Klasika. Budu se zase opakovat. Ale některé věci je třeba opakovat. V případě zájmu o nich mluvit dále, šířit a doporučovat.
A proč tohle píšu? Jelikož mám vždy obrovskou radost z toho, když někomu, koho sleduju dlouhou dobu a píšu o něm, se ta dlouholetá piplačka a poctivost vyplatila. A těmi jmény jsou Stro Elliot a Petijee.
1) Stro Elliot
Poprvý jsem se setkal s tímto jménem skrze jeho kapelu The Procussions, kde zastával roli producenta a MCho. Kapela byla lehce rozpoznatelná přes hlas druhý a to J. Medeiros. Ano, hlas, který někoho může totálně srát, ale já to beru jako jeho výhodu. Mít hlas. Hlas, který není stejný jak milion ostatních (s čim mám největší problém u těch všech nových MCs).
Z The Procussions se asi setkalo nemálo lidí skrze jejich kolabo z Hocus Pocus a všichni znáte klip Hip-Hop. A myslím, že tohle bylo i zásadní pro další kariéru J. Medeiros, který s 20sylem i nadále spolupracoval a chytré hlavy ví, že nyní spolu mají projekt AllttA a nedávno jim vyšlo album The Upper Hand.
Pak jsem o Stro Elliot dlouho neslyšel. V 2011 jsem slyšel jednu jeho produkci na Phonteho albu Charity Starts At Home. Pak mě až v roce 2015 usadil beat Gohan Attack, který předznamenával jeho album Stro Elliot – Stro Elliot (Street Corner Music, 2016). Na albu se nachází i věci 10 let staré, ale jeho produkce a cit pro tvorbu beats je tak daleko, že to ani nepoznáte.
A proč tohle celé vlastně píšu?
Stro je nyní oficiálně členem The Roots, což je kurva úspěch. Cílem toho článku je ale pozastavit se nad tím, že nic se nestane jen tak.
Pokud je dnes člověk beat maker, tak to nemůže znamenat jen bejt zavřenej doma, dělat beats, který se pustí akorát pár kámošům. Je jasné, že každej je jinej a někdo prostě nemá náturu se někam cpát. Ale i zde platí otřepané, že kontakty jsou po samotné tvorbě další nedílnou součástí.
U Stro Elliot to bylo tak, že nějaký jeho věci se dostali ke Skills a chytrá hlava ví, že on jezdil jako hypeman s DJ Jazzy Jeff. A právě Skills mu doporučil si to poslechnout. A tomu se to tak líbilo, že to šířil dál. Dalšími šiřiteli byli lidi jako DJ Day, Lefto, Kutmah, House Shoes. Tedy lidi, které z toho webu dobře znáte. A tak se jeho tvorba dostala ke Questlove, který ho pozval na festival Roots Picnic, který The Roots každoročně pořádají ve Philly. Questlove je z něj unešen (“playing drums on the pads like a spider weaving it’s intricate web”) a tak Stro pracuje s nimi na jejich novém, sedmnáctém, albu End Game. A zároveň se tedy stává oficiálním členem The Roots. A pokud se podíváte na video níže, tak uslyšíte, jak Questlove o Stro Elliot říká, že pro něj to je producent, který to toálně nadchul a že když ho něco posledně nadchlo, tak to byl kdysi dávno Jay Dee (počítej tak rok 94, čili 23 let poté). A to je strašně krutý ne?
V první řadě je třeba si uvědomit, že nic neni zadarmo. Chce to makat, makat, makat a makat. Chce to selskej rozum a pokorný přístup. Chce to jít, jak se Ivánkovksy říká, štěstíčku trošku naproti. Je jasné, že každej si to vyloží jinak a někdo vidí cestu, kdy dělá 5 fotek denně na Instagram, milion stories, spamování webů, vytváření 30 profilů na soudcloudu atd. Ale tady si snad rozumíme, že makat znamená něco jiného.
Jak už jsem řekl, kontakty jsou důležité a někdy je to náhoda, někdy je to tak, že se člověk s nějakejma lidma přirozeně už zná, někdy na ně náhodně narazí. Ale právě aby nastalo to náhodné naražení, tak to znamená opustit byt a jít mezi lidi.
2) Petijee
První kontakt proběhl tak, že jsem dal výzvu, aby se lidi přihlásili do beat battlu. On nelenil a přijel do pražského Chapeau na akci Thank You Jay Dee a v rámci akce se zúčastnil beat battlu. Od té doby jsem byli v kontaktu a celé to vyústilo v T.O.F EP a album Soul Paper Scissors. A právě album zažívá úspěch, který jsme nikdo nečekal. Vinyl se rychle vyprodal (myslim tim, že doma už mám jen pár posledních, které už nepůjdou do oběhu a nebo jen při speciálních příležitostech a zbytek, spíše zbyteček je po shopech), deska je velice oblíbená na rádio FM, kde byl hostem mnoha show (naposled ranního vysílání) a třeba pražský DJ Ultrafino jí považuje za to nejlepší, co zde za poslední dobu vyšlo.
Velkou věcí byl i koncert v rámci Pohoda_FM Live, kam Petijee dostal pozvánku. A nelenil a během pár dní nacvičil show s kapelou Space Cats. A to je přesně ono. Nelenil. Přijal výzvu a poradil si s ní. A o tom to je.
A je to samozřejmě i o lidech, jak se říká. A tim, že Petijee žije 8 let v Bratislavě a zcela přirozeně se pohybuje v okruhu lidí jako Miro Gajdoš z Ajlávmjůzik,(kde vyšlo v roce 2014 i album Eremen & Petijee – Únikový Východ) Nu Spirit (DJ Kinet doufám bude mít v Blavě svojí sochu), DJ Piggo atd., tak to tomu teď samozřejmě pomáhá. A proč? Jelikož tyhle lidi se opět pohybují v v dalších okruzích a tu věc šíří dál. Album ale nezaznělo jen ve slovenských a českých rádiích.
S posledním podcastu Papa Juice, který dělá Jimmy Pé a FVLCRVM (výborná práce pánové), byl právě host Petijee a ptali se ho, jak se dostala jeho muzika až do rádia KCRW, kde ji několikrát zahrál Anthony Valadez.
Věc se má tak, že při mojí poslední návštěvě Cali jsem mu napsal mail, že jedu právě do L.A. a jestli by se nechtěl potkat. Do pěti minut odepsal, že jasně, že zná cream.cz. A tak jsme se potkali, podebatovali v jeho bytě ve Venice, zašli na super jídlo. Po vydání Petijeeho desky jsem mu jí poslal. A on jí několikrát několikrát zahrál. Ale je všem jasné, že kdyby stála za hovno, tak ji nezahraje.
Tohle celé mi zapadá do takových okruhů, kam člověk svojí prací, tvorbou, chováním, patří.
Cream.cz je poslední roky převážně o producentech a soulful hip-hopu. Píše se zde o lidech jako právě Anthony Valadez, Stro Elliot a mnoho dalších. Tím pádem, když se pak potkáte s lidma jako Anthony, House Shoes atd., tak oni vás registrují. Ví, že je člověk podporuje, kupuje si jejich vinyly a šíří jejich jméno v dané zemi. A tím, že znáte a posloucháte podobný okruh lidi, tak se to celé začne propojovat. Čili potom, když jsem dělal akce, kde hráli lidi jako 14KT, Brenk Sinatra, Miles Bonny,Tall Black Guy, Black Milk atd., tak přesně víte, že to jsou lidi, který se znaj právě třeba s Anthonym, Shoesem atd. a ten okruh se začne nabalovat a propojovat. Z tohodle hlediska cenim i Instagram, že tim, co člověk sdílí a dává najevo, jakou muziku kupuje a poslouchá, tak to zase pomáhá rozšiřovat daný okruh. Ale je jasné, ze Instagram je jen doplněk a nepatrný zlomek celého toho procesu.
A když se vrátím k Petijeemu, tak se to celé krásně posouvá dopředu. Nikdo by asi před rokem netipoval, že bude hrát letos na festivalu Grape. A jen naznačím, že to pro tento rok nebude poslední festival.
Takže když bych tohle pojednání měl uzavřít, tak Stro Elliot je skvělou inspirací ze zahraničí a za domácí Petijee. A o Petijeem zde nepíšu proto, že jsme jeho vydavatel, ale proto, že tim chci nakopnout všechny ty, co se právě teď doma potěj při dělaní beats. Jen dělat dobré beats nestačí. Člověk se musí umět prodat. Nesmí zahořknout s tim, že to tady v tý posraný republice stejně nikoho nezajímá. Musí opustit byt a cestovat za muzikou a potkávat další lidi.
Ale jako se vším je to o přístupu a charakteru. Takže se nebojte tvořit svoje okruhy a pomalu je rozšiřovat.
A jako poslední věc dávám track z roku 2011. Kdy Boom Doc aka Bonnie Mayfield vydal album Black Kooliad. Strašnej talent. Ale strašněj. Netrouvhám si tvrdit, co se stalo, ale měl jsem z něj poté čím dál tim více pocit, že ho pohlita sláva. V tomhle případě to ale beru tak, že sláva, ve ketrý tě utvrzují kamarádi z okolí. Slávy, která nikdy nepřekročila jeho město. Jelikož dle mě o něm věděli akorát u něj a pár hlav po světě, jako my, který sledujou a hlavně hledaj.
Nejen zde se dá použít text Čalantika od Pio, že „lajky tu jsou málo platný, chce to víc“.
CHCE TO VÍC.
