Při čtení aktuální knihy slavného českého hudebního publicisty Lubomíra Dorůžky, která pod názvem Panoráma jazzových proměn vyšla nedávno u nakladatelství Torst, jsem se rozhodl, že i já bych ze své pozice novináře a fanouška měl trochu přispět k většímu povědomí ohledně moderního tuzemského jazzu a nepatrně se mu tak pokusit splatit potěšení, které mi poskytuje. Na stránkách Cream.cz se tomuto pestrému žánru věnujeme sice spíše okrajově, nicméně z hlediska nejen původu, ale také kvality myslím, že tento článek si zde své místo najde.
Český moderní jazz se vyznačuje rozmanitostí tvorby svých představitelů. V rámci dnešních jazzmenů generace třicátníků rozlišuje Dorůžka tři základní směry, kterými se jejich hudební založení ubírá. První z nich navazuje historické, tradiční modely, ale koření je nebývalým důrazem a intenzitou. Druhý označuje za plynulé rozvíjení bopového a postbopového hlavního proudu s řadou možných obohacení, která současná doba nabízí, ať už jde o přesahy do jiných hudebních žánrů, anebo využívání jiných hudebních postupů a technologií. Poslední ze směrů moderního jazzu v Česku ztělesňují muzikanti, které bychom mohli považovat za umělecky nejzvídavější a nejodvážnější a jejich muziku tím pádem za nejnáročnější, pokud jde o přístupnost široké veřejnosti. Obecně pro všechny pak platí časté studium a angažmá v zahraničí, zejména Spojených státech, Norsku, Francii, ale také Polsku, kde jsou více rozvinuté jazzové scény. Nelze se potom divit, že i mnoho z domácích desek vzniká ze spoluprácí s hráči z těchto i jiných zemí.
Více se pochopitelně dozvíte v citované publikaci. Důvod, proč toto zmiňuju, je jednoduchý. Prakticky všechny rozdílné směry jsou do jisté míry zastoupeny v katalogu společnosti Animal Music, která svou vydavatelskou činností představuje ojedinělé těleso na poli českého jazzu. Své první CD – album Never Enough úžasného hammondkáře Ondřeje Pivce a jeho Organic Quartetu – vydala v roce 2007 a k dnešnímu dni se jejich katalog rozrostl o osmnáct položek. Průměrně tak Animal Music přichází na trh s více než jedním novým cédéčkem za dva měsíce, což je opravdu úctyhodný výkon na nezávislé jazzové vydavatelství. Vzhledem k tomu, že ekonomická situace českého jazzu je ještě o mnoho tristnější než v případě hip-hopu, je třeba rozumět fanouškovskému rozměru činnosti Animal Music, především pak zakladateli Petru Ostrouchovi, jemuž patří za přínos domácí tvorbě nezměrný dík.
Do stáje Animal Music se pak vedle Pivce řadí další význačné osobnosti současného jazzu jako například basista Jaromír Honzák, kytaristé David Dorůžka a Petr Zelenka či klavíristé Vojtěch Procházka anebo Beata Hlavenková, jejíž album Joy For Joel mě společně s Pivcovým Overseason oslovilo nejvíce. Velmi uznávané jsou nicméně i další počiny AM jako třeba ty od Vertigo Quintet & Dorota Barová, POINTS, Infinite Quintet nebo Lanugo. Fanoušky přístupu Ondřeje Pivce – Dorůžkou přiřazený k prvému směru, kdežto třetímu nejvíce odpovídá Vertigo Quintet – pak určitě zaujmou desky jeho spoluhráčů Libora Šmoldase a Tomáše Hobzeka, jehož debut Stick It Out vyšel začátkem tohoto června jako zatím poslední výlisek Animal Music, které již teď připravuje ke zveřejnění nový materiál.
Moderní český jazz samozřejmě nelze redukovat pouze na Animal Music, přesto toto vydavatelství v mnohém vypovídá o aktuálním stavu této vzrušující i přemýšlivé muziky. Krátce bych už jen připomněl, že jejího potenciálu si všimli také čeští rappeři. Namátkou vzpomeňme například na účinkování Františka Kopa v singlu Hledáme lásku od Jižní Pionýrů, nověji pak na spolupráci Olivera Lowe s Pavlem Hrubým (např. track Lidi jsou zvláštní), saxofonistou známým z neortodoxního minibigbandu NUO. Neméně zajímavá je pak také slovenská scéna, jejíhož čelného představitele, saxofonistu Radovana Tarišku, můžete znát z Rytmusova hitu Cigánský sen. Jazz k rapu patří. Čím více takových hostovaček, tím lépe.
Tímto bych to protentokrát uzavřel. Podle ohlasů se samozřejmě můžeme ještě k českému či zahraničnímu jazzu vrátit. Závěrem bych popřál Animal Music nejen další ceny Akademie populární hudby, ale především vnímavé posluchače, kteří jsou s to rozpoznat a nejrůznějšími způsoby ocenit kvalitní hudební tvorbu. Ať se daří!
Jižní Pijonýři (Pio Squad) – Hledáme lásku
Oliver Lowe & Ondřej Žatkuliak – Lidi jsou zvláštní
Rytmus – Cigánský sen
