„Swing down sweet chariot stop and let me ride!“
Před několika dny obletěla světem zpráva o úmrtí jedné z nejvýznačnější postav funkového nebe. Náš svět opustila skutečná legenda, slavný kytarista všemožných souborů George Clintona, Garry Shider neboli v P-funkové mytologii sám StarChild. Začátkem tohoto roku bylo oficiálně oznámeno, že trpí rakovinou mozkové soustavy a plic. Tomuto onemocnění nakonec 16. června 2010 podlehl.
„If you hear any noise, it’s just me and the boys!“
Shider se narodil 24. července 1953 v rodném městě P-funku v Plainfield, New Jersey. V místním holičství vlastněném Georgem Clintonem se v první polovině šedesátých let scházelo tolik talentovaných jedinců, že netrvalo dlouho a vznikl první subjekt celé funkové obrody, a sice doowopový soubor The Parliaments. Vinou změny ve vydavatelství posléze změnili svůj název na Funkadelic a zde se začíná psát také Garryho příběh. Ačkoli se podílel již na desce Maggot Brain z roku 1971, stálým členem skupiny se stal teprve dva roky nato, což stvrdilo album Cosmic Slop, jehož slavnou titulní píseň nazpíval právě on. S nejrůznějšími seskupeními kolem George Clintona pak zůstal po zbytek svého života a stal se spoluautorem řady hitů, jako je například jeden z nejznámějších One Nation Under a Groove.
„Ain´t nothin´ better than a party y´all… basically.“
Shider byl nejen výborný kytarista a zpěvák s gospelovými kvalitami, ale také jádrem a tmelem celého souboru. Mezi spoluhráči měl pověst srdečného člověka, jenž nikdy nepohrdl dobrou zábavou. Tak jako StarChild přiletěl na své lodi, aby přivezl lidstvu svatý Funk, zdroj veškeré životní energie, tak i on rozdával radost, a to jak mezi svými kolegy, tak u svých posluchačů. Jeho nezapomenutelná postava oděná pouze do bílé pleny zavítala také před šesti lety do Česka a v rámci festivalu Colours of Ostrava tak poprvé a obávám se, že i naposled ukázala místním funkateers, že svět skvělé nálady nezná hranic.
Zároveň však spolu se svou kapelou nikdy nezapomněli na to, že funk je především záležitostí politickou. Jejich kritické texty ovlivnily a inspirovaly nejednu generaci přesně tak, jako to již dříve dělal James Brown a jiní. Ani tato generace by neměla zapomínat na svou povinnost. Sir Nose D’Voidoffunk je totiž stále ve střehu.
