Podobně jako ve minulou středu zahraniční a česká jména jsme i my, jako redakce Cream Web Magazínu, připravili rovněž seznamy našich nejoblíbenějších desek a krátce zhodnotili celý rok. Každý z nás se zaměřuje jiným směrem, tudíž jsou naše seznamy i názory odlišné a všichni přinášíme jiný pohled na věc. Na jednom se ale asi shodneme – letošní rok rozhodně nebyl vůbec špatný.
Lukas
Apathy – Eastern Philosophy (Babygrande Records)
Soul Position – Things Go Better With RJ And Al
The Gumshoe Strut – 52 Pick Up (Your Brother Records) (recenze)
Gnarls Barkley – St. Elsewhere (Warner Music)
Daedelus – Denies The Day’s Demise
Radioinactive – Soundtrack To A Book
Ammon Contact – One Two
Mr. Nogatco – Nogatco Rd.
Oh No – Exodus into Unheard Rhythms
2Mex and Life Rexall are $martyr-Money Symbol Martyrs
Je hrozně těžké vybrat 10 desek, které se mi nejvíc líbily. A ještě těžší e je z nich sestavit pomyslný žebříček – nelze srovnávat brankáře a útočníka, tudíž by nemělo jít ani různé druhy desek. Pokud bych ale měl říct jednu jedinou, pak Daedeluse, který pro mne s instrumentální Denies The Day’s Demise představil něco naprosto neuvěřitelného.
Radim
Lupe Fiasco – Food & Liquor
J Dilla – Donuts
The Clipse – Hell Hath No Fury
J Dilla – The Shining
Justin Timberlake – Futuresex/Lovesound
Busta Rhymes – The Big Bang
Nicolay – Here
Ludacris – Release Therapy
T.I. – King
Murs & 9th Wonder – Murray´s Revenge
V Čechách je to už o dost horší. Letos mě toho tolik nezaujalo. Z toho mála musím zmínit vynikající desku Pio Squad "Punk Is Dead" a Pepkův Mixtape. Všechny ale stejně zastínil král Rytmus a jeho "Bengoro". Kdybych se měl zabývat jenom otázkou singlů, tak na první místo dám jistě "Cigánský Sen" od Rytmuse, na druhé nejspíš PSH a jejich "Parket" a bronz bych přidělil Decklovi, Ideovi a Mojí Reči za záležitost "Mnoho Podob".
Pokud bychom se měli zabývat otázkou nejlepšího tracku roku, napadá mě hned několik adeptů na toto pomyslné ocenění, ovšem přece jen bych tento titul udělil dvojici Gnarls Barkley a jejich totálnímu hitu "Crazy", dále bych jistě rád zmínil kolabo Lupe Fiasca a Jill Scott "Daydreamin´" či "Kick, Push" stejného interpreta, "Hustlin’" Ricka Rosse, spojení Dilly a Commona v "E=MC2" nebo Too Shortův hit "Blow the Whistle" a mohli bychom pokračovat dále.
Jistě bych se také pozastavil nad skutečností, že naši republiku v uplynulém roce navštívilo velké množtsví zahraničních interpretů, ze kterých bych rád vypíchnul báječné vystoupení Slum Village v Roxy, nářez v podobě Non Phixion na Hip Hop Kempu, De la Soul v Lucerna Music Baru, či show plnou funku, soulu a hiphopu legendárních Furious 5.
Rok 2006 ale bohužel má i své stinné stránky a to hlavně díky tomu, že nás i tento rok opustili interpreti, kterým osud nastražil past v podobě zdravotních potíží, nebo museli putovat do rapového nebe z jiných důvodů. Proto bych teď rád zavzpomínal na jednoho z nejzásadnějších producentů historie celého hip hopu J Dillu (R.I.P.), dále na člena D-12 Proofa (R.I.P.), zásadní osobnost dirty south music Big Hawka (R.I.P.), člena X-Clanu Professora X (R.I.P.) a hlavně na jednu z největších osobností celé historie hudby Jamese Browna (R.I.P.).
Tom Paulman:
Outkast – Idlewild
Většina kritiků tohle album řadí někam do průměru, já si ale jeho poslech vychutnávám od začátku do konce. André a Big Boi udělali další svěží desku, kterou bych ve své recenzi ohodnotil ještě lépe, kdyby z ní vyřadili 3 nebo 4 tracky.
India.Arie – Testimony vol. 1: Life & Relationship
Výborná deska, kterých by moje uši v době, kdy z rádií hraje každou chvíli Rihanna, potřebovaly mnohem více. Spousta emocí, úžasný hlas, texty co dávají smysl, skvěle odvedená práce.
Justin Timberlake – FutureSex/LoveSounds
Pro mě největší překvapení roku. Donedávna jsem se jeho jménu vyhýbal, touhle hity nabitou deskou si mě ale získal. Může za to zpoloviny děkovat Timbalandovi.
Sergio Mendes – Timeless
Nikdy by mě nenapadlo sehnat si desku legendárního Brazilce, dokud jsem neviděl tracklist. Jména jako Q-Tip, John Legend, Jill Scott, Erykah Badu, Pharoahe Monch a několik dalších mě nalákaly na tenhle povedený mix latinské hudby a urban music. Ve většině tracků má prsty will.i.am, který poslední dobou nic nezkazil.
Too $hort – Blow the Whistle
V plné síle se vrátil Too $hort a jeho "Blow the Whistle" je pro mě společně s Outkast to nejlepší, co z jihu letos vylezlo.
Nas – Hip Hop is Dead
S názvem jeho alba sice nesouhlasím, ale podstatné je, že jeho obsah je to nejlepší, co Nas za poslední léta předvedl.
Clipse – Hell Hath No Fury
Bráchové z Virginie nás nechali čekat dlouho, ale výsledek je více než skvělý. Neptunes připravili zvukově jedno z nejoriginálnějších alb roku 2006.
AZ – The Format
Jsem rád, že AZ stejně jako Nas nabírá se svými posledními deskami vzestupnou tendenci, co se týče kvality. Newyorský zvuk, chyré rýmy a dobře zvolení producenti jsou důvod, proč si AZ zaslouží být v horní desítce.
Hi-Tek – Hi-Teknology 2: The Chip
Takhle si představuju producentské album. Hi-Tek ukázal všechny své stránky, umí udělat našláplou hymnu, příjemnou oddechovku i soulovou věc, a přitom si zachovat svůj rukopis.
The Game – The Doctor’s Advocate
Sám jsem tohle album zkritizoval, ale The Game dokázal, že za svým úspěchem stojí především on sám. Hity jako "Compton" a "Let’s Ride" si budu pouštět i za několik let.
Ještě bych rád dodal, že pořadí uvedených desek nehraje roli, je těžké porovnat tolik rozdílných desek a určit, která je nejlepší. Sestavování tohoto výběru mi dost ztížil fakt, že letošní rok byl na kvalitní alba opravdu úrodný, tím pádem se mi do horní desítky nevešlo několik skvělých desek jako Akon, Jurassic 5, Busta Rhymes, Ice Cube, Janet Jackson a další. Co se týče singlů, těch hitů letos vyšlo tolik, že desítku nejlepších není možné vybrat. Doufejme, že i rok 2007 bude mít co nabídnout. Podle alb, která jsou na tento rok ohlášená, se není čeho obávat.
Pufaz
alba svět:
Nicolay – Here
The Roots – Game Theory
Lupe Fiasco – Food & Liquor
J Dilla – The Shining
Busta Rhymes – The Big Bang
Strange Fruit Project-The Healing
Foreign Beggars – Stray Point Agenda
Oh No – Exodus into Unheard Rhythms
Hi-Tek – Hi-Teknology 2: The Chip
Termanology – Out The Gate
alba CZ/SK:
1. Rytmus – Bengoro
2.
3.Pio Squad – Punk Is Dead
4.Idea – Malý Pepek Mixtape vol.1
5.Moja Reč – Dobrý Chlapci Mixtape
6.Moja Reč – S/M show
singly CZ/SK:
1. Rytmus – Cigánský Sen
2. Rytmus – Pravdivý Prýbeh
3. Pio Squad – Delej Si Co Chceš
4. PSH – Nemám Rád
5. IdeaFatte – Máme Vás
6. Pio Squad – Bez Tebe
7. Moja Reč – Pinky & Brain
8. Dtonate feat. Moja Rec & Idea – Mnoho Podob
9. Indy – Myslíš na me/ Pozdrav z Kypru
10.Indy & Wich feat. Ego & W518 – Jednou
Svět:
Když jsem poprvé zapřemejšlel o tomto žebříčku, měl jsem v plánu k tomu napsat velkou rozumbradu, ale myslim, že je zbytečné komentovat ty alba. Tohle jsou věci, který vydržim poslouchat od začátku do konce. Tečka.
CZ/SK:
Rytmus – Tady mám 100% jasno, on je tak napřed, že si nic nezaslouží být na místě druhém. Nic. Sice něco na tý desce přeskočím, ale je to pořád někde jinde než zbytek. Naposledy jsem se utvrdil u remixu "Z Mojí 1/4". Když nastoupí Rytmus, tak je to rázem o hodně levelů vejš.
Pio Squad – Alkosquad sleduju už od prvních koncertů z 99. Oni to tam proste maj. Skvělá deska. Zábavný koncerty. Přeju jim mediální "povýšení" na level Indy&Wich a PSH. Doufám že na cenách Óčka odejdou s velkou igelitkou. Možná jim dám taky jednu. Co oni už mě stáli cigár.
IdeaFatte + DJ AKA – Takhle to má podle mě vypadat. Oni makaj a to je věc, která mi v Čechách proste chybí. Dva singly, mixtape a album, který je už je ve výrobě. Tim nemyslim jen kolonku nosiče.
Moja Reč – Už od dema bylo slyšet, že tohle je ono. Pro Čecha slovenská kapela, co nezní jako 99% ostatních slovenských. Mixtape a album za jeden rok. Sice tam cejtim občas tu rychlou jehlu, ale i přesto, pokud budu brát 50 % z každého, tak je to zas někde jinde, než kapely, který se do mýho top 5 nevešly. Top 10 nedám, tam by byla už vata do počtu. A ještě jeden vzkaz klukům. Doufám, že ten zvuk na S/M neni vaši chybou. Tohle se v dnešní době nesmí dít. Nikdy.
