13.11. 2012
Mello Music Group
www.mellomusicgroup.com/
Detroitský producent Apollo Brown vydal tenhle rok výborné album „Trophies“ (recenze zde) s veteránem O.C., takže jeho spojení s další respektovanou rapovou veličinou aka Guilty Simpson vzbudilo příjemný rozruch. Čistě detroitská spolupráce dvou významných lidí z undergroundu, které tahle deska mohla posunout zase o „kus“ dál. Guilty Simpson je respektovaný rapper, za sebou spolupráce s J Dillou, Madlibem, členem superskupiny Random Axe, ale i přesto je podle mě stále nedoceněný rapper, několikrát jsme ho mohli vidět i na koncertech v ČR a vždy zanechal sympatický dojem, takže teď by TO mohlo konečně přijít.
No a ono „TO“ opravdu přišlo, album „Trophies“ s O.C. mě ještě stále baví, ale tohle je ještě o něco větší jízda a to především pro milovníky detroitského soundu. „Dice Game“ neboli hrát kostky přináší jednu z největších bomb tohoto roku a tou je hymna „Reputation“ aneb detroitský manifest. Tvrdý nájezd a ty se ocitáš v Motor City, kde je sice bída, obrovská kriminalita, ale pořád se tu dělá ta nejlepší muzika:
Cold winters, hot summers – Murders in high numbers – Enemies tuck tails and hide from us – But love to the glove, it´s Michigan pride – Where they choose to flip a pie, then give him a ride – Cause he can´t survive on nickels and dimes.
Od pecky „Reputation“ je to jízda, která se nezastaví. Hned další věc trochu zpomalí, ale i tak je „Let´s Play“ další kvalitní boombap v soulful hávu. Apollo sampluje ze starých klasik z Motownu, které už si sice mohl někdy slyšet, ale tady se nejedná o žádnou recyklaci pecek z osmdesátek, ale kus historie černé hudby.
Další sampl a vynikající „I Can Do No Wrong“, oproti desce Seana Price tohle je taky klasický boombap, který zní ale mnohem víc fresh, Apollo si hraje s produkcí, do které sype Guilty strikní rýmy. Guilty je přímočarý rapper se silným hlasem, nedočkáš se od něj žádných velkých mouder jako od filozofů typu Kweli nebo Murs, ale ani jednoduchý pouliční rap. Simpson rapuje jednoduše o svém životě, o tom co má nebo nemá rád – „One Man“, komentuje kriticky situaci v současném hip-hopu, na druhou stranu mluví o tom, že si jde pro to svoje a ostatní ho nezajímá. Celým albem se samozřejmě hrdě nese detroitská vlajka, což se od obou interpretů dalo čekat. Guilty Simpson se skvěle poslouchá, na nic si nehraje a stejně jako na pódiu nebo v soukromí působí i na desce srdečně, jako příjemný chlapík. Asi nejlepší text předvedl v poslední pecce „How Will I Go“, kde se sám sebe ptá, jaké to bude až zemře – bude připravený nebo to přijde nečekaně, bude mít možnost se rozloučit?
„I´m livin life but i´m sure to die – I´m livin but i´m sure to go“
Lyricky hodně silná věc, kterou opatřil Apollo Brown parádním beatem, který umocňuje atmosféru skvělého tracku. Z jiného soudku je rozjetá „Dear Jane“, kterou bych chtěl určitě slyšet naživo, protože je to nekompromisní kejvačka, skvělá je i nostalgická „Neverending Story“.
Album „Dice Game“ přináší to nejlepší ze současného Detroitu, skvělou produkci Apollo Browna, soulful sound, který navazuje na J Dillu nebo Madliba, a prvotřídní rap a zajímavé texty od Guilty Simpsona – rozhodně nejlepší deska od obou interpretů. Asi to není moc deska pro ty , co hledají, ale spíše pro ty, co vědí. „Dice Game“!
