Je tomu už hodně dávno co jsem blogoval na stránkách cream.cz a jelikož mi tato forma komunikace začala chybět, rozhodl jsem se pomyslně oprášit klávesnici na mé hliníkové mašině a podělit se s vámi o pár zajímavých myšlenek a postřehů. Na úvod, ať chci či ne, musím zpromovat svůj novej web www.djmaztah.com (díky Kristee), což je také jeden z důvodů proč jsem se rozhodl v blogování pokračovat. Takže kontrolujte, určitě časem přibude spousta muziky, ať již čerstvých novinek či starší sety z mého bohatého archívu.
Tématem mých prvních zamyšlení bude Serato. Proč zrovna Serato? Nechci nikoho přemlouvat k jeho koupi, ani recenzovat systém, jen jsem si nedávno uvědomil, jak rychle uteklo 5 let od chvíle, kdy mě černá krabička Scratch Live začala doprovázet na každej mejdan. Co se za tu dobu změnilo, kam se djing posunul? Zabilo Searto vinyl jak mnozí předpokládali?
Velmi mě baví neuvěřitelnej kontrast – za pár týdnů tu máme oficiálně Serato Scratch Live Sl 4 s výbornejma novejma vychytávkama, na druhý straně tu máme kvanta djs, který Serato nesmyslně používaj jako klasickej vinyl a téměř vůbec nevnímaj jeho evoluci. Je potřeba si uvědomit filozofii této hry a občas mě velmi mrzí, že drtivá většina djs ji do teď buď nepochopila, nebo se nad ní dokonce ani nikdy nezmyslela. Přiznám se, od doby kdy jsem si před pěti lety nechal od kamaráda poslat Serato z USA (díky Seane – mimochodem používám ho doteď) jsem si nekoupil téměř žádnej klasickej vinyl. Pár jsem jich za tu dobu dostal, ale cíleně jsem si žádnou desku nekoupil. Celkem dost mě dřív štvaly kecy „pseudo – real djs“, který nejdřív na Serato hrozně nadávali, aby si ho stejně za pár měsíců sami koupili. Pro koho byly desky vášní, ten si vinyly dál kupoval, moc to neřešil a jediný, na co si mohl stěžovat, byl rapidní úbytek prodejních míst, ať už kamenných obchodů či jednotlivých internetových record shopů.
Spousta mudrlantů věštila zánik desek do 5 let a s velkým povykem dávali najevo nelibost. A jak se tedy věci maj po zmiňovaných pěti letech? Vinyl nejen že nezanikl, ale stává se dokonce módní zaležitostí, prodeje polehoučku rostou (i když ne závratně) a zatím to nevypadá, že by měli asfaltové koutouče vymřít. Jiná situace je v hudebním průmyslu obecně, ale tu nechci komentovat. Kdo byl oddán vinylu, ten si jej dál kupuje. Pokud se však bavíme čistě o djingu, ten naprosto ovládly digitální technologie – i ti největší crate diggeři, či djs proslulí megalomanskejma sbírkama desek přesedlali na Serato či Traktor a spokojeně jej využívají. Nač hazardovat s těžko nabitou sbírkou, když ji celou můžu převést přes celou planetu na hdd svého macbooku. Proč si ničit záda pod tíhou několika několika desítek asfaltů v bagu na zádech (kdo nevyzkoušel, neuvěří). Tito djs nikdy neprotestovali, ani nenapadali Serato – kouzelná černá krabička se stala nástrojem jejich práce. Oni kritizovali především djs, který Serato začali zneužívat. Velcí hráči na poli vinylovýho djingu ho zkusili používat, jelikož si uvědomili, že digitální technologie posunou jejich djing o několik levelů dál. A tady je jádro problému, na který chci poukázat. Proč spousta djs používá Serato jako klasickej vinyl? Proč tedy nehrají z desek? Proč se nikdy nenaučí vychytávky, který digitální djing dělají zajímavější a lepší než ten klasickej? Serato je mocnej nástroj pro člověka, kterej ho umí používat. Kdo neumí a ani nemá tendenci se učit, ten nic nepochopil a měl by zůstat u klasického asfaltu. Jak řekl Dj Premier – Serato by mělo být za zásluhy a ne pro lamy, který ani neumí pořádně naloadovat track. Myšlenkou digitálního djingu bylo, jak sem již zmínil, posunout hru zase trošku někam dál, tak jak to udělali např. cd přehrávače Pioneer CDJ 1000covky, který byli v době kdy se objevili na trhu naprostou bombou a stali se vlastně celosvětovým standartem cd-djingu. Opravdu bych byl nerad, kdyby vinyl zemřel zbytečně a já necejtil rozdíl mezi setem z vynylu a setem ze Serata.
Digitální djing se neustále zdokonaluje, Serato Scratch Live 4 ho zase posune o pár krůčků kupředu. Je úplně jedno, zda to laik ocení a zda to vůbec má smysl a cenu. Smysl to má pro ty, koho tato hra baví. Přiznám se, že vinyl byl pro mě jen jedním ze zdrojů muziky a nástrojem, jak svou představu o hudbě v klubu sdělit posluchačům. Mám však vinyl rád přesto, že nejsem žádnej velkej sběratel. A mrzí mě, když v Český republice i jinde ve světě vidím, jak je oběť vynylovejch desek, oběť zkrachovalejch labelů a oběť zavřenejch record shopů pošlapávána neuvěřitelným lamismem lidí, kteří pomalu ani neuměj pustit počítač s Traktorem či Seratem. Djs, učte se zacházet se Seratem a přemýšlejte, co vám může digitální technologie nabídnout a proč vůbec něco takovýho vzniklo. Neznásilňujte dvs systémy, jen proto aby jste ušetřili (mimochodem, já za mp3jky utrácím jen o trochu méně než dřív za desky).
A jak tedy situaci po letech používání Serata hodnotím? Vinyl naštěstí neumřel (asi ani neumře) a to je dobrá zpráva ( i když měl možná na kahánku). Přestěhoval se ze zakouřených klubů do poklidu domácích regálů a tam v tichosti čeká až zase přijde jeho doba. Serato za těch nekolik let stihlo urazit obrovskej kus cesty a další ho ještě čeká. Jen doufám, že tato cesta bude mít také svůj cíl a tím je, aby se dj, neboli člověk za mašinkami, mohl dál nazývat djjem a ne jen jukeboxem, k čemuž spousta lidí díky některým hloupějším a debilnějším programům směřuje. A naučit se využívat síly Serata či Traktoru, to je jedna z možností jak tomu zavčas zamezit.
Co si o tom myslíte vy? Jak vnímáte vaše djské „putování“ se Seratem a bez? Co se na vašem hraní změnilo a co naopak zůstalo stejné jako v dobách desek?
Čti dále:
BLOG by DJ MAZTAH
BLOG by DJ MAZTAH vol. 2
BLOG by DJ MAZTAH vol. 3
BLOG by DJ MAZTAH vol. 4
BLOG by DJ MAZTAH vol. 5
BLOG by DJ MAZTAH vol. 6
