1. květen se v Berlíně nesl ve znamení demonstrací proti nacismu, ale my jsme jeli do téhle metropole kvůli něčemu jinému. Detroit reprezentující Dwele v Evropě nekoncertuje vmoc často, takže tohle byla jasná volba.
Nedaleko centra sídlící klub Lido otevíral v osm, dvě německé předkapely skončily v půl 11 a pak už se všechno koncentrovalo na koncert livebandu v čele se soulbrotha number 1 aka Dwele. Lidí bylo opravdu málo – 150 až 200, ale atmosféra byla úžasná. V 11 nastoupil Dwele za křišťálově čistého zvuku. Ne, nekonala se žádná mávačka a já řeknu hey, ty řekneš hou, tohle byl soul pro lidi, kteří mají rádi poctivou muziku. Dwele působil sympatickým dojmem, hned při druhém songu a mojí srdcovce "a.n.g.e.l." si pozval na pódium v publiku hojně přítomné dámy.
Tohle ale nebylo klišé, celý koncert bych spíš označil jako oslavu žen, Dwele několik songů odzpíval a odtancoval s přítomnými dámami v publiku, maximálně si užíval publika, které zpívalo a šlo s ním. Došlo na mnoho zásadních pecek "Find A Way","How I Deal", What´s Not To Love" nebo balada "I Understand". Kapela šlapala,zaujal především vynikající vokálista z Detroitu J Tait, který Dweleho skvěle doplňoval a střihnul si i jednu sólo na veleznámou pecku "My Girl" od The Temptations.
Dwele vtipně uvedl pecku "I´m Cheatin", protože s ní měl údajně spoustu problémů, ale on to prostě chtěl nahrát, protože mu to přišlo vtipný. V jednu chvíli se zeptal holky v davu, jak se jmenuje, ona, že Nikki a band hned rozjel Princeovu bombu "Darling Nikki". Dwele zpíval čistě, celý koncert se nesl v příjemném duchu, během koncertu vystřídal věci ze všech svých alb, pro mě asi vrchol znamenala "Travellin´ Girl". Po hodině a dvaceti minutách byl konec, Dwele šel podepisovat a prodávat merchandise a taky u vchodu do backstage se tísnilo pár hovoruchtivých holek.
Skvělý, tak trochu jiný koncert, Detroit jede, snad se jednou dočkáme i v Praze a přijde třeba 200 lidí… je to na nás…