soso je kanadský producent, rapper a vlastník labelu Clothes Horse Records. V těchto dnech mu čerstvě vychází nové EP/album Tinfoil On The Windows na Endemik Music.
Pouhých 8 skladeb zabalených v jedinečném stylu a s originálním obsahem znamená pro soso vrchol dosavadní tvorby.
Zároveň soso koncem listopadu začíná své evropské turné, během něhož se zastaví i v sousedním Německu.
Pro jednou jsme změnili obvyklou formu rozhovorů a požádali soso, aby popsal přípravu jednotlivých tracků, jejich náplň a poselství.
Album otevírá zpěv stěhovavých ptáků, kteří se každé jaro shromažďují u řeky v mém domovském městě Saskatchewan. Během dospívání jsem odtamtud kousek žil, takže jsem je každou noc slyšel. Úžasná zkušenost být blízko chaosu. Konec té pecky srovnává moji a otcovu vzpomínku na mého dědu. Tím, jak stárnu, se snažím o otcově životě více přemýšlet, abych lépe pochopil sám sebe.
Kdysi jsem pracoval v hospodě, abych si vydělal k mému hubenému platu majitele obchodu s deskami, a úplně cizí holka, která poslouchala moji muziku, mi tehdy odrovnala, když řekla, že zná všechna má tajemství. Scott Da Ros tady udělal bubny, které zní krutě.
All The Useless Things These Hands Have Done
Název jsem si půjčil od Leonard Cohena. Myslím, že jeho verze odkazuje na masturbaci. Sám jsem měl na mysli spíš aktivity spojené s muzikou, které jsem podnikl v nekonečné snaze uspořádat svět a najít v něm mé místo. Umění je nevděčná záliba. Riskuješ čas i peníze tvořením něčeho, co nemá pořádnou vlastnost či funkci. Nemáš žádnou jistotu, že všechna vložená snaha bude někým rozeznána. Objevuje se zde i kus nahrávky, kterou jsem pořídil na procházce s mojí matkou na první sněžný den v listopadu 2005.
The Names of all the Trees
Dávat názvy rostlinám je podle mě perfektní příklad lidské snahy organizovat a podrobit si svět přírody. Úplně mě to fascinuje. Chápu ale vztah člověka a přírody i fakt, že často se ta jména poprvé objevila v poezii. Táta se tomu docela věnuje a zná snad všechny druhy stromů. Tohle naznačení ten song staví do velmi osobní polohy. Hlavní část jsem napsal po pohřbu kluka, který měl ošklivý drogový návyk. Znal jsem jeho mámu, takže jsem se cítil hloupě psát o tom. Je zajímavé, že ačkoli toho o okolním světě víme tolik, zůstáváme lehce zranitelní.
Your Mom is in the Next Room
Líbí se mi ta hravá melodie, ačkoli celý ten track je jak úder do břicha.
Nedávno jsem se nastěhoval do domu mého bratra. Předchozí nájemníci – tlustá ženská, hubený chlap a pár ušpiněných dětí – tam měli spoustu blbostí jako NASCAR vlajku v okně, obrovskou dodávku s různými druhy kol a další. Po 8 týdnech neplacení činže uprostřed noci utekli. Zůstal po nich pěkný bordel a staré rozflákané piáno. Hádám, že stěhovat jej ve 2 ráno prostě není sranda. Použil jsem to piáno pak k produkci téhle skladby a doplnil o zvuky skřípající podlahy. Myslím, že to je takový úvod pro One Eye Open, kde popisuje ten přesun do toho domu.
Lepení staniolu do oken kvůli ostrému slunci je klasickou ukázkou chudoby v naší zemi. Když jsem v tom domě spal poprvé se svojí tehdejší novou přítelkyní, tak jsme druhý den ten staniol také použili, protože slunce bylo tak ostré, že nešlo spát. O rok později s tou holkou pořád jsem.
For a Girl on a Faraway Hill
Kanadská federální vláda rozhoduje obchodní záležitosti v městě Parlament Hill. Často se tomu říká jen The Hill. Song popisuje konec mého dlouhodobého vztahu, kdy se má partnerka odstěhovala přes celou zemi do Otavy, aby si vystudovala magistra a mohla pracovat v Parlament Hill. Nikdy jsem se necítil tak zle a šíleně jako tehdy. Takové dny jsou ale už pryč…doufám (úsměv).
Takhle soso vidí svoji vlastní desku. Pokud si Tinfoil On The Windows pouštíte, určitě vám pomůže odhalit různé narážky a témata. soso byl ale dotázán ještě na tři další věci.
Jak jsi si užil své poslední evropské turné?
Úžasně. Byl jsem v Evropě poprvé a bylo to vzrušující. Byl jsem plný očekávání. Představoval jsem si Evropu jako takové exotické a tajemné místo plné delikátních jídel a progresivních názorů. A ačkoli jsem neměl čas plně poznat všechny kultury, potkal jsem plno báječných lidí s láskou k muzice, což mi dodalo na optimismu. Těším se na svůj listopadový návrat.
Proč je deska vydána na Endemik a ne na Clothes Horse?
Jak jsem začal mít hodně povinností mimo muziku, zjistil jsem, že mé zapálení pro obchodní stránku věci značně uvadlo. Se Scottem jsme se díky mému online obchodu Phonographique (www.phonographique.com) dobře poznali. Už mě chvíli uháněl, abych s jeho labelem něco vydal a mě pak došlo, že taková pomoc zvenčí bude vlastně vítaná. Scott má hodně zkušeností a tvrdě maká. Fakt ho za to obdivuji.
Co si myslíš o konci subersiv*rec a Hausmusik?
Nezávislá muzika umí být marný a vyčerpávající boj a můj respekt patří každému, kdo se tou cestou vydá. Je neštěstí, že subversi*rec končí, ale jsem přesvědčen, že budou pokračovat sólo. Na svůj katalog mohou být hrdí a oceňuji jejich kuráž vydávat vinyl v dnešním digitálním světě. Hausmusik doplatili na nestabilitu v současném hudebním průmyslu. Je to výzva nejen pro velké labely ale i pro ty malé. Je zranitelné ztratit tak důležitou část mechanismus nezávislé muziky, ale musíme i tak zůstat kreativní a doufat v lepší zítřky.
