Disflex6 je sice parta několika rapperů a producentů, ale když vychází album od Disflex6, tak za ním stojí Jason The Argonaut a Lazerus Jackson. Po dvou letech, které jsou pryč od jejich posledního a kritikou nepochopeného alba Robot Dreams, se vrací zpátky na výsluní. Jejich deska Slow Burn na vás zapůsobí jako málokterá jiná a to byl důvod proč právě oni a rozhovor. Odpovědí se chopili jak hlavní protagonisté, tak i dvorní producent Elon.Is. Přečtěte si interview a hlavně si sežeňte jejich album. Nebudete litovat.
Nazdar chlapci, vaše nové album právě vyšlo. Jaké to je být zpátky ve hře? Jaké máte zatím ohlasy?
A: (Jason The Argonaut): Tahle deska nám zabrala skutečně dlouho. Během té pauzy jsme hráli spoustu koncertů a udělali několik bokovek. Ohlasy jsou výborné. Je vidět, že lidé si cení, že to konečně vyšlo a užívají si to. Na našem webu jsme o tom mluvili asi rok.
L (Lazerus Jackson): Věříme, že všechna naše alba do sebe padnou jako puzzle. Když si vezmeš všechna zvlášť, najdeš zajímavou paletu, jelikož nechceme mít pořád stejný zvuk. Fandové to ale nemají moc rádi. Ti upřednostňují, aby si vydával to samé co naposled. Naši fandové jsou ale otevření a Slow Burn se těší skutečně dobrým reakcím. Dostávám maily, že se to líbí.
E (Elon.Is): Ta zpětná vazba je skutečně pozitivní. Už jsme o tom mluvili – dáváme si na albu záležet a víme, co je dobré. A naši fanouškové to cítí stejně.
Album má takovou temnou náladu. Reflektuje to nějak váš životní styl?
A: Ani ne. Když jsme začínali, tak veškeré beaty, které jsme vybírali, měly takový melancholický nádech. Vydali jsme se tedy tím směrem. Může to být díky našemu okolí. Desku jsme dělali v Bay Area, kde občas slunce nevidíš několik týdnů, takže to se v tom může odrážet.
L: Nee, my jsme slunní Kaliforňané. Album je pomalé a hoří. My se spíš věnujeme tomu dennímu boji. V Kalifornii je tuhá konkurence, takže musíš pracovat tvrdě každý den. Musíš bojovat za svět, i když je tvůj. Může se to zdát temné, ale je to tím bojem o přežití, který nás baví.
E: Myslím, že většina našich alb má nějakou náladu. Mé (Atomik Age) mělo, Robot Dreams a veškerý věci od D6. Podle mě je to muzika, kterou děláme nejlépe. D6 možná zní příliš procítěně, ale ohledně mé produkce a toho, co poslouchám, tak říkám, že k tomuhle typu muziky prostě tíhnu.
They Say je úžasný track, ale zní úplně jinak než zbytek alba. Co vás přimělo jej zařadit jako druhý v pořadí?
L: Chtěli jsme tu náladu alba naznačit hned na začátku. Muzikanti si musí posluchače získat hned a vzhledem k tomu, kolik toho vychází, tak na sebe musíme upozornit. Je to jako v eseji, kdy představuješ své téma. Ty první tracky měly zachytit vše, o čem mluvíme.
A: Tuhle pecku jsme si okamžitě zamilovali. Když nám to Elon ve studiu pustil, šli jsme do kolen. Finální mix Slow Burn byl ale ve skutečnosti tím druhým. Když jsme udělali ten první a poslali jej Michaelovi ve 24-7, řekl, že se mu líbí nejvíce věci na konci a jestli je můžeme zařadit dřív. Díky tomu jsme posunuli Afterlife a They Say na začátek. Když se na to dívám zpětně, tak je lepší mít ten song na úvod a rozjet to tím. Pochvala pro Ehnertia za jeho část.
E: Jak řekl Argo, původní pořadí bylo jiné. Když jsme poprvé dělali seznam, tyhle tracky byly spíš ke konci. Pak jsme si ale všichni sedli a dohodli se, co by to mělo táhnout. No a They Say a Afterlife byli favoriti.
Never je další úžasná věc. Řekněte 5 věcí, co D6 nikdy nebudou dělat.
A: 1) Krást styl 2) Vydělávat peníze na muzice 3) Platit známému rapperovi 5000 dolarů za sloku kvůli vyšším prodejům 4) Rhyme party s Bacardi 5) Skončit naše zaměstnání
Zabila mě produkce. Kde berete samply? Jaký je váš názor na hledání desek po netu?
E: Měl bych říct, že u mě se to za ty roky dost změnilo. Dřív jsem třeba na peníze moc nekoukal a utratil za desku 10, 20 dolarů. Dneska už trávím v těch klasických obchodech mnohem méně času a hledám spíš ve výprodejích a tak. Teď kupuji desky za dolar. Amoeba ale pořád diktuje. Ohledně toho digitálního hledání, tak pokud dokážeš najít krutou věc a udělat z toho bombu, tak proč ne. Na nějaký trendy či příručky hip hop produkce kašlu. Dělej, co musíš. Už jsem používal CDs, mp3, ale pořád drtivě převažuje vinyl.
A: Hledám všude, kde to jen jde. Před pár lety jsem se taky rozhodl, že už nebudu za desky tolik utrácet. Tehdy jsem kupoval 20 desek každou za 10 dolarů, kdykoli jsem šel ven. Přeorientoval jsem se na desky za 99 centů. Online diging je jen součást technologie. Nijak se nad tím nepohoršuji. Ať to získáš jakkoli, počítá se to. Už jsem našel online spoustu dobrých věcí, ale pořád mě baví i ty obchody. Rád koukám na obaly, sleduji labely, to se u mě nikdy nezmění.
Ve většině skladeb má každý z vás vždy jen jednu sloku. Proč?
A: Dneska vydrží lidská pozornost jen chvíli, spousta jich to jen zapne, uslyší beat a rozhodne, zda budou poslouchat i dál. Slyšel jsem tuny rapu a prostě 2 frajeři s dvakrát 24 rýmy jsou moc nehledě na beat. Máme epické skladby jako Far Away a Deep Slang, ale chceme aby to lidi vydrželo bavit, proto máme každý jen jednu sloku.
Co jste vůbec dělali od poslední desky Robot Dreams? Až na váš track na kompilaci Tropic Zone jsem o vás neslyšel.
A: Dělali jsme na nové muzice a zkoušeli dostat Slow Burn k co nejvíce lidem. Jsme pořád docela neznámí, takže to chce tvrdě pracovat.
E: Kromě běžného života jsem měli na starosti spoustu projektů. Máme teď třeba hotová 4 alba a řešíme, kdy a jak je nejlépe vydat. Čas utíká tak rychle, vždyť už je skoro léto, ne?
LP Robot Dreams vyšlo na subversiv*rec a Slow Burn teď na 24-7. Je zřejmé, že máte k Evropě blízko. To není žádný zájem v Americe? Proč třeba Slow Burn nevyšlo u vás na Sunset Leagus International?
A: Robot Dreams jsme původně nahráli pro Lex Records, kteří ale nenašli čas to vydat. Subversiv jsme pak oslovili, zda to nechtějí udělat na vinylu, když už takhle dali Elonovo Atomik Age. Pak jsme dali track na desku Eternal Autumn od Dnae Beats, které vycházelo pod 24-7 a začali se s nimi bavit. Vyšlo to a vydali pak Robot Dreans na CD s pár remixy a nevydanými věcmi. Není to tak, že by v Americe nebyl zájem, to jen Evropa má ráda, co děláme. Zkoušeli jsme to dostat k pár labelům ve Státech, ale nic nevyšlo. Evropským labelům se naše tvorba líbí a mají zájem ji vydávat. Popravdě jsou ale dvě verze Slow Burn – jedna pro zámoří od 24-7 s bonus trackem a jedna u nás na Sunset Leagues International pro Státy.
L: Chtěli jsme vychytat koncept a mít to lepší než většina ostatních. Chtěli jsme tu desku v trochu sci-fi stylu a zároveň mluvit o základních věcech jako chození do práce na jedné straně a spory mezi kancelářskými a manuálními roboty na té druhé. Snažíme se mít ta alba různá. Máme štěstí, že fanouškové mají naši muziku rádi. I tak má ale většina z nich svého oblíbence, pro někoho to je třeba Robot Dreams.
I když podle accesshiphop.com ta deska byla nechopená. Mě spíš přišla přehlížená než cokoli jiného. Jak se na Robot Dreams díváte teď po dvou letech?
A: Robot Dreams bylo koncepční dítě. Děláme si srandu, že to byla naše to byla temná stránka měsíce. V té době mě bavili Pink Floyd a chtěl jsem udělat něco podobného. Navíc to bylo určené pro Lex, kteří jsou velmi kreativní a výrazní. Pořád jsme měnili beaty a koncepty a zabralo nám to nakonec asi rok. Když jsme to ale dodělali, byli jsme na to skutečně hrdí. Cítili jsme, že jsme vytvořili 42 minut dlouhé solidní koncepční album od začátku do konce. Pak ale vyšlo až 3 roky po dokončení. Pořád to miluji a přeji si, aby to bylo lépe přijato. Vlastně to kromě našich fandů nesledoval nikdo. Taky to proniklo na soulseek rok předem, takže to spousta lidí slyšela s předstihem. Všechno zlé je k něčemu dobré a poučilo nás to, že venku toho moc nemáme a musíme se Slow Burn pořádně bojovat.
E: Pořád si myslím, že Robot Dreams je vynikající deska.
Proč jste tehdy vůbec Lex Records opustili?
A: Neřekl bych, že jsme je opustili, spíš že jsme už byli netrpělivý. Dodělali jsme Robot Dreams a čekali, že to vyjde dřív, než plánovali oni. Byli jsme v tomhle prostředí noví a nikdy neměli s takovým labelem co dočinění, takže jsme na ně pořád tlačili, aby to vydali. Nakonec nám řekli, že to nedokáží vydat tak brzo, jak vyžadujeme. Měli spoustu projektů, které potřebovali více pozornosti jako Boom Bip, Danger Mouse, Fog a další. Jsme jim ale vděční, že nám ten materiál vrátili, ačkoli již za něj před tím zaplatili, protože to vůbec nemuseli dělat. Když nad tím tak přemýšlím, tak by Robot Dreams byla věnována mnohem větší pozornost, kdyby to vyšlo na Lex. Pořád s nimi ale máme dobrý vztah oceňujeme věci, co nám vydali.
E: Kdyby tehdy chtěli, tak jsme zůstali. Nebylo to o naší touze odejít, spíš o tom, že byli úplně nový label a my byli jejich první deska. A oni spíš chtěli věnovat energii a peníze těm více známým jménům. Nebo se jim ta deska prostě jen nelíbila. Těžko říct.
Zůstáváte zaneprázdnění. Jasonovi má vycházet sólo a také Elon.Is něco připravuje. Co od vás můžeme v blízké době čekat?
A: Tohle je pro nás, jako celek, jedno z nejzajímavějších obdobích. Každý teď tvrdě makal, takže brzo uvidíš sólo alba od Jason The Argonaut, Lazerus Jackson a Elon.Is. Bude i nové Disflex6 EP určené pouze pro itunes. Já s Elon.Isem máme hotový break beat album a děláme i na nové desce Disflex6 pro příští rok.
E: Máme spoustu nových projektů, snad najdeme cestu, jak je všechny vydat. Pořád dělám na beatech. Pokračujeme vpřed. Vydávat to je velká výzva.
Play some fucking hip hop. Kdo s tím mottem přišel a k čemu se váže?
E: Skoro určitě to byl Argo. Znamená to, aby si přestal hrát sračky a pustil, co chceme slyšet. V tomhle směru to zní docela namyšleně.
A: Vzniklo to ve strip klubu Reno, kde DJ nehrál nic jiného než classic rock, přičemž my na něj pořvávali: „Play some fucking hip hop.“ Dneska to už je skutečně motto pro situace, kdy muzika nehraje podle našeho gusta. Bav se a zařvi: „Play some fucking hip hop.“ (smích)
L: Vztahuje se to na DJe, kteří nehrajou hip hop, ačkoli si to ten klub žádá.
Elon.Is a Jason produkovali jeden track pro Roots Manuva. Jak jste se k tomu dostali? Znáte a posloucháte i jiné evropské interprety?
A: Tu pecku jsme dali dohromady na poslední chvíli. Máme kámoše v OM Records, který se nás zeptal, zda nechceme udělat remix pro Roots Manuvu na na jeden track z alba Colossus. Do studia jsme šli jen s akapelou a vyšli s tím, co slyšíš na té desce. Lidem v OM se to líbilo tak moc, že to byla jediná instroška, která se dostala na vinyl. To bylo poprvé, kdy jsme dělali s někým z Evropy, pak to byl ještě Ewan na kompilaci Tropic Zone.
E: Byl to remix pro OM Hip Hop a našeho člověka Jonathana. Nemůžu říct, že znám moc evropských interpretů, ale vždycky jsem byl velký fanda Ninja Tune a Mo Wax. Něco jsem slyšel, ale většinou lidi, kteří bývají považovaní za mainstream, jako Dizzee Rascal nebo The Streets. Roots Manuva je ale krutej.
Ačkoli je v Los Angeles silná nezávislá scéna, pracujete jen s lidmi ze své party. Proč? Proč neděláte se Shifters, lidmi z Project Blowed a dalšími?
A: Držíme to v rodině. Vyrůstali jsme spolu. V budoucnu ale budeme spolupracovat i s ostatními. Jsme na nové desce Neily a Elon má projekt se super rapperem Dublinem (Dead Rap Kids / Shotgun Wedding Quintet). Je to v podstatě audio film nazvaný Red Lake USA. Já a Elon jsme ale dělali i s Tajai (Hiero) (Raindance Elon.is Remix), Writers Block (Up Above), Z-Man (Gurp City), Psalm One (Rhymesayers), Murs, Jean Grae a pár underground jmény.
E: Myslím, že dělat s lidmi mimo tvojí partu je vždycky trochu náročnější. Ale asi je to spíš o přátelství a poté přenesení do muziky. Jak řekl Jay, mám 3 pecky na albu od Neila, které vychází na 24-7. Seznam lidí, se kterými jsme dělali ale pořád roste. Kdysi jsem měl i track s Lucky.I.Am z Living Legends. Mám už něco za sebou. Zkoušeli jsme se spojit s lidmi jako Subtitle, Tes nebo Mestizo, ale je to těžké dotáhnout do konce. Mestizo a Sub by ale měli být na mém novém albu. Doufám.
A: Rádi bychom. Už je to nějaký pátek, co jsme tam byli naposledy. Všichni promotéři, kteří chcete živou show za dobrou cenu, tak D62000@yahoo.com.
A: Rád bych poděkoval tobě a všem, co podporují tuhle desku. Jsme docela neznámí, takže nám tohle pomáhá. Myslím, že děláme dobrý hip hop, takže díky za příležitost. www.myspace.com/disflex6
E: Přesně tak. Mějte se.
