Sezóna 2013 se nám už pomalu krátí a v celém jejím trvání to bylo zase mnoho krásy všude kolem. Například v posledních dvou měsících to šlo až tak, že by z toho šel poskládat super seznam. Né o všem jsem na web psal a povětšinou jsem si zlomyslně dělal hudební pohodlí sám. Teď se ale hodí mé pohodlí nabídnout i dál, abyste si třeba před a přes svátky navodili atmosféru i vy.
Nuže, první bude INNANETAPE. Na mladou divizi z Chicaga jsem letos upozorňoval pravidelně a dnes se pozornost převáží na Vic Mensu, který má za sebou velice hravě hravou desku. I protože svojí originalitou působí jako dřívější počin Acid Rap od jeho kamaráda Chance, ale hlavně protože vyvažuje tíhu dospělého díla velice pestrou produkcí. A k tomu tisíce uječených poloh od tohoto dvacetiletého talenta, který po doplnění J. Cola na tour nemůže být spokojenější.
A protože u mě za poslední rok převažují v poslechu a hledání producenti, i tato komodita tu zde bude mít zastoupení. Jen teda u prvního tipu to bude na začátek poměrně hodně mlátit, třískat a narušovat. Benny B. Blonco má totiž v oblibě jména jako Dibiase nebo Elaquent, tak asi víte kam tohle bude směřovat. Snad také i do vaší složky s hudbou, Random Knocks je free-beattape.
Ještě před rokem by mě nenapadlo, že budu říkat, "Běž si poslechnout Mac Millera". V listopadu ale pominulo báječný klima a spolu dušičkami opadl i chmur. A to byl čas pro Millera, aby se objevil s tématickým materiálem pro všechny pesimistické povahy a černé existence. Pod svým prvním producentským alter-egem Larry Fishermanem si obeatoval kroniku nového, temného alter-ega Delusional Thomas a trefa to byla, samozřejmě že do černého. Ublížený, zkažený a zvrácený. To je nový Millerův příběh Dr. Thomase a dalších schizofrenických podob u oběda ve strip klubu. Hezký!
Pro další instrumentální tip se ukázala slabost pro hutné elektronické věci. A nebo spíše propracovaně nazvučený kolos obecně. Tady tento s glitchovou polevou pochází z albumu Deviation a autorem je syntezátorový mág Thriftworks z Kalifornie. Pohledej se určitě i po zbytku jeho posledního projektu, čeká na něm ještě spousta překvapení.
Určitě nemusím zmiňovat velikány jako je Pusha T a Drake, kteří mají v oběhu také nové desky. Oba albumy (tedy My Name is My Name i Nothing Was The Same) by se klidně mohli usadit na hranici hodnocení 4/5 a pak by šlo už jen o vkus. Zda by vás zaujal dope boy Pusha s pozdravem z jihu na nejprogresivnější produkci se silnou filozofií, nebo miláček Billboard hitparády z Toronta v dalším hluboce emotivním díle, které nabízí bezprostřední posun od posledního alba Take Care.
The Internet je jedním slovem The Bezva. Posluchači kteří vyhledávají klid a ladnost si příjdou na své především na posledním projektu tohoto zformovaného bandu z neklidného prostředí Odd Future. Opak je ale pravdou. Velká slabost pro soulovo-funkové velikány své doby se v tomto táboře už mnohokrát projevila, ať už u Tylera jehož poslední deska Wolf nebyla o ničem jiném nebo nyní i desce Feel Good producenta Matt Martianse a zpěvačky Syd Tha Kid, která má velký hudební základ pro fajnšmekry.
Další zajímavý rapový kousek, který stojí určitě zato, se povedl v Detroitu. Nicméně na téma Denmark Vessey jsem už něco málo napsal, tak spíše odkážu na poslední blog, kde na vás čeká obrovské album Cult Classic a pár slov pro představení.
Naopak by mohly k vytouženému klidu napomoci kopáky s boombapovou přesností? Jak já to vidím, tak proč ne. A stejně tak i CJ Fly a jeho první tejp na kterém stojí sám před svojí domácí Pro Era bandou. Thee Way Eye See It je debut který jsem sice už jednou doporučoval, ale už kvůli jeho povedenému obsahu si to zasluhuje stále. Zakončit to s nálepkou oldschool by bylo málo a nevýstižné, takže pokračujte v poslechu i dále pro plno příběhů, perspektiv či odpovědí na zapomenuté otázky, jak na flow. Osmnáct skladeb a moje ručení, že si budete chtít vše ještě jednou zopakovat. Nebo nikoliv?
U producentů se prodnešek zastavím v Anglii, kde mám nějakou dobu vyhlídlé jméno Johhny North. Jeho zatím poslední beattape který se dostal na internet bere inspiraci v původních animákách z dětsví. O samply pak s radostí mlátí syntezátory, které tak rád při své práci používá a tak má jeho novinka Cartoon Beats opravdu zajímavou energii. O tom něco málo napoví i flipnutý beat Pink Panther.
A to nejtěžší na konec. Marně byste hledali letos někoho v takové formě jako Action Bronson. Mohutná postava která stráží Queens všude kam jde, je na svém pokračování mixtapu Blue Chips opět plný humoru s nadsázkou, odkazů od Nintenda až po tureckou kuchyni a nikdy nekončících rapových piruet. Výborné ne-rapové podklady s původem v japonských lidovkách, španělských kytarách či recyklaci disco-soulových samplů a do toho rap od nejpovolanějšího bělocha. Nedokážu si ani představit nikoho jiného kdo, by proměnil tyhle produkce od Party Supplies ve zlato tak čistě jak to Bronsonlino udělal. Po výborném EP SAAB Stories s tou muzkou od Harry Freuda znemožnil slovo výborný neuvěřitelně originálním počinem, který rozbíjí nudu a klišé po celou dobu trvání.
Navíc většina tipů dnes vyšla jako free-realease, takže pohledej jestli něco zaujalo.
