Akon je jedním z umělců, kterým se vyhnete stěží. Za poslední dva roky stihl hostovat ve více než 130 skladbách ostatních zpěváků a rapperů, ať už dělají jakýkoliv styl – od soulových zpěvaček jako India.Arie přes komerčně úspěšné rappery jako Young Jeezy, undergroundové MC's jako Joell Ortiz, zpěváky jako Shaggy až po Whitney Houston. Zatím se mu dařilo i když se měl prezentovat samostatně. Jeho první dvě desky možná nejsou považovány za klasiku, ale u kritiky i posluchačů vcelku obstály a z obou vzešlo několik známých hitů.
Teď je venku album třetí. Akon už na něm nemusí řešit žádné trable ani se nevypořádává se svým odsouzením, už si své odpykal a užívá si svobodu. Už titulek napovídá, že začíná nová etapa jeho kariéry, ve které již neřeší svůj kriminální život. Jeho hlavní starostí jsou teď hlavně holky a utrácení peněz a na svou minulost může akorát tak vzpomínat ve Wyclefem asistované „Sunny Days“ a v titulní „Freedom“, což jsou zároveň jedny z nejlepších tracků na albu.
A co zbylých 12 skladeb? Starého Akona asi nejvíc připomíná závěrečná „Clap Again“ s decentním klapajícím beatem. Ostatní skladby většinou dodržují trend současného tanečního a elektronického R&B, který Akon dotáhl zatím nejdál ze všech a některé skladby zní, jako by s jejich produkcí pomáhaly skupiny typu Vengaboys nebo Alice DeeJay. Akon zašel daleko za hranice R&B a ne s úplně špatným výsledkem. Spousta tracků by se s úspěchem uchytila na dancefloorech, bohužel se taneční skladby na začátku alba neustále drží stejné formulky a jsou tak identické, že téměř splývají v jednu.
V šestém tracku „I'm So Paid“ se zvolní tempo, tentokrát už ale naopak máme tu čest s tím Akonem, kterého známe. Akon byl vždycky mistr singlů a z každého alba dokázal vypustit aspoň dva hity. Fakt, že „I'm So Paid“ byla vybrána jako druhý singl a jde o celkem průměrnou skladbu, která zní ohraně už při prvním poslechu, svědčí o tom, že „Freedom“ hitparádový úspěch svých předchůdců nezopakuje. Není tu žádná street hymna jako „Locked up“, našláplost jako „Shakedown“, klubový hit typu „Smack That“ nebo něco na uvolnění jako „Mama Africa“ a kromě skladeb zmíněných na začátku se nedovíme nic zajímavého ani v textech. Jako by senegalský zpěvák posbíral pár tracků z šuplíku a doplnil je o několik novinek, které nahrál pod vlivem své nové záliby v evropské taneční hudbě. Nijak tomu nepřidává ani použití auto-tune efektu, který Akonův specifický hlas dělá občas neposlouchatelným, nemluvě o momentech, kdy přes sebe naskládá několik vrstev vokálů jako v „Over the Edge“.
I Akonovi fanoušci zřejmě uznají, že už jsme od něj slyšeli lepší hudbu. Od někoho, kdo už prokázal své schopnosti vyprodukovat, napsat a zazpívat monstrózní hit, je tak průměrné album jako „Freedom“ zkrátka zklamáním. Snad se Akon příště ukáze v lepší formě, do té doby naslyšenou v šedesáti hostovačkách za rok.
Akon – Freedom:
1. Right Now (Na Na Na)
2. Beautiful (feat. Colby O'Donis & Kardinal Offishall)
3. Keep You Much Longer
4. Troublemaker (feat. Sweet Rush)
5. We Don't Care
6. I'm So Paid (feat. Young Jeezy and Lil Wayne)
7. Holla Holla (feat. T-Pain)
8. Against The Grain (feat. Ray Lavender)
9. Be With You
10. Sunny Day (feat. Wyclef Jean)
11. Birthmark
12. Over The Edge
13. Freedom
CD k recenzi poskytla společnost Universal.
