Je to tady. Prince Po, jedna polovina dnes rozpadlých Organized Konfusion (spolu s Pharoahe Monch), v našem rozsáhlém rozhovoru. Je těžké psát úvod, protože nelze popsat, jakým způsobem změnil Prince Po hip hop. Potvrdil by vám to i váš oblíbený rapper a je jedno, zda pochází z Los Angeles, New Yorku či Houstonu. Na otázky odpovídá Po zajímavě a především vyjasňuje otazníky okolo jeho alb, vydání na Lex Records a hlavně svůj vztah s Pharoahe Monch a potencionální réunion Organized Konfusion!
Četl jsem spousty rozhovorů se spoustou rapperů a asi 85% z nich přiznávalo, že na ně měli Organized Konfusion velký vliv. Jaké to je být legenda a ovlivňovat ostatní rappery?
Jakýkoli vliv, který jsem na někoho měl, je pro mě požehnáním. Ale nepovažuji se za legendu, možná spíš ikonu hip hopu. Lidi jako Stevie Wonder a Miles Davis jsou legendy, nebo Roy Ayers a The Meters. Ale oceňuji lásku a uznání od lidí a umělců, které jsme ovlivnili. Všichni jsme určitým způsobem ovlivněni a ovlivňujeme se i navzájem. Odhodlaní fandové, kteří podporují, jsou pro mě to nejlepší, co z toho dostávám zpět.
Podle mě bylo tvé předchozí album The Slickness jedno z nejlepších a i nejvíce přehlížených za 2004. Souhlasíš? Bylo to způsobené vydáním na Lex Records, což je evropský label?
Ano, je spousta důvodů, které k tomu přispěly. Tím, že to byl import, se to prodražilo. Lex navíc neměl dceřinou společnost, která by mu pomohla s promem, takže to postrádalo určitou pozornost. Byla to výborná deska díky tomu, že jsem hodně experimentoval a nedržel se svých standardních pravidel. Hodně toho jsem psal úplně bezstarostně a nebyl si tak velkým kritikem jako na deskách od Organized Konfusion. Libra je také silnější než dolar, což tomu také nepomohlo. Lex sice neměl ty ostré lokty, které jsou k dobrým prodejům třeba tady ve Státech, ale jejich obchodní strategie za mořem mi otevřela cestu do světa a viděl jsem spoustu měst, kam jsme se s Organized Konfusion nikdy nedostali. Mělo to své světlé a stinné stránky, ale pořád to byla úžasná zkušenost.
Byl jsem překvapen, že na The Slickness produkoval Jel, protože jeho styl je, myslím, odlišný. Jak jsi jej potkal?
Vůbec jsem Jela nepotkal. Slyšel jsem jen, že je fanda mých věcí a že mi poslal nějaké beaty. Byl to cíl Dangermouse a Lex dostat jej na tu desku a zkusit něco jiného. To pro mě nebo Organized nikdy nebyl problém. Jel je talentovaný, takže to bylo super.
Nedávno jsi vydal nové album Pretty Black. Jak se mu zatím daří?
Reakce na Pretty Black byly zatím výborné a překvapující zároveň. Neočekával jsem, že si tolik lidí oblíbí tak přímou desku. Úmyslně jsem udělal jednoduché album s dobrými beaty a dobrými rýmy. Některé metafory nejsou nijak složité, takže jsem čekal, že Organized fandové budou zklamáni, že tam nejsou takové ty hypnotické pecky. Čekal jsem, že lidé budou naštvaní, že už to není ten starý Prince Po. Ale jim se to líbí. Chtěl jsem, aby viděli čisté schopnosti, jaké Prince Po má. I holky chodí na koncerty a paří na pecky jako “Holla“, “Mecheti Lightspeed“ nebo “Purple Kush Ritual“. Je to nečekané, ale jsem rád. I prodeje jsou dobré vzhledem k tomu, že si vše dělám sám. Distribuci pak zajišťuje Traffic. Snažím se tomu pomoct – obvolávám obchody a sám si dohaduji rozhovory do rádií a časopisů. Hlavně je to dobrý pocit vlastnit své mástry. Po těch letech už vím, jak na to. No vidíš, že starat se o peníze v Organized se mi vyplatilo (směje se).
Zatím jsem Pretty Black neslyšel, ale vím, že tam máš track “U Right Hear (J Dilla Tribute)“. Znal jsi Dillu osobně? Považuješ jej za jednoho z nejlepších producentů vůbec?
Dilla byl podle mě jeden z nejlepších ohledně beatů a rýmů v té originální hardcore hip hop formě. Striktní beaty a rýmy. Měl jsem s ním pracovat…Poprvé jsme se potkali v Londýně, kde vystupoval spolu s Madlibem v klubu Jazz Café. První věcí, kterou řekl, bylo: „Wow! Ty vole! Nikdy by mě nenapadlo, že bys tu mohl být Po. Jak je? Miluji tvoji tvorbu. Musíme spolu něco udělat.“ To bylo úžasné, cítil jsem se skvěle. Nechci, aby to znělo jako z Hollywoodu, ale zrovna měl vyjít Jaylib a on s Madlibem ten klub roztrhal na kusy. Stál jsem v první řadě a užíval si koncert, když si mě všiml Madlib a řekl i Dillovi. Když pak skončili, Dilla mi nabídl, abych s nimi šel nahoru do patra, kde odpočívali. Tehdy mi Dilla poprvé řekl, že by pro mne udělal beaty. Byla to pro mě pocta, když říkal, že je nadšený fanoušek Organized Konfusion a Prince Po. Tahle vzpomínka mi už zůstane navždy. U mne jako umělec zůstává legendou. A velký pozdrav pro Madliba, který pro mne také chtěl produkovat. Na Pretty Black i The Slickness mi dal šílený pekla. Dilla zůstává pořád jedním z nejlepších, protože dělal, co cítil – uptempo, jazz pecky, čistý hardcore nebo uhlazené věci. Fyzicky tu již není, ale jak jsem řekl: „Dilla, u right hear,“ navždy.
Od té doby, kdy se Organized Konfusion rozpadli, pracuješ hlavně s nezávislou scénou. Záměrně?
Ano, protože ti nahoře ti kolikrát dokáží práci pořádně znechutit. Musím mít nad tím kontrolu. Pracuji od srdce, sám pro sebe a zároveň i pro posluchače. Podepsal bych s majorem, jen pokud bych také vlastnil mástry. Dneska se ale někteří nezávislí chovají jako majoři, takže musíš být opatrný.
Asi určitě tě už unavuje odpovídat na otázky ohledně reunionu Organized Konfusion, ale přesto mohl bys říci, jak to s vámi dneska vypadá? Kdy jsi třeba naposledy mluvil s Pharoahem Monchem?
S Monchem jsem mluvil před dvěma dny a byl rád, že mne slyší. Pořád jsme zadobře. Oba máme venku nové projekty, i když ten jeho by měl vyjít až příští rok. Mám ho rád jako bratra nehledě na muziku. Naučil jsem se ocenit působení v Organized Konfusion. Okolo toho se celý hip hop točil. Myslím ale, že on se dneska více zaměřuje na svoji novou image a nový začátek. To není nic špatného, jen jsem do případné nové Organized desky nadšený více než on. Zdá se, že to oceňuje, ale chce to nechat být. Už o tom ani nemluvíme, bavíme se o jiných věcech. Bylo mi třeba nabídnuto hrozně moc peněz za společnou show a když jsem mu to řekl, utekl od toho a začal se bavit o něčem jiném, takže na něj už nechci nijak tlačit. Řekl jsem mu třeba o nabídce na 3-4 vystoupení za 55,000 dolarů a on neřekl ne, jen stočil téma jinam. Bavíme se spíš jako velmi dobří přátelé. Nabídli nám smlouvu za 750,000 dolarů a když jsem to zmínil, zůstal potichu, nebo začal o něčem jiném. Nikdo neví, co to znamená. Už je to dlouho, co mi je jasné, že bez nás obou to nejsou Organized Konfusion. Popravdě si myslím, že se teď oba více snažíme získat uznání jako sólo umělci, ale já si uvědomuji, že lze dělat to a zároveň plně reprezentovat Organized Konfusion jako kdysi. Zkušenosti za mořem, kde mě lidé poznávali na ulici, mi otevřely oči. Takže cokoli má co dělat s Organized Konfusion, zeptej se Monche. Kdykoli bude připraven, budu také. Je to na něm. Já můžu mluvit jen sám za sebe. Mám rád své fanoušky, takže se mě nemusíš ptát. Zeptej se Monche, pouze on zná odpověď.
Ty a Monch jste jasně řekli, že jste pořád přátelé. Proč tedy spolu nijak nespolupracujete?
Požádal jsem Monche, aby dal něco na Pretty Black, ale po týdnech nekonečného čekání jsem tu desku dokončil. Ten track a mé rýmy byly elektrizující a on řekl, že ta pecka je hrozně krutá, ale že on už tyhle hardcore věci nepíše. Nebyl jsem tam sprostý nebo mluvil o zabíjení, jen to pro něj a jeho image bylo těžké, když teď i zpívá. Takže opět, zeptej se Monche.
Pamatuješ si ještě váš poslední koncert jako Organized Konfusion?
Jasně, dával jsem s Monchem pár Organized Konfusion skladeb ve Wetlands zrovna v době, kdy měl vyjít Simon Says.
Slyšel jsi už třeba jeho nové album Desire? Můžeme tě tam očekávat?
Ne, neslyšel jsem Desire. Nepustil mi to jako to udělal s Internal Affairs. Ani se mne neptal na názor nebo tak, ale nevadí mi to, rozhodně jsem nezahořkl. Asi to je jeho přání (směje se) (desire v českém překladu znamená přání). Je to jeho deska a jeho věc. On ví, že mu pomůžu, kdykoli požádá o radu, ale rozhodně nesedím jako pecka a nečekám na něj. Jsem pořád kluk z ulice. Od Fudge Pudge k Pretty Black se pořád ptám proč? Asi se zase musíš zeptat Monche (usmívá se).
Kdybys měl šanci změnit s Organized Konfusion jednu věc (cokoli: label, skladby, obchodní rozhodnutí, atd.), co by to bylo?
Nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. To, že jsem se staral o 90% našich obchodů, mě jen obohatilo. Nevadí mi, že Monch nesdílel stejnou odpovědnost. Naučilo mě to hrozně moc.
Vždycky sis dával záležet na textech, co si tedy myslíš o takové jednoduché muzice, jakou dělá Lil Jon?
Lil Jon dělá, co musí. Jednou mi ale řekl, že když byl DJ, tak pouštěl naše desky. Tvoří to, co po něm vyžadují, a tvoří to dobře. Pokud to fanouškům vadí, měli by protestovat proti velkým firmám, aby vrátily zpět hardcore hip hop. Jsou to lidé, kteří to sami akceptují. Koukni, miluji zeleninu, ale nemám rád olejku a ať se děje, co se děje, nedonutíš mě ji sníst. I kdyby ji jedl celý svět, já na ni nešáhnu.
Žil jsi v Kalifornii. Jaké to bylo? Co tě vůbec přimělo se tam přestěhovat?
Změna. Chtěl jsem také navázat kontakty na západním pobřeží. Hip hop se rozrostl, takže jako šéf labelu musím také cestovat. Bylo to zajímavý, ale pořád v pohodě. V New Yorku jsou všichni nedůvěřiví, zato v Kalifornii tě vítají s otevřenýma rukama, pokud neděláš problémy. Musel jsem potkat spoustu kluků a holek, než jsem našel ty poctivé. To je rozdíl oproti New Yorku, zpočátku to bylo frustrující, ale dobře se mi to vrátilo. Potkal jsem lidi, kterým můžu skutečně věřit. Pozdrav pro Blacksilver.
A co tě čeká teď?
Očekávejte spoustu kvaitních věcí od mé party GBG a Distrakt, Ahmad-Jamal, D.U., Life Long a Ruffstyles. Ti všichni za můj tým Nasty Habits Entertainment. Nová alba, nové kompilace, výborný web a merchandising. Také radím pár nezávislým labelům. Mají hrozně kruté umělce a nedostavují se jim přitom výsledky. Mám toho dost. Mí fandové budou hrdí a asi začnou ztrácet sluch (směje se).
Přidáš nějaká slova na závěr?
Chci vám všem poděkovat za podporu během posledních let a říci, že vás mám rád. Bez vás bych nebyl nic. Nesmíte povolit v úsilí, protože potřebuji vaše připomenutí, jak vypadá skutečný hip hop… a to myslím vážně. Sežeňte si Pretty Black, Nasty Habits Entertainment.
Četl jsem spousty rozhovorů se spoustou rapperů a asi 85% z nich přiznávalo, že na ně měli Organized Konfusion velký vliv. Jaké to je být legenda a ovlivňovat ostatní rappery?
Jakýkoli vliv, který jsem na někoho měl, je pro mě požehnáním. Ale nepovažuji se za legendu, možná spíš ikonu hip hopu. Lidi jako Stevie Wonder a Miles Davis jsou legendy, nebo Roy Ayers a The Meters. Ale oceňuji lásku a uznání od lidí a umělců, které jsme ovlivnili. Všichni jsme určitým způsobem ovlivněni a ovlivňujeme se i navzájem. Odhodlaní fandové, kteří podporují, jsou pro mě to nejlepší, co z toho dostávám zpět.
Podle mě bylo tvé předchozí album The Slickness jedno z nejlepších a i nejvíce přehlížených za 2004. Souhlasíš? Bylo to způsobené vydáním na Lex Records, což je evropský label?
Ano, je spousta důvodů, které k tomu přispěly. Tím, že to byl import, se to prodražilo. Lex navíc neměl dceřinou společnost, která by mu pomohla s promem, takže to postrádalo určitou pozornost. Byla to výborná deska díky tomu, že jsem hodně experimentoval a nedržel se svých standardních pravidel. Hodně toho jsem psal úplně bezstarostně a nebyl si tak velkým kritikem jako na deskách od Organized Konfusion. Libra je také silnější než dolar, což tomu také nepomohlo. Lex sice neměl ty ostré lokty, které jsou k dobrým prodejům třeba tady ve Státech, ale jejich obchodní strategie za mořem mi otevřela cestu do světa a viděl jsem spoustu měst, kam jsme se s Organized Konfusion nikdy nedostali. Mělo to své světlé a stinné stránky, ale pořád to byla úžasná zkušenost.
Byl jsem překvapen, že na The Slickness produkoval Jel, protože jeho styl je, myslím, odlišný. Jak jsi jej potkal?
Vůbec jsem Jela nepotkal. Slyšel jsem jen, že je fanda mých věcí a že mi poslal nějaké beaty. Byl to cíl Dangermouse a Lex dostat jej na tu desku a zkusit něco jiného. To pro mě nebo Organized nikdy nebyl problém. Jel je talentovaný, takže to bylo super.
Nedávno jsi vydal nové album Pretty Black. Jak se mu zatím daří?
Reakce na Pretty Black byly zatím výborné a překvapující zároveň. Neočekával jsem, že si tolik lidí oblíbí tak přímou desku. Úmyslně jsem udělal jednoduché album s dobrými beaty a dobrými rýmy. Některé metafory nejsou nijak složité, takže jsem čekal, že Organized fandové budou zklamáni, že tam nejsou takové ty hypnotické pecky. Čekal jsem, že lidé budou naštvaní, že už to není ten starý Prince Po. Ale jim se to líbí. Chtěl jsem, aby viděli čisté schopnosti, jaké Prince Po má. I holky chodí na koncerty a paří na pecky jako “Holla“, “Mecheti Lightspeed“ nebo “Purple Kush Ritual“. Je to nečekané, ale jsem rád. I prodeje jsou dobré vzhledem k tomu, že si vše dělám sám. Distribuci pak zajišťuje Traffic. Snažím se tomu pomoct – obvolávám obchody a sám si dohaduji rozhovory do rádií a časopisů. Hlavně je to dobrý pocit vlastnit své mástry. Po těch letech už vím, jak na to. No vidíš, že starat se o peníze v Organized se mi vyplatilo (směje se).
Zatím jsem Pretty Black neslyšel, ale vím, že tam máš track “U Right Hear (J Dilla Tribute)“. Znal jsi Dillu osobně? Považuješ jej za jednoho z nejlepších producentů vůbec?
Dilla byl podle mě jeden z nejlepších ohledně beatů a rýmů v té originální hardcore hip hop formě. Striktní beaty a rýmy. Měl jsem s ním pracovat…Poprvé jsme se potkali v Londýně, kde vystupoval spolu s Madlibem v klubu Jazz Café. První věcí, kterou řekl, bylo: „Wow! Ty vole! Nikdy by mě nenapadlo, že bys tu mohl být Po. Jak je? Miluji tvoji tvorbu. Musíme spolu něco udělat.“ To bylo úžasné, cítil jsem se skvěle. Nechci, aby to znělo jako z Hollywoodu, ale zrovna měl vyjít Jaylib a on s Madlibem ten klub roztrhal na kusy. Stál jsem v první řadě a užíval si koncert, když si mě všiml Madlib a řekl i Dillovi. Když pak skončili, Dilla mi nabídl, abych s nimi šel nahoru do patra, kde odpočívali. Tehdy mi Dilla poprvé řekl, že by pro mne udělal beaty. Byla to pro mě pocta, když říkal, že je nadšený fanoušek Organized Konfusion a Prince Po. Tahle vzpomínka mi už zůstane navždy. U mne jako umělec zůstává legendou. A velký pozdrav pro Madliba, který pro mne také chtěl produkovat. Na Pretty Black i The Slickness mi dal šílený pekla. Dilla zůstává pořád jedním z nejlepších, protože dělal, co cítil – uptempo, jazz pecky, čistý hardcore nebo uhlazené věci. Fyzicky tu již není, ale jak jsem řekl: „Dilla, u right hear,“ navždy.
Od té doby, kdy se Organized Konfusion rozpadli, pracuješ hlavně s nezávislou scénou. Záměrně?
Ano, protože ti nahoře ti kolikrát dokáží práci pořádně znechutit. Musím mít nad tím kontrolu. Pracuji od srdce, sám pro sebe a zároveň i pro posluchače. Podepsal bych s majorem, jen pokud bych také vlastnil mástry. Dneska se ale někteří nezávislí chovají jako majoři, takže musíš být opatrný.
Asi určitě tě už unavuje odpovídat na otázky ohledně reunionu Organized Konfusion, ale přesto mohl bys říci, jak to s vámi dneska vypadá? Kdy jsi třeba naposledy mluvil s Pharoahem Monchem?
S Monchem jsem mluvil před dvěma dny a byl rád, že mne slyší. Pořád jsme zadobře. Oba máme venku nové projekty, i když ten jeho by měl vyjít až příští rok. Mám ho rád jako bratra nehledě na muziku. Naučil jsem se ocenit působení v Organized Konfusion. Okolo toho se celý hip hop točil. Myslím ale, že on se dneska více zaměřuje na svoji novou image a nový začátek. To není nic špatného, jen jsem do případné nové Organized desky nadšený více než on. Zdá se, že to oceňuje, ale chce to nechat být. Už o tom ani nemluvíme, bavíme se o jiných věcech. Bylo mi třeba nabídnuto hrozně moc peněz za společnou show a když jsem mu to řekl, utekl od toho a začal se bavit o něčem jiném, takže na něj už nechci nijak tlačit. Řekl jsem mu třeba o nabídce na 3-4 vystoupení za 55,000 dolarů a on neřekl ne, jen stočil téma jinam. Bavíme se spíš jako velmi dobří přátelé. Nabídli nám smlouvu za 750,000 dolarů a když jsem to zmínil, zůstal potichu, nebo začal o něčem jiném. Nikdo neví, co to znamená. Už je to dlouho, co mi je jasné, že bez nás obou to nejsou Organized Konfusion. Popravdě si myslím, že se teď oba více snažíme získat uznání jako sólo umělci, ale já si uvědomuji, že lze dělat to a zároveň plně reprezentovat Organized Konfusion jako kdysi. Zkušenosti za mořem, kde mě lidé poznávali na ulici, mi otevřely oči. Takže cokoli má co dělat s Organized Konfusion, zeptej se Monche. Kdykoli bude připraven, budu také. Je to na něm. Já můžu mluvit jen sám za sebe. Mám rád své fanoušky, takže se mě nemusíš ptát. Zeptej se Monche, pouze on zná odpověď.
Ty a Monch jste jasně řekli, že jste pořád přátelé. Proč tedy spolu nijak nespolupracujete?
Požádal jsem Monche, aby dal něco na Pretty Black, ale po týdnech nekonečného čekání jsem tu desku dokončil. Ten track a mé rýmy byly elektrizující a on řekl, že ta pecka je hrozně krutá, ale že on už tyhle hardcore věci nepíše. Nebyl jsem tam sprostý nebo mluvil o zabíjení, jen to pro něj a jeho image bylo těžké, když teď i zpívá. Takže opět, zeptej se Monche.
Pamatuješ si ještě váš poslední koncert jako Organized Konfusion?
Jasně, dával jsem s Monchem pár Organized Konfusion skladeb ve Wetlands zrovna v době, kdy měl vyjít Simon Says.
Slyšel jsi už třeba jeho nové album Desire? Můžeme tě tam očekávat?
Ne, neslyšel jsem Desire. Nepustil mi to jako to udělal s Internal Affairs. Ani se mne neptal na názor nebo tak, ale nevadí mi to, rozhodně jsem nezahořkl. Asi to je jeho přání (směje se) (desire v českém překladu znamená přání). Je to jeho deska a jeho věc. On ví, že mu pomůžu, kdykoli požádá o radu, ale rozhodně nesedím jako pecka a nečekám na něj. Jsem pořád kluk z ulice. Od Fudge Pudge k Pretty Black se pořád ptám proč? Asi se zase musíš zeptat Monche (usmívá se).
Kdybys měl šanci změnit s Organized Konfusion jednu věc (cokoli: label, skladby, obchodní rozhodnutí, atd.), co by to bylo?
Nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. To, že jsem se staral o 90% našich obchodů, mě jen obohatilo. Nevadí mi, že Monch nesdílel stejnou odpovědnost. Naučilo mě to hrozně moc.
Vždycky sis dával záležet na textech, co si tedy myslíš o takové jednoduché muzice, jakou dělá Lil Jon?
Lil Jon dělá, co musí. Jednou mi ale řekl, že když byl DJ, tak pouštěl naše desky. Tvoří to, co po něm vyžadují, a tvoří to dobře. Pokud to fanouškům vadí, měli by protestovat proti velkým firmám, aby vrátily zpět hardcore hip hop. Jsou to lidé, kteří to sami akceptují. Koukni, miluji zeleninu, ale nemám rád olejku a ať se děje, co se děje, nedonutíš mě ji sníst. I kdyby ji jedl celý svět, já na ni nešáhnu.
Žil jsi v Kalifornii. Jaké to bylo? Co tě vůbec přimělo se tam přestěhovat?
Změna. Chtěl jsem také navázat kontakty na západním pobřeží. Hip hop se rozrostl, takže jako šéf labelu musím také cestovat. Bylo to zajímavý, ale pořád v pohodě. V New Yorku jsou všichni nedůvěřiví, zato v Kalifornii tě vítají s otevřenýma rukama, pokud neděláš problémy. Musel jsem potkat spoustu kluků a holek, než jsem našel ty poctivé. To je rozdíl oproti New Yorku, zpočátku to bylo frustrující, ale dobře se mi to vrátilo. Potkal jsem lidi, kterým můžu skutečně věřit. Pozdrav pro Blacksilver.
A co tě čeká teď?
Očekávejte spoustu kvaitních věcí od mé party GBG a Distrakt, Ahmad-Jamal, D.U., Life Long a Ruffstyles. Ti všichni za můj tým Nasty Habits Entertainment. Nová alba, nové kompilace, výborný web a merchandising. Také radím pár nezávislým labelům. Mají hrozně kruté umělce a nedostavují se jim přitom výsledky. Mám toho dost. Mí fandové budou hrdí a asi začnou ztrácet sluch (směje se).
Přidáš nějaká slova na závěr?
Chci vám všem poděkovat za podporu během posledních let a říci, že vás mám rád. Bez vás bych nebyl nic. Nesmíte povolit v úsilí, protože potřebuji vaše připomenutí, jak vypadá skutečný hip hop… a to myslím vážně. Sežeňte si Pretty Black, Nasty Habits Entertainment.
linky:
Reklamy
