V pátek 22.7. jsem byl na mejdanu v libereckým klubu Casta. Přijela totiž má oblíbená pražská skupina aka Prago Union. Musím říct, že jsem Prago od loňského HHJamu neviděl, takže jsem byl v první řadě zvědavej, jestli svou show někam posunuli. Teda, oni jí samozřejmě posunuli – mám na mysli Livě band, ale technické podmínky zmíněného Casta clubu (bývalý vojenský bunkr) předznačily, že tentokrát půjde "pouze" o show mc – dj. Ok, je asi 22 hodin a já parkuju nahoře před panelákem, kousek od klubu.
Naposledy se tradičně modlím, aby mi někdo neujebal káru a razím přes park ke klubu. Po cestě jako vždy potkávám skupinky opilých dětí s dlouhými kšilty a širokými kaťaty (značení cesty na rapový koncert). Před klubem dávám cígo a čekám na kamarády. Registruji, že hlavní hvězdy večera právě přicházejí. Teda hvězdy…Před vchod se šourá hubený týpek s kšiltovkou a cigárem (Kato) a kousek za ním o něco lépe živený člověk, táhnoucí kufřík (dj Maro), společně s ním Affro a velká cestovní taška (s čím asi?) Trochu nehvězdnej příchod na v současnosti asi nejbookovanější kapelu v Česku. Ale v tom to právě je.
V klubu dávám drink. Asi ve 23 hodin nastupuje místní kapela BPM. Moc jejich tvorbu nemusím, ale zcela opačný názor má většina ostatních lidí – a že jich není zrovna málo. Takhle nabitou Castu jsem ještě neviděl. Sedím vzadu u stolku a balím brko. Když začne hrát Chill, podupávám nohou. Na závěr bystřím. Dochází na jednu z mála mých oblíbených skladeb od Básníků a to konkrétně "Doba je jen jedna", ale i s Katem, jehož sloku v téhle pecce bezmezně miluju. Kato dává do beatu beatbox. Svou sloku čte samozřejmě z papíru, totálně mimo rytmus. Chystám se jít na bar pro palivo, když v tom Paulie hlásí, že ještě před samotnými Prago bude minikonzert Dj Pufaze a Kennyho Rougha, který předtím djoval BPM, ale nyní by měl vzít do ruky ságo. Stojím, zpozorním, poslouchám, jsem nadšen. Už jsem o tomhle kolabu slyšel, ale bohužel jsem nebyl na koncíku Hocus Pocus, takže jsem viděl až teď. Super! Konečně pokus o něco, co tu snad až na jednu vyjímku nikdo nedělá. Třeba takovej Simon Says, v podání téhle dvojky, je velice v pořádku.
Ok, je něco po půlnoci. Nastupují Prago. Konkrétně peckou Antré. Klub solidně zaplněn (=v Liberci něco neobvyklého). Sedím úplně vzadu u stolečku a vychutnávám koncert z povzdálí. Tentokrát jsem zvolil takovouhle taktiku. Možnost číslo dvě je nacpat se do davu a nechat se polít pivem a propálit si mikinu cigárem – dnes ne. Prago sou ve formě. Je vidět, že ta mega porce konzertů se pozitivně podepsala na jejich projevu. Kato výrazně zlepšil projev, je otevřenější k lidem, nezapomíná texty, hlídá si rytmus. Technicky to samosebou není žádnej top, ale svým špinavě syrovým projevem si publikum neomylně získává. Maro solidně hypuje – už to není to občasné nervózní kuňknutí do majku. Lidi pařej, jako kdyby to bylo naposled v jejich životě. Hrajou se převážně věci z Dezorient Express a největší výpaly z HDP. Dojde i na pár ochutnávek z připravovaného barevného EP – hlavně pecka "Černobílá" mi zněla fakt skvěle. Asi po hodině Kato doslova říká: "Měli bysme jít už do píči a vy taky!" (poznámka: neleze lidem do prdele, ale mluví s nima jako se sobě rovnýma). To se samozřejmě nesetká s pozitivním ohlasem a dojde hned na několiv přídavků.
Těžko takhle přes klávesnici popisovat atmosféru, ale vážně to asi bylo něco víc i pro kluky, viz. třeba tohle. Kde se sakra ten úspěch vzal? Kam Prago přijedou mají narváno. Merch i cds jde na dračku. V publiku vidíš mladý lidi, starý lidi, dredaře, punkáče. Koncerty mají atmosféru, kterou prostě u žádný jiný český kapely nezažiješ. Samozřejmě prim hraje nejlepší česká lyrika společně s beaty, který kopou. Ale je to taky ten přístup, o kterém jsem se už zmiňoval výše. Žádný hvězdování, ramena(vycpávky) a tvrdý ksichty. Prostě kluci, který přijeli do tvýho klubu dát rap. Nic víc, nic míň. Defa v podstatě poslouchám s určitými pauzami už nějakých 8 let. A ten úspěch, který není přišel je zaslouženej.
zdroj: hajzl.pise.cz
