S nádhernou palicí v úvodu vítám všechny při prvním srpnovém pátku. Dnes sme se dostali na krásné číslo 60 a s ním na můj zelený výběr. Poskládat dnešní volume by se dalo ze stovek, né-li tisíců možností. Zkusím to ale bez nějakých profláklých věcí, hlavně pak v atmosféře této povznešené kultury. Čeká nás krásný víkend, tak ať se vám vydaří.
Začneme v New Yorku, který je proslaven svojí Sour Diesel odrůdou a zároveň je domovem pro člověka jménem Q-Unique, vydávajícím pod FatBeats. A schválně sleduj, co se stane když se tento model dostane přes moře do Londýna.
Jiná kapitola je to za sluníčkem více na západ. The Dude veterán z Houstonu je od začátku věrný pro své cheeba vyznání, které na jeho deskách tvořilo s prolínám jižanského a západního zvuku velice osobitou a originální atmosféru. Moje oblíbené povídání Doobie Ashtray z roku 2002 je navíc nerozpoznatelně produkováno Premierem.
Dnešní volume nakonec zakončíme u dalšího veterána, na pohovce. DJ Babu je s touto náturou kolem Kalifornie, podobně jako zbytek Dilated Peoples, spojen od nepaměti a bez svých chronických zálib se neobejde. Zpět ale do roku 2010, kdy dalším koníčkem byla video-série Short Film a můj oblíbený díl ze studia s nekončícím provozem. WTF?
