Chtěl jsem začít úvodem o tom, jak Jay-Z potřetí slíbil a nedodržel svůj odchod do rapového důchodu a co všechno za ty tři roky bez nového alba stihl, ale protože tohle se probíralo už storkát, myslím, že to mohu vynechat. Jigga má zkrátka venku nové album, které se během prvního týdne stalo zlatým.
Otázkou je, zda těch 650 tisíc lidí v prvním týdnu vědělo, co vůbec kupují. Mocný seznam producentů, zvučná jména na featuringu a navíc stylově provedený obal lehce způsobí dojem, že tohle bude něco velkolepého. Zvlášť když jde o album Jay-Zho, jednoho z nejlepších rapperů planety. Bohužel i za takových podmínek může být výsledek průměrný.
Začal bych rapem, protože to je asi nejlepší stránka desky. Jay má stále co říct, stále dokáže složit text, do kterého se snadno zaposloucháte, nebo napsat příběh, do jehož děje vás vtáhne. Škoda, že tuhle schopnost nevyužívá naplno a spoustu času vyplní rýmy o tom, že je král, že je zpátky na scéně a kolik vydělává peněz. Tohle už jsem od něj dříve slyšel mockrát a v mnohem lepším podání.
Dále bych se zastavil u hostů, což je celkem průser. Jigga si pozval jedny z nejpopulárnějších jmen mainstreamové R&B scény, ale nikdo z nich by mi na desce nechyběl, kdyby jeho pozvání odmítl. Myslím, že měl zůstat u samplování úryvků starých soulových skladeb jako na „The Blueprint“. Jinak se klaním Chrisette Michelle, která velkou měrou přispěla k tomu, že „Lost One“ je tady moje nejoblíbenější věc. Speciální případ je závěrečná skladba, kde zpívá Chris Martin z Coldplay, který tuhle věc také zprodukoval s výsledkem opravdu chvályhodným, i když jeho ukolébavý zvuk se úplně vymyká předchozím třinácti stopám.
Tím jsem nakousl produkci, která vesměs postrádá svěžest. Mám pocit, že Just Blaze, Kanye West, The Neptunes, DJ Khalil i Swizz Beatz nebyli ve své nejlepší formě, když Jiggovi skládali beaty na „Kingdom Come“. První jmenovaný předvedl svůj typický nakoplý zvuk v „Oh My God“ a originálně naporcoval Rick Jamesovu pecku „Superfreak“ v titulním singlu, ale stejně mám pocit, že nejlepší beaty si nejspíš nechal pro svého chráněnce Saigona. Velký plus si může připsat Dr. Dre, který pozvedl celkovou úroveň beatů na albu rovnou čtyřmi kousky, které na desce nemají konkurenci. Bohužel ani on nezvládl Jay-Zmu obstarat žádný mocný hit, i když zmiňovaná „Lost One“ k tomu má velice blízko.
Uzavřel bych to tím, že od Jay-Zho jsem zvyklý na lepší alba. Když Def Jam odložil vydání Nasova alba, Jay-Zho komentář zněl tak, že ještě není pořádně připravené. Podle mě si měl dát více času především na své vlastní album, protože jestli něco zní nedotaženě, je to právě „Kingdom Come“. Jay v jedné skladbě říká, že je zachránce hip-hopu. Pravděpodobně si myslí to, co říká název Nasova nového alba, jenže i kdyby byl hip-hop mrtvý nebo bojoval o život, tohle album k jeho oživení rozhodně nepřispěje.
Jay-Z – Kingdom Come:
01. The Prelude
02. Oh My God
03. Kingdom Come
04. Show Me What You Got
05. Lost One featuring Chrisette Michele
06. Do U Wanna Ride featuring John Legend
07. 30 Something
08. I Made It
09. Anything featuring Usher & Pharrell
10. Hollywood featuring Beyonce
11. Trouble
12. Dig A Hole featuring Sterling Simms
13. Minority Report featuring Ne-Yo
14. Beach Chair featuring Chris Martin
CD k recenzi poskytla společnost Universal.