Doba, kdy se na nás valila kvanta kvalitního RnB či Nu-soulu je dávno ta tam (90’s či éra totálního návalu RnB kolem roku 2000). Dnes si musí člověk holt trochu víc máknout, než prokliká a vyselektuje kvalitní soulové novinky, které stojí za více, než jeden poslech. A nebo zvolí jednodušší variantu a přečte si následující článek.
Durand Jones & The Indications – American Love Call (Album)
Tahle kapela z Indiany, složena z pěti nadaných a na stejnou vlnu naladěných studentů hudby na univerzitě o sobě dala poprvé vědět už roku 2016. V té době si jen tak hráli svůj oblíbený lowrider soul a ještě netušili, že jejich první vydané album bude mít takový dopad na současnou popovou scénu. Ještě více se pak dostali do povědomí všech milovníků soulu loni na jaře, když vydali své druhé album „American Love Call“. Takže pro všechny, kdo milují Curtise, The Delfonics, The Manhattans či The O’Jays nebo třeba jen našeho milého blue-eyed soul Mayera, určitě projeďte veškerou tvorbu Durand Jones & Indications. Osobně jsem si při úplně prvním náhodném poslechu nedokázala zařadit, z které doby je track, nebo který zpěvák či kapela stojí za jeho zrodem. Doufáme taky, že až všechny zlé časy pominou, přijedou taky do Evropy, protože slyšet tuhle pětici naživo je údajně dech beroucí zážitek. Ano, návrat ke kořenům a hledání samples je super (a taky povinnost), ale není taky skvělé sledovat a podporovat tyto novodobé umělce?
Sebastian Mikael – I C U U C ME Part II (Album)
Všichni pamatujeme tu euforii, když jsme se dozvěděli, že D’Angelo po 14 letech konečně vydává nové album. Zmiňuji to z toho důvodu, že jsem ještě za celou domu nenarazila na někoho, kdo by se jen z části vyrovnal D’Angelovi, co se jeho projevu, rozsahu a potažmo celé tvorby týče. Až se mu v poslední době kdesi v dáli alespoň trochu přiblížil první adept a tím je právě Sebastian Mikael. Řeč je o jeho posledním projektu „I C U U C ME Part II“, jež vyšlo minulý rok. Nicméně to, že jeho tvorba nabírá správný směr ukázal už na albu „I C U U C ME Part I“ z roku 2018. To, co těmto dvěma albům předcházelo nestojí moc za řeč, jelikož se dříve zaobíral spíše tím, co zrovna v tu určitou dobu frčelo, takže klasický rádiový mainstream popík, na což asi podle mě s odstupem času ani on sám nevzpomíná moc rád. I C U U C ME Part II si mě každopádně něčím omotalo, tak snad bude v tomto tempu a ve stejných vibracích poctivého RnB a Neo Soulu pokračovat i nadále.
Thundercat – It Is What It Is (Album)
Na toto album si sice ještě budeme muset něco málo přes 2 týdny počkat, ale prvních pár vlaštovek už je venku. Hlavně teda jedna, obrovská. „Dragonball Durag“ je prostě po všech stránkách věc, kterou nelze nemilovat.Kromě toho je už nyní k vypátrání i dalších pár tracků, jako například „Black Qualls“, jež vznikl za spolupráce úžasných Steve Lacy a Childisch Gambino. Year 2020 gonna be funky!
