Ještě během tohoto týdne to vypadalo, že spolu s Rugged Manem přijedou i DJ Illegal ze německé party Snowgoons a také Chief Kamachi z Army Of The Pharoahs a Juju Mob. Bohužel je již při vstupu do klubu a shlédnutí vyvěšeného časového rozpisu zřejmé, že se tomu tak nestane, což se později potvrzuje.
Krátce před jedenáctou hodinou je Lucerna již slušně zaplněná a na pódiu stále vládnou Prago Union, kteří svůj koncert končí hitem Verbální Atentát. Po nich a krátkém intermezzu s několika známými skladbami se objevuje konečně Rugged Man. Jeho nástup na ohlašovanou šílenou show příliš nevypadá. Přichází v pérovce s kamerou v ruce a nepůsobí nejživějším dojmem.
R.A. má sice pomalejší rozjezd, ale od třetího tracku jeho show graduje. V podstatě od série jeho největších hymen – Lessons, Stanley Kubrick a Every Label Sucks Dick – se dostává do euforie jak publikum, tak Rugged Man. Přichází i slibované výstřelky. Vytáhnout krásnou dívku z publika a tančit s ní bývá pro rappery běžnou věcí, ale zuřivě ji líbat už nikoliv. Rovněž Rugged Manovo rozkopávání půllitrů a závěrečný tanec ve střepech není na koncertech na denním pořádku.
Rugged Man neustále komunikuje s fanatizovaným publikem. Někdy s nadšením kvituje jejich zájem, jindy bez problémů označí jednoho z kluků pro krádež ručníku za debila. Své si odnese i dívka, která po Ruggedovi hází mince, což hlavního představeného výrazně nevyvede z míry a chrstne po holce pivo ze sklenice.
Ačkoli Rugged Man láká především na bizarnost, je to pořád rap, který ho dostal tam, kde je. Ať už jede akapela nebo s beatem, rapuje přesně a čistě. Kolikrát sice vypadá, že má problém vystoupení udýchat, ale s drobnými pauzami jej přece jen zvládá. Škoda jen zvuku v Lucerně, který bohužel není úplně nejlepší.
