Měl mít premiéru na letošním Hip Hop Kempu. Neměl. Není ani do dnes. Proč? Odpověď je velice jednoduchá. Mám totiž pocit, že ty dvě slova, tedy Kupuj Originál, začalo mnoho lidí znásilňovat, a tak i lidi spíše prudit.
Celé to má být o tom, že pokud se ti něco líbí a máš tu potřebu to podpořit, tak bude super, když si to zakoupíš a budeš to brát tak, že – super, chci to vlastnit, chci to podpořit. Zdá se mi, že se z toho stal nástroj lidí, kteří nevědí, jak to používat, a myslí, že se sbírkou pěti českých cédéček budou velvyslanci a propagátoři. Otravní a škodící propagátoři.
Čím se taková věc podpoří? Tím, že někoho budu otravovat a vnucovat mu něco? Ne. Budeme někoho veřejně lynčovat, že si nekoupil něčí album, když je jeho „fanouškem“? Ne. Když si vezmete např. fenomén poslední doby, tedy facebook.com aka nekonečný žrout času, kolik by musel prodat např. DJ Wich? Jeho fan page má přes sto tisíc tzv. fanoušků. Kdo je vlastně ten fanoušek? Ten, kdo si kupuje, ten, kdo kupuje merch, nebo ten, kdo chodí na koncerty? A co ten, který chodí jen na koncerty a nekupuje, to je kdo? Kdybych to měl vyjádřit celé velice krátce, tak asi řeknu – Přemýšlejte o věcech kolem sebe, fanoušek přeci není ten, kdo má doma obrovskou sbírku nosičů, ale ten, kdo svojí oblíbenou hudbu miluje a zajímá se o ni, studuje ji, aktivně vyhledává informace a celé to vnímá v širších souvislostech a mimo jiné má tu tendenci jí vlastnit.
Myslím, že v dnešní době je interpret za jakoukoliv podporu, a otázkou je, co je vlastně lepší. Idiot, kterej mává v první řadě cédéčkem a furt otravuje, nebo člověk, kterej klidně přizná, že si desku stáhnul, ale můžete si s nim normálně pokecat a víte, že má nějakej přehled. Mám totiž za to, že fanouškovství se tu musí nejprve vypěstovat a půjde o to, jak to celé bude komunikováno. Pokud se i samotní interpreti budou tvářit, že jim je to jedno a že vydání alba berou skoro jako nutné zlo, tak je jasné, že se to nikam nepohne. Cejtěj lidi, že jejich oblíbený interpet taky propadl té mánii kupovat své oblíbené interprety, nebo? A opět zopakuji, že nemá jít o nějakou radikální rovnici – nekoupils = seš zmrd. Každý interpret si musí svojí základnu vytvořit a případně svým přístupem vyvolat u lidí zájem o svou muziku, nebál bych se použít slovo zasloužit. Mám ale pocit, že je to u hodně lidí naopak.
Např. sám už jsem si připadal někdy jako blázen, když mi nějaký interpret chtěl dát jeho album a já mu řekl, že ne, že si ho koupím. Proč bych přeci nepodpořil nějakého mého známého, kór když vydal desku, která se mi libí. Reakce jsou ale vždy stejné – si blázen ne, co blbneš, nepřeháníš to už atd. A jsme u toho. Někomu to přijde naprosto normální a někomu šílené. Jelikož bych tu mohl napsat milion znaků, vrátím se k tomuto tématu ještě několikrát a v různém úhlu pohledu.
Jeden z nich bude určitě o dnešních DJs. Opět za sebe řeknu, že jsem chtěl vydat mixtape, který bude pouze z originálních samplů. Ale nevydám. Na tom tejpu by bylo totiž z vinylů pouze tak 20 % a zbytek by byly mp3, a to je prostě špatně. Ano, jistě by se našel někdo, kdo by to hned dal a ukájel by se v komentech na facebooku, jak je to super, ale já bych se na sebe nemohlo ráno podívat, jelikož bych věděl, že jsem s tím jen zkušeně vyjebal. A tak to nikdy nebude.
Každopádně vzniknul jeden nápad. Kdybych to měl shrnout, tak by se mělo jednat o projekt alá Secondhand Sureshots. Když jsem se o tomto tématu začal bavit s mladým producentem Inphym, tak ten se proto tak nadchnul, že ještě ve tři ráno zbouchal tento beat, viz přiložené video. Jde samozřejmě o stejné samply, které použil PAN DJ.Rocc v Secondhand Shureshots.
