ŽENY A PAŘEZ S CHOROŠEM AKA HODNEJ STREJDA
V mém minulém blogu jsem napsal, že tento bude věnován hlavně ženám nebo abych byl přesnější, bude věnován mému pohledu na to nejkrásnější, co na světě máme. A já svá slova vždy plním (možná proto kolikrát dost otálím, než někomu něco slíbím).
Žena, která mi dala život a učila mě všemu, je moje milovaná maminka. Měl jsem to štěstí, že jsem si s ní dobře rozuměl a bylo nám spolu vždy moc dobře. Jak řekl klasik, život je kurva a má maminka před rokem zemřela. Nechci, aby mě někdo litoval nebo něco podobného. Tento článek je o ženách a proto jsem zmínil mou maminku, protože ona byla má žena číslo jedna.
S mou první slečnou jsem začal chodit krátce po mých 16. narozeninách a s ní to bylo také poprvé. Samozřejmě jsem kámošům od nějakých 15ti let tvrdil, že jsem o to přisel s jednou profláklou dávačkou u její babičky ve sklepě. Vydrželo nám to přes 4 roky. Potom má první láska zjistila, že už ji nenaplňuje být s někým, koho víc zajímají kamarádi, skate, pálo, chlast a muzika, než to, aby si našel aspoň nějakou brigádu. Musím uznat, že jsem nikdy nepatřil k těm nejpilnějším. Rozchod mě ani moc „nepoznamenal“. Akorát jsem skoro 8 měsíců jezdil na různá místa, kde jsme byli spolu a tam brečel. A taky sem za tu dobu neměl snad žádnou holku. Nějak to nešlo. Nedávno jsem četl, že první lásku by měl každý raději vynechat, protože Vás většinou poznamená na celý život. Tím bylo myšleno, že si ji odstupem času zidealizujete a každý další vztah porovnáváte a dá sakra práci být šťastným. Ale už si nepamatuju, kterej chytrolín to napsal, protože bych se ho rád zeptal, jak se to dělá.
Každá bolest jednou přebolí a stejné to bylo i u mě. A tak se stalo, že si stydlivý chlapec, kterému říkají Radu, začal užívat. A proč taky ne, ženy máme nejkrásnější a kariéra mnicha ztratila na lesku uz před 1000 lety. Ale zase si nemyslete, že sem vojel i patník u silnice. Jen jsem se nebránil příležitostem. Bohužel to odnášela má druhá dlouholetá přítelkyně. Samozřejmě jsem jí to tenkrát nepřiznal, ale po tom, co jsme se rozešli, tak se objevilo spoustu dobrých „kamarádek a kamarádů“, kteří za ní hned beželi s tím, že je to lepší, že nejsme spolu, protože jsem kurva. Kolikrát to byli i lidi, kteří si měli raději nejdřív zamést před svým vlastním prahem, ale tak už to u nás chodí. Ale upřímně, něco z těch sraček pravda byla a něco ne. Znám opravdu málo lidí, kteří můžou říct, že jsou věrní na 100%. Co je lepší ? Zasvětit svůj život jedné osobě? Nebo se řídit krédem „žiješ jen jednou“? Nebo se to dá nějak skloubit dohromady? Myslím, že se to skloubit dá, ale není to dobrý. Jistě má každý z vás nějaké zkušenosti a jedete si svůj styl…takže si jeďte a klidně jako králíčci.
Dřív jsem se bavil nad tím, co jsem se o sobě dozvídal. Klasika, se kterou se asi potýká většina z nás, jako je v té známe písničce: „ten šuká tu a ten zas tuhle a všichni dohromady šukaj moc“. Kdyby byla pravda vše, co se napovídá, tak by Robert Rosenberg vedle mě blednul závistí. A můžu Vám s klidným svědomím říct, že nikdy v mé přítomnosti nezblednul ani nezčervenal. Vlastně jednou ano, ale to viděl mýho ptáka a padnul na kolena a uklonil se. Asi o tom nevíte, ale v té době začal vážně uvažovat o konci své kariéry. Tenkrát jsem mu to ale rozmluvil, protože jsem charakter.
V dnešní době jsem spokojenej. Mám ženu a ta je pro mě vším. Myslím, že i dobře snáší to, že mám celkem dost kamarádek a nevadí jí, když se s nimi scházím. Ve vší počestnosti samozřejmě, ale to je snad jasné, starej pařez s chorošem jako jsem já, si max užívá sexy přezdívky hodnej strejda a to snad mluví za vše. Mám pro vás chlapi jeden tip na závěr. Pokud vás trápěj svůdné představy slečen a máte přítelkyni, kterou nechcete podvádět, tak vždy, když dostanete chuť na prasárny, si pořádně vyhoňte ptáka a běžte si třeba zacvičit. Pomáhá to a navíc se třeba časem vypracujete a pokud vám vydrží forma, můžete se zúčastnit amatérského maratónu honičů, který se pořádá v puritánské Anglii. Přeju hodně úspěchů a nezlobte ženy.
Staří blogy : Pan Radu
