚSTÍ (feat. Lyrik)
10)HEROICA (feat. DJ Wich)
11)ELEGIE
12)LARRY
13)ČERNÁ S BÍLOU
